Nobelovu cenu za chemii získali vědci za materiál s obrovským potenciálem

Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

Oceněná trojice vyvinula úplně nový typ molekulární architektury. Konstrukce, které vytvořili, se nazývají kovově-organické struktury (MOF). Obsahují velké dutiny, skrze které mohou molekuly proudit dovnitř a ven. Může se to zdát jako málo, ale někteří vědci se domnívají, že právě tyto kovově-organické struktury mají tak obrovský potenciál, že se stanou materiálem 21. století.

Už nyní je vědci využili k získávání vody z pouštního vzduchu, odstraňování znečišťujících látek z vody (a to včetně takzvaných věčných chemikálií), zachycování oxidu uhličitého nebo skladování vodíku. Jiné konstrukce tohoto typu jsou šité na míru pro dodávání léčiv do těla nebo nakládání s extrémně toxickými plyny. Některé mohou zachycovat ethylenový plyn z ovoce, aby dozrávalo pomaleji, nebo přepravovat enzymy, které rozkládají stopy antibiotik v životním prostředí.

Díky vývoji MOF poskytli laureáti chemikům nové možnosti pro řešení některých výzev, kterými moderní společnost čelí, uvedla komise.

Nobelovský týden

Loni akademie Nobelovu cenu za chemii udělila Američanům Davidu Bakerovi a Johnu Jumperovi společně s Britem Demisem Hassabisem. Ocenila je za výzkum spojený s výpočetními návrhy a předpovídáním struktur proteinů.

V pondělí vyhlásil Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Týden vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat ve čtvrtek, kdy Švédská akademie oznámí letošního držitele Nobelovy ceny za literaturu. V pátek norský Nobelův výbor vyhlásí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovy ceny budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince u příležitosti výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Vedle prestiže, kterou Nobelova cena přináší, náleží laureátům finanční odměna jedenáct milionů švédských korun (přibližně 24 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 1 mminutou

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
včera v 09:02

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...