Gustavo Petro

Segunda Marquetalia je jednou z nejvýznamnějších skupin, která je složená z odpadlíků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které se po podpisu mírové dohody přeměnily z teroristické skupiny v politickou stranu. Oproti tomu členové frakce Segunda Marquetalia znovu vyhlásili ozbrojený boj proti vládě v Bogotě. Poprvé od svého vzniku v roce 2019 umožnili novinářům vstup do jednoho ze svých táborů v kolumbijských pralesích.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

V Kolumbii se po čtyřiceti dnech našly čtyři děti, které se po pádu malého letadla ztratily v amazonské džungli. Oznámil to kolumbijský prezident Gustavo Petro. Sourozence ve věku jednoho roku, čtyř, devíti a třinácti let zachránila armáda nedaleko místa nehody letadla, napsala agentura Reuters.

Kolumbijská armáda pokračuje v pátrání po čtyřech dětech z letadla zříceného v hluboké džungli. Čtvrteční zpráva prezidenta, že se je podařilo najít, se sice nepotvrdila, ale vojáci objevili mnoho stop, podle kterých by mohly být stále naživu. Ostatní lidé na palubě stroje, včetně matky dětí, pád nepřežili.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Přes devadesát procent kolumbijského kokainu končí v USA. Obě země nyní jednají o způsobu, jak nejlépe pašování drog narušit. Kolumbijci se chtějí zaměřit hlavně na záchyty drog na moři.

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.