Gustavo Petro

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Řediteli kolumbijské zpravodajské služby Wilmeru Mejíovi a generálovi kolumbijské armády Migueli Huertasovi byla pozastavena funkce kvůli údajným kontaktům s členy levicové guerilly. Podle agentur EFE a AFP o tom ve středu rozhodla prokuratura. Oba muži podle tisku jednali o službách pro členy guerillových skupin, které se nepřidaly k míru mezi kolumbijskou vládou a organizací FARC v roce 2016.

Spojené státy americké označí venezuelský Kartel sluncí (Cartel de los Soles) údajně vedený venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a dalšími představiteli jeho vlády za zahraniční teroristickou organizaci, oznámilo to v noci na pondělí americké ministerstvo zahraničí. To zřejmě umožní USA dále zvýšit tlak na venezuelskou vládu. Krok americké diplomacie vstoupí v platnost v pondělí 24. listopadu. S Madurem by prý prezident USA Donald Trumpa ale mohl také jednat.

Velká Británie podle stanice CNN přestala se Spojenými státy sdílet zpravodajské informace o lodích v Karibiku, které USA podezřívají z pašování drog. Opatření mělo začít platit před měsícem. Londýn podle zdrojů CNN krok odůvodnil mimo jiné tím, že americké útoky proti plavidlům považuje za nelegální. Tyto informace ve středu večer odmítl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na kolumbijského prezidenta Gustava Petra a obvinila ho, že odmítá zastavit tok kokainu do USA. Trump již ve středu zastavil platby Kolumbii určené pro boj proti drogám, Petra označil za „nelegálního drogového bosse“. Podle agentur USA sankcemi eskalují spor s Kolumbií.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v sobotu obvinil Spojené státy, že jejich loď pronikla do svrchovaných vod Kolumbie a způsobila smrt rybáře. Levicový politik to napsal na síti X a zároveň požádal Washington o vysvětlení incidentu. Petro již v září vyzval OSN ke stíhání amerického prezidenta Donalda Trumpa za útoky na lodě v Karibiku, které Trump zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog. Trump v neděli reagoval tak, že označil Petra za nelegálního drogového dealera.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo kolumbijského prezidenta Gustava Petra z podněcování amerických vojáků k neposlušnosti a rozhodlo se zrušit mu vízum. Ministerstvo o tom informovalo na síti X.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Nejméně devatenáct lidí přišlo o život a desítky dalších byly zraněny při dvou útocích v Kolumbii, které tamní úřady připisují odštěpeneckým skupinám z bývalého gerilového uskupení Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), uvedly agentura Reuters a zpravodajský server CNN.

Kolumbijský senátor a možný prezidentský kandidát Miguel Uribe, který byl od června, kdy byl během volební akce střelen do hlavy, hospitalizován, v pondělí zemřel. S odvoláním na senátorovu rodinu o tom informovala agentura Reuters. V předchozích dnech lékaři uvedli, že se Uribeho stav po mírném zlepšení zase zhoršil.

Kolumbijská policie v sobotu zadržela ženu, kterou podezřívá z účasti na pokusu o vraždu možného opozičního prezidentského kandidáta Miguela Uribeho, píše AFP. Devětatřicetiletý pravicový senátor byl postřelen 7. června v metropoli Bogotě, když promlouval ke svým příznivcům. Útočník jej dvakrát zezadu střelil do hlavy a jednou do kolena, načež musel být Uribe převezen do nemocnice. Tam podstoupil operaci, jeho stav je ale nadále kritický.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Segunda Marquetalia je jednou z nejvýznamnějších skupin, která je složená z odpadlíků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které se po podpisu mírové dohody přeměnily z teroristické skupiny v politickou stranu. Oproti tomu členové frakce Segunda Marquetalia znovu vyhlásili ozbrojený boj proti vládě v Bogotě. Poprvé od svého vzniku v roce 2019 umožnili novinářům vstup do jednoho ze svých táborů v kolumbijských pralesích.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

V Kolumbii se po čtyřiceti dnech našly čtyři děti, které se po pádu malého letadla ztratily v amazonské džungli. Oznámil to kolumbijský prezident Gustavo Petro. Sourozence ve věku jednoho roku, čtyř, devíti a třinácti let zachránila armáda nedaleko místa nehody letadla, napsala agentura Reuters.

Kolumbijská armáda pokračuje v pátrání po čtyřech dětech z letadla zříceného v hluboké džungli. Čtvrteční zpráva prezidenta, že se je podařilo najít, se sice nepotvrdila, ale vojáci objevili mnoho stop, podle kterých by mohly být stále naživu. Ostatní lidé na palubě stroje, včetně matky dětí, pád nepřežili.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Přes devadesát procent kolumbijského kokainu končí v USA. Obě země nyní jednají o způsobu, jak nejlépe pašování drog narušit. Kolumbijci se chtějí zaměřit hlavně na záchyty drog na moři.