Nobelovu cenu za chemii získali vědci za materiál s obrovským potenciálem

Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

Oceněná trojice vyvinula úplně nový typ molekulární architektury. Konstrukce, které vytvořili, se nazývají kovově-organické struktury (MOF). Obsahují velké dutiny, skrze které mohou molekuly proudit dovnitř a ven. Může se to zdát jako málo, ale někteří vědci se domnívají, že právě tyto kovově-organické struktury mají tak obrovský potenciál, že se stanou materiálem 21. století.

Už nyní je vědci využili k získávání vody z pouštního vzduchu, odstraňování znečišťujících látek z vody (a to včetně takzvaných věčných chemikálií), zachycování oxidu uhličitého nebo skladování vodíku. Jiné konstrukce tohoto typu jsou šité na míru pro dodávání léčiv do těla nebo nakládání s extrémně toxickými plyny. Některé mohou zachycovat ethylenový plyn z ovoce, aby dozrávalo pomaleji, nebo přepravovat enzymy, které rozkládají stopy antibiotik v životním prostředí.

Díky vývoji MOF poskytli laureáti chemikům nové možnosti pro řešení některých výzev, kterými moderní společnost čelí, uvedla komise.

Nobelovský týden

Loni akademie Nobelovu cenu za chemii udělila Američanům Davidu Bakerovi a Johnu Jumperovi společně s Britem Demisem Hassabisem. Ocenila je za výzkum spojený s výpočetními návrhy a předpovídáním struktur proteinů.

V pondělí vyhlásil Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Týden vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat ve čtvrtek, kdy Švédská akademie oznámí letošního držitele Nobelovy ceny za literaturu. V pátek norský Nobelův výbor vyhlásí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince u příležitosti výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, náleží laureátům finanční odměna jedenáct milionů švédských korun (přibližně 24 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 48 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...