Lodě

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Rejdaři na českém území, kteří ještě nezkrachovali nebo se s loděmi nadobro nepřemístili na západoevropské kanály, mívají v tuto roční dobu dobré období – v Labi na podzim bývá vody dost a obvykle tak odbavují nejvíc přepravních zakázek. Jenže o ty letos zatím přicházejí, protože plavba z českého dolního Labe dál do Německa stále není možná kvůli zřícenému mostu Carolabrücke v Drážďanech. Kdy budou moci zase vyplout, není jasné.

Turecko zvýšilo nákladním lodím poplatky za průjezd Bosporem a Dardanelami meziročně o patnáct procent na v přepočtu 115 korun za tunu nákladu. Dopravci je platí mimo jiné za záchranné služby. Turecké úřady zdražení vysvětlují právě potřebou investic do bezpečnosti plavby.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

V Jihočínském moři se srazila čínská a filipínská plavidla. Podle čínské pobřežní stráže filipínská loď ignorovala varování a „záměrně“ narazila do čínského plavidla. Filipínské úřady tvrdí, že poškozena byla dvě jejich plavidla po srážce s čínskými loděmi, a obvinily naopak Peking, že prováděl „nezákonné a agresivní manévry“. Incidenty v této oblasti jsou časté a ani srážky lodí těchto zemí tam nejsou neobvyklé. Obě strany se vzájemně obviňují z eskalace napětí v regionu.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Na Kubu připlula skupina ruských válečných lodí. Podle Moskvy se zdrží do 17. června a účelem je odpočinková zastávka ve vojenských cvičeních. Spojené státy situaci monitorují a podle Washingtonu není důvod k obavám. Ačkoliv jsou tyto lodě schopné střílet rakety s jadernými hlavicemi, s sebou je podle Moskvy, Havany i Washingtonu nemají.

Krajský soud v Ústí nad Labem poslal do konkurzu České loděnice v Děčíně. Jde o poslední loděnice, které na dolním Labi ještě opravují velké nákladní a osobní lodě. Věřitelé přihlásili pohledávky za 76 milionů korun, odpoledne odvolali konkurzního správce a zvolili nového. Návrh na prohlášení úpadku podalo na začátku roku třiadvacet zaměstnanců společnosti. Na mzdách dluží firma přes milion korun.

Ukrajinské síly při útoku na Sevastopol na anektovaném Krymu zasáhly dvě velké ruské výsadkové lodě Azov a Jamal, komunikační středisko a další objekty infrastruktury, kterou používá Černomořská flotila ruského vojenského námořnictva. S odvoláním na komuniké generálního štábu o tom informují ukrajinská média. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Některé obří dopravní společnosti se vracejí na lodní trasu Rudým mořem, ohlásily to třeba Maersk nebo skupina CMA CGM. Jistotu jim dodalo vyslání válečných lodí na ochranu proti útokům jemenských islamistů. K mezinárodní koalici, která brání klíčovou dopravní cestu, se naposledy přidala Indie.

Čína a Filipíny se navzájem obvinily z incidentu v Jihočínském moři, při kterém se srazily jejich lodě. Uvádí to agentura AFP. Kontrolu nad téměř celým Jihočínským mořem si nárokuje Peking, s čímž však nesouhlasí Filipíny a další země, jež leží u těchto vod, které jsou klíčovou obchodní trasou.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Ukrajinské síly patrně severně od Chersonu překročily řeku Dněpr a zaútočily tam, ačkoliv není jasné, zda se jim na levém, tedy východním břehu podařilo pozice udržet, píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW). List The Kyiv Independent mluvil s vojáky, kteří se za frontovou linií brodí močály, obsluhují drony a odstraňují miny pro potenciální budoucí průlom.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Mezinárodní námořní organizace nastavila nová pravidla pro globální lodní dopravu. Ta by měla změnit celé toto odvětví do poloviny století na uhlíkově neutrální, první velký milník má stihnout už do roku 2030.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Z deseti na pětadvacet míst se rozšířilo přístaviště na Baťově kanále ve Strážnici. V pátek je při Mezinárodním folklorním festivalu otevřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC), které do projektu za uplynulých pět měsíců investovalo 38 milionů korun. Místo poslouží svou podobou i k odpočinku a přímo z lodi bude možné jít do Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, tedy do místního skanzenu, řekl při otevření ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

V libanonském pobřežním městě Týr stavitel dřevěných lodí pokračuje v tradici. Elias Barbour a jeho tři bratři zdědili tuto profesi po svých předcích, rodina dílnu založila v roce 1905. Dnes se potýká s finanční krizí, suroviny zdražují a rybáři si nemohou dovolit objednávku nových dřevěných lodí. „Sotva si vyděláme na jídlo a pití,“ přiznává jeden z rybářů města Týr. Rodina přesto nehodlá řemeslo opustit.

Polská vláda schválila návrh zákona, který by armádě umožnil potápět nepřátelské lodě, u nichž by hrozil útok na energetickou infrastrukturu v moři, především na klíčový plynovod Baltic Pipe. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která zároveň upozornila, že NATO ve středu varovalo před možností ruské sabotáže podmořské infrastruktury. Aby se navrhovaná norma stala zákonem, je zapotřebí, aby ji schválil parlament.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.