Ukrajina modernizuje tanky, nehodlá se jich vzdát

Nahrávám video
Události: Reorganizace tankových jednotek na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Navzdory jednáním Ukrajina dál reorganizuje své jednotky, včetně tankových. Tyto stroje mají teď ve válce spíše podpůrnou, ale stále významnou roli. Ukrajina jich má podle odhadů stále přes tisíc kusů.

Více než čtyřicetitunový stroj se přesouvá na předem připravenou pozici. Posádka hledá na místě úkryt a původně sovětský tank T-72 míří do hustého porostu. Jeho velitel ze 153. brigády ukazuje zbraň, která prošla modernizací v sousedním Polsku. „U nás se neřídí jako v autě, ale pákami. Máme ale brzdy, plyn a spojku jako v autě,“ říká Ivan.

Stroj, který byl ještě před dvěma lety klíčový pro ukrajinské bojiště, teď spíš plní roli podpůrného dělostřelectva. Ukrajinské tanky a těžká technika je prioritním cílem pro ruskou armádu na bojišti. Největší hrozbou v posledních měsících jsou pro tyto stroje drony.

V éře bezpilotních letounů se i těžká technika přizpůsobuje novým okolnostem na frontě. Tank proto ukrajinští vojáci vybavili rušičkami i protidronovou sítí.

„Jeden dron nic nezmůže, ale pokud jich je najednou sedm nebo osm, mohou jednoduše zničit techniku nebo najít její slabé místo,“ popisuje dále velitel tanku Ivan.

Nejcitlivějším místem je podle něj tankový pás, po kterém se stroj pohybuje. Zasažením se tank znehybní. „Když tank stojí, je snazší ho rozebrat. Proto musíme jednat ostražitě. A pokud na nás začnou útočit, je třeba z toho místa co nejrychleji odjet,“ dodal velitel.

Tanků se ukrajinská armáda vzdát nechystá. Podle vojáků jsou mnohdy přesnější než dělostřelectvo, a to pokud těžkou techniku z nebe korigují i drony. „Tanky mohou být také použity ze zakrytých palebných pozic. Tank pracuje přímo podle souřadnic,“ řekl velitel tankové roty 153. brigády Jaroslav Norec.

Zasáhnout tak mohou cíl ve vzdálenosti až osmi kilometrů. Tanky se často využívají i v obraně, a to jako podpora pro pěchotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zklamání a ostuda, reaguje Trump na verdikt soudu o clech. Hodlá zavést další

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře kritizuje. V pátek na brífinku oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla dle obchodního zákona z roku 1974.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 2 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 3 hhodinami

Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...