Izrael zadržel téměř celou humanitární flotilu mířící do Gazy

Nahrávám video

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Izraelské námořnictvo podle Reuters před zásahem flotilu vyzvalo, aby změnila kurz a zamířila k izraelskému přístavu Ašdod, kde by mohla humanitární pomoc vyložit a izraelské úřady by ji poslaly do Pásma Gazy.

Podle izraelského ministerstva zahraničí při zásahu následně izraelské síly několik lodí flotily zastavily a jejich posádky převezly do izraelského přístavu. Na síti X sdílelo video zachycující, jak příslušník izraelských sil odvádí z lodi švédskou aktivistku a účastnici flotily Gretu Thunbergovou. V příspěvku ministerstvo doplnilo, že Thunbergová „i její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“.

„Posádky jachet flotily Hamás-Sumud jsou na bezpečné a pokojné cestě do Izraele, kde začnou jejich deportační procedury. Cestující jsou v bezpečí a zdrávi,“ sdělila následně ve čtvrtek ráno izraelská diplomacie.

„Velká část evropských zemí vyslala do Ašdodu své konzuly nebo zástupce velvyslanectví, aby se postarali o své občany. Jsou tam například i členové polské diplomacie, protože jedním ze zadržených je také poslanec vládní strany,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.

Desítky zachycených plavidel

Zástupci flotily s názvem Global Sumud Flotilla na síti Telegram uvedli, že izraelské síly postupovaly při zásahu agresivně. „Do lodě Florida úmyslně najely a proti Yulaře, Meteque a dalším plavidlům použily vodní děla,“ sdělili účastníci humanitární plavby. Členové všech posádek jsou podle nich v pořádku. Podle francouzské europoslankyně Rimy Hassanové izraelské síly zadržely stovky lidí, včetně jí samotné.

Podle flotily zasáhly izraelské síly proti jejím lodím v mezinárodních vodách. Mezi zadrženými plavidly je také loď Aurora, na které plula Češka Šárka Přikrylová. Ta dříve potvrdila, že flotilu obklíčili izraelští vojáci. Ambasáda v Tel Avivu je připravena poskytnout konzulární pomoc, pokud by o ni Přikrylová žádala, uvedlo české ministerstvo zahraničí.

„Kritická vzdálenost je 180 kilometrů od Pásma Gazy, kde byly lodě zadržovány. Flotila neplula v jednom velkém konvoji, ale byla roztříštěná do několika menších konvojů. Podle organizátorů se některé lodě stále snaží do Pásma Gazy dostat, ale ještě například nedopluly k pomyslné linii sta námořních mil,“ poznamenal dopoledne Papadopulos.

Nahrávám video

„Zatím platí, že ačkoli jsou kolem zásahu emoce, tak ten zásah proběhl bez větších konfrontací. V roce 2010 podobná flotila byla konfrontována izraelskými jednotkami, došlo tam k ozbrojeným střetům, po kterých bylo několik mrtvých,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Vlna mezinárodní kritiky

Řada zemí přesto nejnovější zásah kritizovala. „Jde o mírumilovné občany, kteří neměli jiný cíl než dovézt humanitární pomoc, a proto pro nikoho nepředstavovali hrozbu,“ řekl v televizi TVE španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Ten oznámil, že si předvolá chargé d’affaires izraelského velvyslanectví v Madridu. Izrael nemá ve Španělsku velvyslance od května 2024, kdy španělská vláda uznala Stát Palestina.

Nahrávám video

Také brazilské ministerstvo zahraničí odsoudilo akci izraelské armády proti flotile a uvedlo, že Izrael porušil práva pokojných demonstrantů. Flotily se účastnilo i patnáct Brazilců, včetně poslankyně Luizianne Linsové, napsala AFP. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, stejně jako španělský premiér Pedro Sánchez, označují izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy za genocidu, což Izrael odmítá s tím, že pouze brání svou zemi.

Zásah proti flotile odsoudil rovněž Hamás a další dlouhodobý nepřítel Izraele Írán, jehož ministerstvo zahraničí hovoří o teroristickém činu a jasném porušení mezinárodního práva. Izraelský postup odsoudily i například Chile, Bolívie či Kolumbie, jejíž dvě občanky v noci Izrael také zadržel. Kolumbijský prezident Gustavo Petro zákrok proti flotile označil za zločin a vyhostil ze země izraelské diplomaty.

Zadržení posádek flotily kritizovalo rovněž turecké ministerstvo zahraničí; istanbulská prokuratura ve čtvrtek oznámila zahájení vyšetřování zatčení 24 tureckých občanů účastnících se humanitární flotily do Gazy.

Kvůli izraelskému zásahu proti flotile se ve středu večer konaly demonstrace v Ankaře, mexické metropoli, Bogotě, Buenos Aires, Madridu či v italské Neapoli a Římě. Největší italské odbory na znamení solidarity s mezinárodní flotilou na pátek vyhlásily v zemi generální stávku.

Flotilu s názvem Global Sumud Flotilla tvoří podle AP téměř padesát lodí se zhruba pěti sty lidmi. Jsou mezi nimi i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, vnuk někdejšího jihoafrického presidenta Nelsona Mandely Mandla Mandela a několik evropských zákonodárců.

Izrael dal opakovaně najevo, že flotilu nenechá doplout k Pásmu Gazy, kde vede válku proti teroristickému hnutí Hamás, které v říjnu 2023 na jihu Izraele zabilo na dvanáct set lidí. Způsob, jakým tak Izrael činí, je terčem kritiky řady zemí i mezinárodních organizací. Mezinárodní trestní soud (ICC) loni v listopadu vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je podezřelý z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministerstvem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé dostanou od úřadů aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
03:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně jedenáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 42 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 57 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 3 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 10 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...