Firmy s vazbami na Kubu získávají větší podíl na vývozu venezuelské ropy. Děje se tak v době, kdy USA hrozí Caracasu intervencí a režim autoritáře Nicoláse Madura spoléhá na kubánské bezpečnostní síly v zemi, píše deník The New York Times (NYT). Jako spojka mezi oběma státy funguje podle listu sankciovaný panamský podnikatel. Zásobovat chudý komunistický ostrov měl i tanker zadržený tento týden Američany.
Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová ve čtvrtek potvrdila, že Spojené státy zadržely tanker využívaný k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na kterou se vztahují americké restrikce. „Ropný tanker byl několik let sankcionován Spojenými státy kvůli zapojení do nelegální sítě pro přepravu ropy, podporující zahraniční teroristické organizace,“ uvedla ministryně.
Tanker s názvem Skipper byl součástí úsilí Caracasu o podporu Kuby, uvádějí podle NYT dokumenty a lidé z venezuelského ropného průmyslu. Plavidlo opustilo Venezuelu 4. prosince a vezlo téměř dva miliony barelů těžké ropy, vyplývá z interních údajů venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Cílem lodi byl kubánský přístav Matanzas.
Dva dny po vyplutí Skipper vyložil menší část suroviny, odhadem 50 tisíc barelů, na jinou loď s názvem Neptune 6, která poté zamířila na sever směrem na Kubu, uvádí společnost zabývající se údaji o přepravě Kpler. Po přeložení se tanker podle amerického úředníka informovaného o této záležitosti vydal směrem k Číně.
Historie plaveb Skipperu podle NYT poukazuje na širší a volnější síť propojující energetický průmysl Venezuely, Kuby, Íránu a Ruska, tedy čtyř protivníků USA, kteří byli americkými sankcemi v různé míře vyloučeni z formálního globálního trhu s ropou. Posádku zabaveného tankeru, která čítala asi třicet námořníků, tvořili převážně Rusové, řekl listu americký úředník.
„Černé zlato“ za personál
Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro i jeho předchůdce Hugo Chávez po celá desetiletí dováželi na Kubu ropu za vysoce dotované ceny, čímž tomuto chudému ostrovu poskytovali klíčový zdroj za nízkou cenu. Havana na oplátku vyslala do Venezuely desítky tisíc zdravotníků, sportovních instruktorů i bezpečnostních sil. Maduro nyní spoléhá na kubánské bodyguardy a důstojníky kontrarozvědky v době, kdy USA hromadí své síly v Karibiku a hrozí Caracasu intervencí, píše NYT.
V posledních letech se však na ostrov dostal jen zlomek venezuelské ropy vyčleněné pro Kubu, vyplývá z dokumentů PDVSA a údajů o sledování tankerů. Většina suroviny byla prodána Číně, přičemž tyto peníze poskytly kubánské vládě tolik potřebnou tvrdou měnu, sdělilo NYT několik osob blízkých vládě v Caracasu.
Předpokládá se, že část těchto peněz kubánští úředníci použili na nákup základního zboží. Ropa z Venezuely, která se na Kubu dostává, pak pomáhá zemi získat elektřinu a poskytuje palivo pro letadla a stroje. To však nestačí k tomu, aby se zabránilo rozsáhlým výpadkům proudu, které ostrov sužují uprostřed hluboké hospodářské krize, podotýká NYT.
Panamský podnikatel jako spojka
Klíčovou osobou řídící tok „černého zlata“ mezi Havanou a Caracasem je panamský podnikatel Ramón Carretero, který se v posledních několika letech stal jedním z největších obchodníků s venezuelskou ropou. Ministerstvo financí USA uvalilo ve čtvrtek na Carretera sankce za „usnadnění přepravy ropných produktů jménem venezuelské vlády“.
Skipper přepravoval ropu, kterou společně smluvně objednaly kubánské státní obchodní podniky s ropou Cubametales a ropná společnost napojená na Carretera, ukazují dokumenty PDVSA. Celkově se Carreterovy obchodní společnosti podílely na čtvrtině ropy, kterou PDVSA letos přidělila na export.
Podle dokumentů společnost Cubametales letos získala kontrakty na nákup přibližně 65 tisíc barelů venezuelské ropy denně, což představuje 29procentní nárůst oproti roku 2024 a sedminásobný nárůst oproti roku 2023.
Kubánští představitelé odsoudili zabavení tankeru a ve svém pátečním prohlášení jej označili za „čin pirátství a námořního terorismu“, který poškozuje Kubu a její obyvatele. „Tato akce je součástí eskalace ze strany USA, jejímž cílem je omezit legitimní právo Venezuely svobodně využívat a obchodovat se svými přírodními zdroji s jinými národy, včetně dodávek uhlovodíků na Kubu,“ uvádí se v prohlášení. Bílý dům na žádost NYT o komentář bezprostředně nereagoval.
Prudký pokles exportu ropy
Vývoz ropy z Venezuely po americkém zásahu proti tankeru prudce klesl, napsala v týdnu agentura Reuters s odkazem na údaje o přepravě, dokumenty a informované zdroje z odvětví. Data ukazují, že od zadržení tankeru plují do mezinárodních vod s venezuelskou ropou jen tankery pronajaté americkou ropnou společností Chevron. Ta má od Washingtonu povolení provozovat v zemi společné podniky a vyvážet ropu do USA.
Prodej takzvaného černého zlata představuje pro Madurův režim nejvýznamnější zahraniční příjem. Caracas prodává do zahraničí až milion barelů ropy denně. Hlavním odběratelem je Čína, která kvůli sankcím, jež znemožňují venezuelským firmám vstup na širší mezinárodní trhy, pořizuje ropu s výraznou slevou.
Kartel, který možná neexistuje
Spojené státy Madura neuznávají jako právoplatného prezidenta Venezuely. Podle Washingtonu je jedním ze šéfů zločinecké organizace Kartel sluncí. Na Madura americká justice vypsala odměnu ve výši 50 milionů dolarů (přes miliardu korun). Autoritář to však odmítá.
Někteří analytici v minulosti pochybovali, zda Kartel sluncí skutečně existuje. Podle nich se jedná spíše o prolínání mezi organizovaným zločinem a představiteli současné venezuelské autoritářské moci. Existenci kartelu zpochybnil i kolumbijský prezident Gustavo Petro.
Spojené státy v posledních měsících zvyšují tlak na Madurův režim. U venezuelských břehů americké námořnictvo zničilo několik plavidel, která podle Washingtonu sloužila k přepravě drog. Americké úřady pak prohlásily Kartel sluncí za teroristickou organizaci.
