Nicolás Maduro strana 5 z 5

Podle americké televize CNN byl loňský výbuch během proslovu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura pokusem o jeho zabití. O atentát za pomoci dronů se pokusili dezertéři z venezuelské armády. Televizi to potvrdil člověk, který se označil za jednoho z organizátorů neúspěšného bombového útoku.

Venezuela se už několik dní potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny. Podle úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura stojí za výpadkem dodávek „kybernetický útok“ organizovaný opozicí a USA. Venezuelská prokuratura vzápetí zahájila vyšetřování opozičního lídra Juana Guaidóa. Už v pondělí zatkla tajná služba kvůli údajné sabotáži místního novináře a zaměstnance energetické firmy.

Venezuelský parlament ovládaný opozicí vyhlásil stav nouze kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny, které ve čtvrtek postihly celou zemi a v některých regionech trvají dosud. Poslanci schválili příslušný dekret šéfa parlamentu Juana Guaidóa, kterého od ledna uznalo na šedesát států včetně Česka prozatímním prezidentem s tím, že má obnovit v zemi demokracii a uspořádat svobodné volby.

Venezuelou dál zmítají demonstrace příznivců a odpůrců obou hlav státu, úřadujícího Nicoláse Madura i prozatímního Juana Guaidóa. V centru Caracasu se před projevem Guaidóa střetli demonstranti s nastoupenou policií. Do ulic vyšli i v souvislosti s rozsáhlým výpadkem elektřiny v zemi, který si vyžádal oběti na životech. V některých regionech se dodávky od čtvrtka stále nepodařilo obnovit.

Venezuelu postihl masivní výpadek elektřiny, kvůli němuž jsou zavřené stovky škol a úřadů po celé zemi. Důvodem je havárie, která postihla hydroelektrárnu na jihu země. V některých částech země se už daří elektřinu obnovit. Úřadující prezident Nicolás Maduro obvinil z blackoutu USA, americký viceprezident Mike Pence v reakci uvedl, že do tmy uvrhla Venezuelu neschopnost Madurovy vlády. Venezuelu tento víkend čeká další vlna protestů.

Venezuelská vláda označila německého velvyslance v Caracasu Daniela Krienera za nežádoucí osobu. Caracas požaduje, aby diplomat do 48 hodin odcestoval. Německo krok označilo za nepochopitelný a velvyslance povolalo zpět do Berlína na konzultace.

Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó se odpoledne bezpečně vrátil do vlasti. Přistál na hlavním letišti Maiquetía u Caracasu, kde na něj v příletové hale čekali velvyslanci či konzulové více než desítky států. Návrat Guaidóa, kterého už téměř šest desítek zemí uznalo za prozatímního prezidenta, se očekával s napětím. Nebylo totiž jasné, zda autoritářský prezident Nicolás Maduro svého hlavního politického rivala pustí do země, či zda ho nenechá zatknout.

Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, která o víkendu uzavřela hranice a nevpustila do země humanitární pomoc, se snaží získat podporu lidu různými způsoby. Například prodloužila o dva dny letošní karneval. Místo v sobotu začne už ve čtvrtek. V úterý také začala vyplácet karnevalové bonusy. Informovala o tom venezuelská státní televize s tím, že tento měsíc jde už o druhý finanční příspěvek vlády lidem.

Nejméně dva lidé zemřeli a zhruba tři stovky byly zraněny při sobotních zásazích venezuelské armády proti stoupencům opozice usilujícím o otevření hranic pro průjezd humanitární pomoci.

Na venezuelských hranicích s Kolumbií a s Brazílií se v sobotu soustředil mocenský boj venezuelské opozice s režimem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelané se tam snaží přesvědčit armádu, aby hranice uzavřené vládou otevřela a pustila do země humanitární pomoc. Národní garda použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit na hranicích zátarasy. Došlo i ke střelbě, což potvrdil v přímém přenosu i spolupracovník ČT v Latinské Americe Martin Rey. Do Kolumbie mezitím podle agentur uteklo 13 příslušníků ozbrojených sil, kteří nesouhlasí s Madurovým režimem.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro ohlásil, že do země proudí zdravotnický materiál z Ruska. Venezuela už dříve uzavřela všechny přístavy. Maduro přikázal také uzavřít hranice s Brazílií a stejné opatření zvažuje i u těch kolumbijských. V pátek venezuelští vojáci na hranici s Brazílií zabili ženu. Ruská diplomacie tvrdí, že Spojené státy plánují dodat zbraně opozici.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před použitím síly ve Venezuele. Reagoval tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že ve hře zůstává i možnost vojenské intervence. Diplomatický tlak na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhlášení nových voleb mezitím sílí.

Na protest proti úřadujícímu venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi vyšly do ulic Caracasu tisíce lidí, kteří požadují vpuštění humanitární pomoci do země. Demonstraci svolali zástupci mládežnických organizací, které podporují lídra opozice Juana Guaidóa. Ten už dříve uvedl, že jeho tým v pondělí doručil první zásilku humanitární pomoci do země. Madurův režim dosud přísunu pomoci zvenčí brání. Podle Madura jde o způsob, jak chtějí USA ospravedlnit intervenci.

Bránit přísunu humanitární pomoci zablokované na kolumbijské hranici je téměř totéž co genocida, protože jde o zločin proti lidskosti. Armádě to vzkázal venezuelský opoziční politik Juan Guaidó, kterého už uznalo za prozatímní hlavu státu na padesát zemí včetně Česka. Vojsko brání vjezdu kamionů na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura.

Prozatímní venezuelský prezident Juan Guaidó by podle hlavy českého státu Miloše Zemana skončil jako „venezuelský Husák“, pokud by kvůli řešení situace v zemi požádal o vojenskou intervenci v cizině, například v USA. Zeman to uvedl v pořadu Prezidentský Pressklub rádia Frekvence 1. Guaidó v pátek řekl, že je připraven povolit americkou vojenskou intervenci, bude-li to nutné.

Venezuelský prozatímní prezident Juan Guaidó je připraven v případě nutnosti povolit vojenskou intervenci USA ke zbavení moci stávajícího šéfa státu Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi. Guaidó to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP.

Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, který vyslaly Spojené státy společně s Kolumbií a dalšími zeměmi regionu na žádost opozičního vůdce Juana Guaidóa. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzývá úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy s potravinami a léky projet a doručit pomoc strádajícímu obyvatelstvu. Zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín televizi CNN řekl, že do země už první dodávka humanitární pomoci dorazila.

Kuba je sice asi osmkrát menší a třikrát méně lidnatá než Venezuela, na politiku a obchod v zemi má ale velký vliv. Madurův režim podle všeho pomáhají udržet u moci tisíce vojáků, zpravodajců a „poradců“. Do Venezuely přišli v rámci výměnné dohody uzavřené po přelomu tisíciletí mezi spřátelenými levicovými prezidenty Hugem Chávezem a Fidelem Castrem. Havana se teď obává krize, jelikož lukrativní dodávky ropy dlouho držely kubánskou ekonomiku při životě. Na Kubu chtějí prostřednictvím sankcí mířených na venezuelskou ropu zatlačit i Spojené státy. Takzvaná „Kubazuela“, velmi úzké spojenectví mezi oběma státy, ale zatím drží.

Předseda opozicí ovládaného parlamentu ve Venezuele Juan Guaidó, jehož za prozatímního prezidenta uznaly už více než čtyři desítky států, pokračuje ve schůzkách se zástupci různých vrstev venezuelské společnosti. Zároveň žádá o umožnění přísunu humanitární pomoci. Země se potýká s nedostatkem jídla a léků, úřadující prezident Nicolás Maduro ale pomoc, kterou nabízejí Spojené státy, dlouhodobě odmítá.

Na vyústění sporu o vládu nad Venezuelou netrpělivě čekají nejen velmoci, ale především sami obyvatelé kdysi bohaté země Jižní Ameriky. Kvůli pronásledování a stále se zhoršujícím ekonomickým podmínkám Venezuelu opustily miliony lidí. Těm, kdo zůstali, hrozí bída a hlad. S lidmi v zemi zmítané kriminalitou a nepokoji mluvil štáb CNN.

Státy takzvané Limské skupiny vyzvaly venezuelskou armádu, aby podpořila opozičního vůdce Juana Guaidóa a umožnila změnu režimu bez použití síly. Skupina tvořená zejména latinskoamerickými státy zároveň apelovala na mezinárodní společenství, aby znemožnilo dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi přístup ke státnímu majetku v zahraničí. Guaidó mezitím vyjádřil obavy, že se venezuelská armáda zmocní humanitární pomoci. Občanská válka podle lídrů opozice včetně Guaidóa nehrozí.

Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Postup tuzemské diplomacie kabinetu navrhl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Guaidó za to Česku poděkoval. Jako první země Unie opozičního lídra v pondělí oficiálně uznalo Španělsko.

Španělská vláda jako první z Evropské unie oficiálně uznala Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. K Madridu se postupně přidaly další státy. O půlnoci vypršela lhůta, do které sedm evropských zemí po venezuelském autoritářském prezidentovi Nicolásovi Madurovi požadovalo, aby oznámil nové prezidentské volby. Po tomto ultimátu měly uznat za úřadujícího prezidenta právě Guaidóa. Maduro nové prezidentské volby odmítl. Kreml kroky evropských států odsoudil jako snahu „legitimizovat uzurpaci moci“. Jde podle něj o vměšování.

Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, stejně jako aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. V Caracasu i dalších městech se v sobotu konaly další demonstrace příznivců opozice. Guaidóa na Twitteru podpořil i první vysoce postavený venezuelský generál.