Izrael zadržel téměř celou humanitární flotilu mířící do Gazy

Nahrávám video
Zprávy ve 23: Zastavení flotily směřující do Gazy
Zdroj: ČT24

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Izraelské námořnictvo podle Reuters před zásahem flotilu vyzvalo, aby změnila kurz a zamířila k izraelskému přístavu Ašdod, kde by mohla humanitární pomoc vyložit a izraelské úřady by ji poslaly do Pásma Gazy.

Podle izraelského ministerstva zahraničí při zásahu následně izraelské síly několik lodí flotily zastavily a jejich posádky převezly do izraelského přístavu. Na síti X sdílelo video zachycující, jak příslušník izraelských sil odvádí z lodi švédskou aktivistku a účastnici flotily Gretu Thunbergovou. V příspěvku ministerstvo doplnilo, že Thunbergová „i její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“.

„Posádky jachet flotily Hamás-Sumud jsou na bezpečné a pokojné cestě do Izraele, kde začnou jejich deportační procedury. Cestující jsou v bezpečí a zdrávi,“ sdělila následně ve čtvrtek ráno izraelská diplomacie.

„Velká část evropských zemí vyslala do Ašdodu své konzuly nebo zástupce velvyslanectví, aby se postarali o své občany. Jsou tam například i členové polské diplomacie, protože jedním ze zadržených je také poslanec vládní strany,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.

Desítky zachycených plavidel

Zástupci flotily s názvem Global Sumud Flotilla na síti Telegram uvedli, že izraelské síly postupovaly při zásahu agresivně. „Do lodě Florida úmyslně najely a proti Yulaře, Meteque a dalším plavidlům použily vodní děla,“ sdělili účastníci humanitární plavby. Členové všech posádek jsou podle nich v pořádku. Podle francouzské europoslankyně Rimy Hassanové izraelské síly zadržely stovky lidí, včetně jí samotné.

Podle flotily zasáhly izraelské síly proti jejím lodím v mezinárodních vodách. Mezi zadrženými plavidly je také loď Aurora, na které plula Češka Šárka Přikrylová. Ta dříve potvrdila, že flotilu obklíčili izraelští vojáci. Ambasáda v Tel Avivu je připravena poskytnout konzulární pomoc, pokud by o ni Přikrylová žádala, uvedlo české ministerstvo zahraničí.

„Kritická vzdálenost je 180 kilometrů od Pásma Gazy, kde byly lodě zadržovány. Flotila neplula v jednom velkém konvoji, ale byla roztříštěná do několika menších konvojů. Podle organizátorů se některé lodě stále snaží do Pásma Gazy dostat, ale ještě například nedopluly k pomyslné linii sta námořních mil,“ poznamenal dopoledne Papadopulos.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos o izraelském zásahu proti flotile plující do Gazy
Zdroj: ČT24

„Zatím platí, že ačkoli jsou kolem zásahu emoce, tak ten zásah proběhl bez větších konfrontací. V roce 2010 podobná flotila byla konfrontována izraelskými jednotkami, došlo tam k ozbrojeným střetům, po kterých bylo několik mrtvých,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Vlna mezinárodní kritiky

Řada zemí přesto nejnovější zásah kritizovala. „Jde o mírumilovné občany, kteří neměli jiný cíl než dovézt humanitární pomoc, a proto pro nikoho nepředstavovali hrozbu,“ řekl v televizi TVE španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Ten oznámil, že si předvolá chargé d’affaires izraelského velvyslanectví v Madridu. Izrael nemá ve Španělsku velvyslance od května 2024, kdy španělská vláda uznala Stát Palestina.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek k izraelskému zásahu proti flotile mířící do Gazy
Zdroj: ČT24

Také brazilské ministerstvo zahraničí odsoudilo akci izraelské armády proti flotile a uvedlo, že Izrael porušil práva pokojných demonstrantů. Flotily se účastnilo i patnáct Brazilců, včetně poslankyně Luizianne Linsové, napsala AFP. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, stejně jako španělský premiér Pedro Sánchez, označují izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy za genocidu, což Izrael odmítá s tím, že pouze brání svou zemi.

Zásah proti flotile odsoudil rovněž Hamás a další dlouhodobý nepřítel Izraele Írán, jehož ministerstvo zahraničí hovoří o teroristickém činu a jasném porušení mezinárodního práva. Izraelský postup odsoudily i například Chile, Bolívie či Kolumbie, jejíž dvě občanky v noci Izrael také zadržel. Kolumbijský prezident Gustavo Petro zákrok proti flotile označil za zločin a vyhostil ze země izraelské diplomaty.

Zadržení posádek flotily kritizovalo rovněž turecké ministerstvo zahraničí; istanbulská prokuratura ve čtvrtek oznámila zahájení vyšetřování zatčení 24 tureckých občanů účastnících se humanitární flotily do Gazy.

Kvůli izraelskému zásahu proti flotile se ve středu večer konaly demonstrace v Ankaře, mexické metropoli, Bogotě, Buenos Aires, Madridu či v italské Neapoli a Římě. Největší italské odbory na znamení solidarity s mezinárodní flotilou na pátek vyhlásily v zemi generální stávku.

Flotilu s názvem Global Sumud Flotilla tvoří podle AP téměř padesát lodí se zhruba pěti sty lidmi. Jsou mezi nimi i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, vnuk někdejšího jihoafrického presidenta Nelsona Mandely Mandla Mandela a několik evropských zákonodárců.

Izrael dal opakovaně najevo, že flotilu nenechá doplout k Pásmu Gazy, kde vede válku proti teroristickému hnutí Hamás, které v říjnu 2023 na jihu Izraele zabilo na dvanáct set lidí. Způsob, jakým tak Izrael činí, je terčem kritiky řady zemí i mezinárodních organizací. Mezinárodní trestní soud (ICC) loni v listopadu vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je podezřelý z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 20 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 9 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...