Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
Cena severomořské ropy Brent postupně vzrostla o 9,2 procenta a uzavřela na 100,46 USD (přes 2100 korun) za barel, když během dne stoupla až na 101,6 USD (asi 2150 korun). Americká lehká ropa WTI zdražila o 9,7 procenta na 95,70 USD (2025 korun) za barel. Ceny obou kontraktů uzavřely na nejvyšší hodnotě od srpna 2022.
Omán evakuoval všechny lodě z klíčového vývozního terminálu u Hormuzského průlivu a v iráckých vodách v noci na čtvrtek íránské lodě naložené výbušninami zasáhly dva tankery s palivem, které začaly hořet. Dalším znakem napětí je, že čínské rafinérie začaly rušit dohodnuté dodávky rafinovaných paliv, včetně benzinu a nafty, uvedla agentura Bloomberg.
Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny.
Problematický průliv
Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války klesla o devadesát procent. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až jedenáct milionů barelů denně.
Ve středu tři lodě u břehů Íránu zasáhly projektily, oznámila britská vojenská námořní služba (UKMTO) s tím, že jedno z plavidel bylo zasaženo v Hormuzském průlivu zhruba jedenáct námořních mil (dvacet kilometrů) severně od Ománu. Ve čtvrtek tiskové agentury informovaly, že nedaleko průlivu zasáhla kontejnerovou loď německé přepravní společnosti Hapag-Lloyd střepina. Na palubě lodi Source Blessing podle firmy vypukl požár, posádce se jej ale podařilo uhasit a nikomu se nic nestalo.
Teherán ve středu pohrozil, že přejde od odvetných úderů k nepřetržitým útokům na protivníky. „Nedovolíme, aby se ani jeden litr ropy dostal do USA, k sionistům (Izraeli) a jejich partnerům. Jakékoli plavidlo nebo tanker směřující k nim bude legitimním cílem,“ prohlásil podle agentury Reuters mluvčí centrálního íránského velení Ebráhím Zolfakarí, který zároveň pohrozil růstem ceny ropy na dvě stě dolarů za barel. Chameneí ve čtvrtek avizoval, že údery na cíle v arabských zemích Perského zálivu budou pokračovat.
List The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.
Mezinárodní agentura pro energii uvolní 400 milionů barelů
IEA ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.
Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. „Potíže, kterým čelíme na trhu s ropou, nemají v historii obdoby. Proto jsem velmi rád, že členské země IEA reagovaly bezprecedentním kolektivním nouzovým opatřením,“ sdělil Birol. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy.
Opatření podle analytika portálu Finlord Borise Tomčiaka pomůže vyrovnat nedostatek ropy na několik měsíců, ale potom se strategické rezervy vyčerpají. „A bude nutné, aby se buď odblokoval Hormuzský průliv, nebo aby se zvýšila produkce a export z jiných zemí,“ dodal s tím, že státy mimo kartel OPEC nicméně aktuálně nemají volnou kapacitu na to, aby výpadek z Perského zálivu dokázaly pokrýt. Analytici Bloombergu a institutu Ifo odhadují, že uvolněných 400 milionů barelů může dojít za devadesát až sto dní.
Prezident německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest proto vyzval k opatrnému nakládání s rezervami. „Jelikož nevíme, zda se tato válka ještě nevyhrotí a nebude trvat možná i několik měsíců, je namístě se ptát, zda je správné uvolňovat rezervy tak brzy,“ poznamenal. Ropné rezervy nejsou určeny k trvalému kompenzování výpadků dodávek, domnívá se Fuest. „V současné době ten nárůst cen energií ještě není tak velkým problémem,“ dodal.
Podle IEA jde o dočasné opatření
„Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila ve čtvrtek IEA. „Konečný dopad konfliktu na trhy s ropou a plynem a na širší ekonomiku bude záviset nejen na intenzitě vojenských útoků a případných škodách na energetických aktivech, ale také, a to je zásadní, na délce trvání narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv,“ dodala agentura.
„Není to dlouhodobé řešení (…). Je to skutečně jen o nějakém uklidnění trhů a zmírnění prudkého nárůstu (cen ropy),“ sdělil o kroku IEA Martin Jirušek z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, podle něhož jsou prudká zvýšení cen dána panikou. „To, co Mezinárodní energetická agentura udělala, je uvolnění zásob v objemu nějakých čtyř denních celkových celosvětových spotřeb,“ dodal s tím, že se nejedná o něco, co by „spasilo svět“, ale o něco, co má zbrzdit náraz paniky.
Agentura DPA ve čtvrtek informovala, že Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů. „Uděláme to a pak je doplníme,“ řekl k uvolnění rezerv stanici Local 12 šéf Bílého domu.
Americké ministerstvo energetiky sdělilo, že ropu začne uvolňovat od příštího týdne. Očekává se, že toto uvolňování potrvá přibližně čtyři měsíce, píše DPA. Podle vládních údajů jsou americké strategické ropné rezervy největšími nouzovými zásobami ropy na světě. Byly primárně zřízeny za účelem zmírnění dopadů krizí v dodávkách a plnění mezinárodních závazků.
Trump ve čtvrtek napsal, že pokud ceny ropy stoupají, Spojené státy na tom jako největší světový producent vydělají. Dodal, že důležitější je zastavit íránské „impérium zla“ a znemožnit Teheránu „získání jaderných zbraní a zničení Blízkého východu i světa“.
IEA hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii
Konflikt na Blízkém východě způsobil největší narušení dodávek ropy v historii, uvedla IEA v pravidelné měsíční zprávě. Agentura očekává, že dodávky suroviny v březnu klesnou o osm milionů barelů denně. Země Perského zálivu v důsledku války snížily celkovou produkci ropy nejméně o deset milionů barelů denně, což představuje zhruba desetinu světové poptávky, uvedla IEA. Bez rychlého obnovení přepravních tras se ztráty budou dál zvyšovat, dodala agentura.
„Obnovení těžby po uzavření vrtů potrvá týdny, v některých případech i měsíce, než se vrátí na úroveň před krizí, v závislosti na složitosti pole a na tom, kdy se do regionu vrátí pracovníci, vybavení a zdroje,“ poznamenala IEA.
Podle analýzy agentury DPA by dlouhodobě vyšší ceny ropy mohly pomoci Rusku. Moskva v rozpočtu na letošní rok počítá s průměrnou cenou barelu 59 dolarů. Protože ale na začátku roku ceny klesly pod tuto hodnotu, už plánovaný rozpočtový deficit se ještě zvětšil, uvedla DPA. Ceny kolem sta dolarů za barel by ale mohly rozpočtu pomoci. Agentura Reuters s odvoláním na vlastní výpočty ve čtvrtek odpoledne uvedla, že příjmy z daně na produkci ropy by se v březnu mohly v Rusku téměř zdvojnásobit.
Vzhledem k válce na Blízkém východě Spojené státy zvažují také uvolnění sankcí. Rusko by tak mohlo opět prodávat výrazně více energií za výrazně vyšší ceny. V tuto chvíli země prodává s velkými slevami, například svým hlavním zákazníkům v Číně a v Indii, protože do mnoha jiných států kvůli sankcím dodávat nemůže.
