Téma Nobelovy ceny

Královská švédská akademie věd ve středu ve Stockholmu oznámila nositele letošní Nobelovy ceny za chemii. Jsou to experti na popis a návrh proteinů David Baker, Demis Hassabis a John Jumper. Jejich objevy otevírají obrovské možnosti, komentoval laureáty předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke.

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku se letos stali John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton za objevy, které vedly k fenoménu umělé inteligence.

Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se stali Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její roli v regulaci genů.

Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.

Evropská unie podle špičkových vědců podceňuje výzkum geneticky modifikovaných plodin, které by ji mohly ochránit před mnoha riziky klimatické změny. Místo věcné diskuse podle nich dochází k vyvolávání strachu.

Maďarsko má s 9,7 miliony obyvateli celkem 15 laureátů Nobelových cen – o milion lidí větší Česko jen dva a například pětimilionové Slovensko dokonce žádného. Maďarsko přitom nemá tradici tak průmyslové země, jako Čechy, Slezsko a Morava, což se obecně s vědeckým pokrokem spojuje. Jak je tedy možné, že právě tato bývalá část Rakousko-Uherské monarchie byla a je v „Nobelovkách“ tak mimořádně úspěšná?

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.

Nobelovu cenu za fyziku letos dostali vědci Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L'Huillierová za experimentální metody extrémně krátkých světelných pulzů, které se využívají pro studium chování elektronů ve hmotě.

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

Katalin Karikóová a Drew Weissman jsou letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Obdrželi ji za objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti nemoci covid-19.