Téma Nobelovy ceny

Evropská unie podle špičkových vědců podceňuje výzkum geneticky modifikovaných plodin, které by ji mohly ochránit před mnoha riziky klimatické změny. Místo věcné diskuse podle nich dochází k vyvolávání strachu.

Maďarsko má s 9,7 miliony obyvateli celkem 15 laureátů Nobelových cen – o milion lidí větší Česko jen dva a například pětimilionové Slovensko dokonce žádného. Maďarsko přitom nemá tradici tak průmyslové země, jako Čechy, Slezsko a Morava, což se obecně s vědeckým pokrokem spojuje. Jak je tedy možné, že právě tato bývalá část Rakousko-Uherské monarchie byla a je v „Nobelovkách“ tak mimořádně úspěšná?

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.

Nobelovu cenu za fyziku letos dostali vědci Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L'Huillierová za experimentální metody extrémně krátkých světelných pulzů, které se využívají pro studium chování elektronů ve hmotě.

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

Katalin Karikóová a Drew Weissman jsou letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Obdrželi ji za objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti nemoci covid-19.

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Francouzka Emmanuelle Charpentierová v pondělí převzala na švédském velvyslanectví v Berlíně Nobelovu cenu za chemii. Kvůli pandemii covidu-19 se letos nekoná slavnostní recepce na radnici ve Stockholmu, laureáti si tento týden ceny převezmou od švédských diplomatů v zemích, kde žijí.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů Nobelovy ceny za chemii. Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová obdržely ocenění za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Švédský Karolínský institut oznámil jména nových laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Letos ji obdrželi Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Manželé Coriovi se stali jednou z mála manželských dvojic, které získaly Nobelovu cenu. A navíc jsou spojení s Prahou – oba byli rodáky z české metropole.

Letošní prestižní Nobelovu cenu za ekonomii získali Francouzka Esther Duflová a dále Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer za jejich experimentální přístup ke zmírnění světové chudoby. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu korun).