Tento týden se rozhodne o Nobelových cenách. Porotci se snaží před vyhlášením nic nenaznačovat

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Letošní nobelovská sezona začíná v pondělí udělením ceny za medicínu, po ní následují každodenně další: v úterý za fyziku, ve středu za chemii a ve čtvrtek za literaturu. Nobelova cena za mír za rok 2022 bude vyhlášena v pátek a cena za ekonomii až 10. října, tedy příští pondělí.

Historie, prestiž, peníze

Ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír byly založeny na základě závěti Alfreda Nobela, bohatého švédského průmyslníka, který se nejvíc proslavil a současně zbohatl vynálezem dynamitu. První ceny byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti.

Každá cena má hodnotu 10 milionů švédských korun (téměř 900 tisíc dolarů neboli 22,6 milionu českých korun) a laureát ji dostane společně s diplomem a zlatou medailí 10. prosince – v den Nobelova úmrtí roku 1896.

Cenu za ekonomii – oficiálně známou jako Cena Švédské banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela – nezaložil Nobel, ale švédská centrální banka, a to teprve v roce 1968.

V letech 1901–2021 byly Nobelovy ceny a cena za ekonomické vědy uděleny 609krát.

Zodpovědnost za ceny

Pravidla Nobelových cen zakazují, aby porotci, kteří o laureátech rozhodují, dalších padesát let promluvili o svých motivacích. Bude tedy pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než se lidstvo s jistotou dozví, jak porotci vybírali pro rok 2022 a kdo byl na jejich užším seznamu.

Porotci se sice snaží, aby před vyhlášením vítězů nic nenaznačovali, ale občas přesto nějaké informace uniknou. Sázkové kanceláře v Evropě občas nabízejí kurzy na možné laureáty Nobelovy ceny za mír a literaturu, v těchto oborech se totiž potenciální vítěz dá odhadnout nejsnáze. 

Rozhodovat o vítězích sice může jen pečlivě vybraná komise, nominace na Nobelovy ceny ale mohou podávat tisíce lidí na celém světě. Patří mezi ně univerzitní profesoři, zákonodárci, předchozí laureáti Nobelovy ceny i samotní členové výboru.

Nominace jsou sice po dobu padesáti let utajené, předkladatelé někdy své návrhy oznamují veřejně, zejména v případě Nobelovy ceny za mír.

Norská linka

Nobelova cena za mír se uděluje v Norsku, zatímco ostatní ceny se předávají ve Švédsku. Tak to chtěl Alfred Nobel. Za jeho života totiž byly Švédsko a Norsko spojeny v unii, která byla zrušena tepve v roce 1905.

Někdy byly vztahy mezi Nobelovou nadací ve Stockholmu, která spravuje peníze na cenu, a nezávislým výborem pro udělování ceny míru v Oslu značně napjaté. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...