Tento týden se rozhodne o Nobelových cenách. Porotci se snaží před vyhlášením nic nenaznačovat

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Letošní nobelovská sezona začíná v pondělí udělením ceny za medicínu, po ní následují každodenně další: v úterý za fyziku, ve středu za chemii a ve čtvrtek za literaturu. Nobelova cena za mír za rok 2022 bude vyhlášena v pátek a cena za ekonomii až 10. října, tedy příští pondělí.

Historie, prestiž, peníze

Ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír byly založeny na základě závěti Alfreda Nobela, bohatého švédského průmyslníka, který se nejvíc proslavil a současně zbohatl vynálezem dynamitu. První ceny byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti.

Každá cena má hodnotu 10 milionů švédských korun (téměř 900 tisíc dolarů neboli 22,6 milionu českých korun) a laureát ji dostane společně s diplomem a zlatou medailí 10. prosince – v den Nobelova úmrtí roku 1896.

Cenu za ekonomii – oficiálně známou jako Cena Švédské banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela – nezaložil Nobel, ale švédská centrální banka, a to teprve v roce 1968.

V letech 1901–2021 byly Nobelovy ceny a cena za ekonomické vědy uděleny 609krát.

Zodpovědnost za ceny

Pravidla Nobelových cen zakazují, aby porotci, kteří o laureátech rozhodují, dalších padesát let promluvili o svých motivacích. Bude tedy pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než se lidstvo s jistotou dozví, jak porotci vybírali pro rok 2022 a kdo byl na jejich užším seznamu.

Porotci se sice snaží, aby před vyhlášením vítězů nic nenaznačovali, ale občas přesto nějaké informace uniknou. Sázkové kanceláře v Evropě občas nabízejí kurzy na možné laureáty Nobelovy ceny za mír a literaturu, v těchto oborech se totiž potenciální vítěz dá odhadnout nejsnáze. 

Rozhodovat o vítězích sice může jen pečlivě vybraná komise, nominace na Nobelovy ceny ale mohou podávat tisíce lidí na celém světě. Patří mezi ně univerzitní profesoři, zákonodárci, předchozí laureáti Nobelovy ceny i samotní členové výboru.

Nominace jsou sice po dobu padesáti let utajené, předkladatelé někdy své návrhy oznamují veřejně, zejména v případě Nobelovy ceny za mír.

Norská linka

Nobelova cena za mír se uděluje v Norsku, zatímco ostatní ceny se předávají ve Švédsku. Tak to chtěl Alfred Nobel. Za jeho života totiž byly Švédsko a Norsko spojeny v unii, která byla zrušena tepve v roce 1905.

Někdy byly vztahy mezi Nobelovou nadací ve Stockholmu, která spravuje peníze na cenu, a nezávislým výborem pro udělování ceny míru v Oslu značně napjaté. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 5 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 6 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 7 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 9 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 11 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 16 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...