Nicolás Maduro

Na 2200 lidí údajně opustilo od počátku nového venezuelského zákona o amnestii věznice v této jihoamerické zemi, případně proti nim úřady stáhly právní opatření. V pondělí to oznámil vládní poslanec Jorge Arreaza, napsala agentura Reuters. Arreaza dodal, že úřady evidují dalších více než tři tisíce žádostí o amnestii.

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vede tajná jednání s vnukem bývalého kubánského vůdce Raúla Castra, a to v době, kdy Spojené státy vyvíjejí na režim v Havaně v poslední době nebývalý tlak. S odvoláním na tři nejmenované zdroje to ve středu napsal server Axios. Rozhovory ministra Rubia a Raúla Guillerma Rodrígueze Castra se konají mimo oficiální struktury kubánské vlády a dle Axiosu svědčí o tom, že vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa vnímá 94letého revolucionáře Raúla Castra jako toho, kdo na Kubě rozhoduje.

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.

Největší letadlová loď světa, americká USS Gerald R. Ford, byla převelena z Karibského moře do oblasti Blízkého východu. Napsala to v pátek agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený s vojenskými plány. Děje se tak v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán, aby uzavřel dohodu o svém jaderném programu, a zvažuje případný vojenský zásah.

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.

Venezuelské úřady v neděli propustily dalších 35 politických vězňů, včetně několika předních představitelů opozice, informovala dle agentury AFP nevládní organizace Foro Penal. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, po dvanácti hodinách ho ale znovu zatkli.

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.

Spojené státy poskytnou Kubě dalších šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 123 milionů korun) jako humanitární pomoc. Ve čtvrtek večer to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí přichází v době, kdy se Washington snaží odříznout ostrovní stát od dodávek ropy, podotkla agentura Reuters.

Zdravotní stav komplikuje Janu Darmovzalovi po návratu z venezuelského vězení každodenní aktivity, ale zlepšuje se. V prohlášení popsal nelidské podmínky ve věznici, kde jej venezuelské úřady držely od září 2024 do letošního ledna. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na jeho propuštění a převezení do Česka, a požádal veřejnost i média o respektování soukromí. Z Venezuely do Prahy jej armádní speciál přivezl spolu s třemi dalšími bývalými vězni 18. ledna večer.

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva, informují agentury.

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.

Spojené státy předávají Venezuele tanker, který v lednu zabavily. V noci na čtvrtek to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Proč se tak Washington rozhodl, představitelé nesdělili. Úřady zatím tuto informaci oficiálně nepotvrdily.

Venezuelské úřady v neděli propustily nejméně 80 politických vězňů. Uvedla to organizace Foro Penal, která monitoruje případy lidí vězněných ve Venezuele kvůli jejich názorům. Na začátku ledna šéf venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez oznámil propuštění významného počtu vězňů zadržených za „trestné činy“, které obvykle tamní úřady používají pro stíhání lidí za politické názory.

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v neděli vyzvala k nalezení dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí vůdce Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento týden řekl, že vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová by se nějakým způsobem mohla podílet na dění ve Venezuele.

Americká armáda zaútočila ve východní části Tichého oceánu na loď podezřelou z pašování drog. Při útoku zemřely dvě osoby, pobřežní stráž pátrá po třetí osobě, která přežila. Oznámilo to jižní velitelství USA na sociální síti X. Je to první známý útok od akce, při které byl začátkem tohoto měsíce zadržen venezuelský vůdce Nicolás Maduro, upozornila agentura AP.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.