Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Představitelka opozice vedla protesty po prezidentských volbách v loňském roce, jejichž výsledek podle opozice vláda zfalšovala, aby udržela u moci autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Protesty nedokázaly zvrátit pokračování Madura v úřadu prezidenta.
„Toto obrovské ocenění všem Venezuelanům je impulzem pro dosažení našeho cíle: získat svobodu,“ uvedla Machadová na sociálních sítích. „Venezuela bude svobodná,“ zdůraznila opoziční vůdkyně.
Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociální sítě. Média informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele naposledy letos v lednu. Při té příležitosti byla podle svého týmu krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.
Podle Machadové je opozice „na prahu vítězství“. Pro dosažení svých cílů počítá s podporou Spojených států a amerického prezidenta Donalda Trumpa, dalších národů v Latinské Americe a demokratických zemí, které Machadová označuje za „naše hlavní spojence“.
„Je to jedna z nejstatečnějších žen nebo obecně politiků na naší planetě v tuhle chvíli. Přes řadu let je principiální opozicí venezuelské diktatury,“ okomentoval ocenění politolog Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. „Již poněkolikáté předchází Havlova cena ceně Nobelově. To podtrhuje význam jeho odkazu,“ dodal bývalý diplomat a politik Michael Žantovský.
Bílý dům: Rozhodnutí je politické
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Bílý dům ocenění Machadové označil za politické s tím, že cenu měl dostat Trump.
Lhůta pro nominace na toto prestižní ocenění vypršela 31. ledna, tedy jen krátce po nástupu Trumpa do Bílého domu. Nobelův výbor o udělení ceny navíc definitivně rozhodl tento týden ještě předtím, než byla oznámena dohoda o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí vypracovaná na základě Trumpova plánu.
Nepřímo kritizovalo udělení ceny Machadové izraelské fórum, které sdružuje rodiny a blízké některých rukojmích unesených do Pásma Gazy. „Ačkoliv Nobelův výbor vybral jiného laureáta, pravda je jasná a nelze o ní pochybovat: žádný lídr ani organizace neudělali pro mír ve světě více než americký prezident Donald Trump,“ cituje prohlášení organizace server The Times of Israel.
„Je to velmi zasloužené ocenění velkého boje jedné ženy i celého lidu za naši svobodu a demokracii,“ uvedl Edmundo González Urrutia, který podle větší části venezuelské opozice vyhrál v loňských prezidentských volbách.
„Demokracie žije z odvahy jednotlivců. Maria Corina Machadová bojuje řadu let neúnavně za svobodu a právní stát ve Venezuele – hodnoty, které i my podporujeme po celém světě,“ napsal německý kancléř Friedrich Merz.
Machadové blahopřála i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Toto ocenění vzdává hold vaší odvaze a přesvědčení. A také každému hlasu, který odmítá být umlčen. Ve Venezuele i jinde ve světě,“ uvedla von der Leyenová.
Generální tajemník OSN António Guterres Machadovou označil za bojovnici za demokracii. „V době, kdy jsou demokracie a vláda práva na celém světě v ohrožení, je dnešní (páteční) ocenění poctou všem, kteří se kdekoliv na světě zasazují o ochranu občanských a politických práv,“ cituje agentura AFP Guterrese.
„Hluboce si vážíme jejího (Machadové) nepolevujícího úsilí o prosazování demokracie a lidských práv ve Venezuele, které bylo loni oceněno i Cenou Václava Havla. Česko stojí pevně na straně těch, kdo s odvahou brání svobodu a lidskou důstojnost,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Výbor podle DPA letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, to bylo o 52 nominací méně.
Nobelovský týden
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance.
V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.
Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie.
Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ceny oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
