Tento týden se rozhodne o Nobelových cenách. Porotci se snaží před vyhlášením nic nenaznačovat

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Letošní nobelovská sezona začíná v pondělí udělením ceny za medicínu, po ní následují každodenně další: v úterý za fyziku, ve středu za chemii a ve čtvrtek za literaturu. Nobelova cena za mír za rok 2022 bude vyhlášena v pátek a cena za ekonomii až 10. října, tedy příští pondělí.

Historie, prestiž, peníze

Ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír byly založeny na základě závěti Alfreda Nobela, bohatého švédského průmyslníka, který se nejvíc proslavil a současně zbohatl vynálezem dynamitu. První ceny byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti.

Každá cena má hodnotu 10 milionů švédských korun (téměř 900 tisíc dolarů neboli 22,6 milionu českých korun) a laureát ji dostane společně s diplomem a zlatou medailí 10. prosince – v den Nobelova úmrtí roku 1896.

Cenu za ekonomii – oficiálně známou jako Cena Švédské banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela – nezaložil Nobel, ale švédská centrální banka, a to teprve v roce 1968.

V letech 1901–2021 byly Nobelovy ceny a cena za ekonomické vědy uděleny 609krát.

Zodpovědnost za ceny

Pravidla Nobelových cen zakazují, aby porotci, kteří o laureátech rozhodují, dalších padesát let promluvili o svých motivacích. Bude tedy pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než se lidstvo s jistotou dozví, jak porotci vybírali pro rok 2022 a kdo byl na jejich užším seznamu.

Porotci se sice snaží, aby před vyhlášením vítězů nic nenaznačovali, ale občas přesto nějaké informace uniknou. Sázkové kanceláře v Evropě občas nabízejí kurzy na možné laureáty Nobelovy ceny za mír a literaturu, v těchto oborech se totiž potenciální vítěz dá odhadnout nejsnáze. 

Rozhodovat o vítězích sice může jen pečlivě vybraná komise, nominace na Nobelovy ceny ale mohou podávat tisíce lidí na celém světě. Patří mezi ně univerzitní profesoři, zákonodárci, předchozí laureáti Nobelovy ceny i samotní členové výboru.

Nominace jsou sice po dobu padesáti let utajené, předkladatelé někdy své návrhy oznamují veřejně, zejména v případě Nobelovy ceny za mír.

Norská linka

Nobelova cena za mír se uděluje v Norsku, zatímco ostatní ceny se předávají ve Švédsku. Tak to chtěl Alfred Nobel. Za jeho života totiž byly Švédsko a Norsko spojeny v unii, která byla zrušena tepve v roce 1905.

Někdy byly vztahy mezi Nobelovou nadací ve Stockholmu, která spravuje peníze na cenu, a nezávislým výborem pro udělování ceny míru v Oslu značně napjaté. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 4 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 11 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 20 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...