Velitel, který dohlíží na údery USA na lodě v Karibiku, rezignuje

Americký námořní admirál Alvin Holsey, jenž dohlíží na sílící údery Pentagonu na lodě v Karibiku, které USA viní z pašování drog z Venezuely, oznámil rezignaci, píší americká média. Vyjádřil znepokojení ohledně mise v Karibiku a mezi ním a ministrem obrany Petem Hegsethem vznikla neshoda, píše deník The New York Times s odvoláním na své zdroje. Holsey stojí v čele velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.

Velitel svůj post opustí na konci roku, po méně než roce ve funkčním období, které obvykle trvá tři roky, a to uprostřed největší vojenské operace v jeho sedmatřicetileté kariéře, píší The New York Times (NYT), které jeho odchod označují za náhlý.

„Ve chvíli, kdy americké síly posilují svou přítomnost v Karibiku a napětí s Venezuelou dosahuje bodu varu, odchod našeho nejvyššího velitele v regionu je alarmujícím signálem nestability uvnitř velitelské struktury,“ uvedl podle serveru Axios demokratický senátor Jack Reed v reakci na Holseyho odchod.

Pentagon v poslední době posílil svou přítomnost v regionu na deset tisíc jednotek v rámci toho, co označuje za zásadní protidrogovou a protiteroristickou misi. Od začátku září americké síly zaútočily nejméně na pět lodí u pobřeží Venezuely a zabily přinejmenším 27 lidí, kteří podle Bílého domu pašovali drogy. Američtí představitelé podle NYT v soukromí dávají jasně najevo, že hlavním cílem útoků je sesazení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Řada právních odborníků a zákonodárců však zpochybňuje tvrzení administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že může jako nepřátelské vojáky legálně zabíjet osoby, které podezřívá z pašování drog, místo toho, aby je zadržela a trestně stíhala. Z hlediska vnitrostátního práva americký Kongres v tomto případě neschválil ozbrojený konflikt, připomínají NYT.

Z hlediska mezinárodního práva musí být mimostátní skupina ozbrojená, organizovaná, musí mít centralizovanou velitelskou strukturu a podnikat nepřátelské akce, aby mohla být považována za nepřátelskou stranu v ozbrojeném konfliktu. V takovém případě by mohli být její členové zabiti pouze na základě svého statusu, píší NYT.

Americká armáda ve čtvrtek podnikla v Karibiku další úder na plavidlo, které spojuje s pašováním drog z Venezuely. Je to zřejmě první případ, kdy po útoku zůstali přeživší. Videa předchozích útoků, které Trumpova administrativa sdílela, ukazovala zcela zničené lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
17:51Aktualizovánopřed 11 mminutami

ŽivěTrump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 31 mminutami

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 58 mminutami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 1 hhodinou

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 2 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.