Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.
Nobelovský týden je tu. Mezi favority ani letos není žádný Čech
Mezi favority letošních Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii patří vědci, díky nimž lidstvo dosáhlo pokroku v oblastech čisté energie, kardiovaskulárních chorob, nanotechnologií, kvantových počítačů nebo při porozumění ekonomickým dopadům korupce, vyplývá z odhadu datově analytické firmy Clarivate, jejíž výčet favoritů čítá 22 badatelů, z nichž polovina pracuje ve Spojených státech. Žádný Čech mezi nimi není. Ocenění ve vědeckých kategoriích se ve Stockholmu začnou předávat v pondělí.
Clarivate možné budoucí nositele prestižního ocenění hledá mezi vědci, jejichž práce patří v daném oboru k nejcitovanějším. Využívá při tom citační databázi Web of Science, která od roku 1970 zaznamenala kolem 61 milionů vědeckých článků. Jen zhruba 9700 z nich, tedy asi 0,015 procenta, další vědci citovali více než 2000krát.
Právě mezi takovýmito odborníky, kterých si váží jejich kolegové, Clarivate vytipovává možné příští nositele Nobelových cen za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii a ekonomii. Ze 450 vědců, které takto od roku 2002 vybrala, si jich dosud 75 skutečně jedno z ocenění, dotovaná letos jedenácti miliony švédských korun (24,5 milionu korun), odneslo.
Mezi aktuální favority společnost řadí 19 mužů a tři ženy, z nichž jedenáct působí v USA, šest v Británii, dva ve Švýcarsku a po jednom v Německu, Izraeli a Japonsku. Všichni jsou autory zásadních výzkumných prací, které „bývají mimořádně často citovány a mají široký společenský dopad“.
Fyziologie a lékařství
Dobré šance na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterými série vyhlašování v pondělí začne, má podle Clarivate sedm vědců, mezi nimiž jsou Jonathan Cohen a Helen Hobbsová za výzkum genetiky metabolismu lipidů, který umožnil vznik nových léků na léčbu kardiovaskulárních chorob, nebo Ann Graybielová, Okihide Hikosaka a Wolfram Schultz za fyziologické studie bazálních ganglií, které jsou klíčové pro motorickou kontrolu a chování, včetně učení. Třetí tým tvoří dvojice Davor Solter a Azim Surani za objev genomického imprintingu, který zlepšil chápání epigenetiky a vývoje savců.
Fyzika
Další na řadě bude v úterý Nobelova cena za fyziku, na níž mohou mít podle Clarivate šanci Rafi Bistricer, Pablo Jarillo-Herrero a Allan MacDonald za průkopnické teoretické a experimentální příspěvky k fyzice grafenových vrstev; David Deutsch a Peter Shor za revoluční příspěvky ke kvantovým algoritmům a počítačům a v neposlední řadě Christoph Gerber za vynález a použití mikroskopie atomárních sil, což je technologie, která umožňuje zkoumat povrch materiálů v nanoměřítku.
Chemie
Ve středu se bude předávat cena za přínos v oblasti chemie, ve které se podle APA k favoritům řadí David Baker, John Jumper a Demis Hassabis za přínos k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů; Kazunari Domen za základní výzkum fotokatalyzátorů pro štěpení vody a konstrukci solárních systémů pro výrobu vodíku; a Roberto Car a Michele Parrinello za metodu pro přesný výpočet molekulární dynamiky, která představuje revoluci v tomto odvětví chemie.
Literatura
Čtvrtek bude patřit literatuře. Tedy oboru, který není vědecký a laureát se tedy nedá odvodit z počtu citací. Podle sázkových agentur letos patří mezi favority například čínská spisovatelka píšící pod pseudonymem Cchan Süe.
Mír
Nobelovy ceny za mír se budou vyhlašovat v pátek 11. října. Také zde nejde o vědeckou kategorii, proto se počtem citací podle metodologie Clarivate nedají předpovědět. Podle odborníků oslovených agenturou Reuters patří letos k favoritům Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), Mezinárodní soudní dvůr a šéf OSN Antonio Guterres.
Ekonomie
Nobelova cena za ekonomii bude znát svého držitele jako poslední, a sice v pondělí 14. října. Podle společnosti Clarivate jsou tři favorité na ocenění v této oblasti: Janet Currieová za průkopnické ekonomické analýzy vývoje dětí; Partha Dasgupta za integraci přírody a přírodních zdrojů do lidské ekonomiky a konečně Paolo Mauro za empirické studie o vlivu korupce na investice a hospodářský růst.
Ceny podpořené dynamitem
Ceny za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a mír byly založeny na základě závěti Alfreda Nobela, bohatého švédského průmyslníka, který se nejvíc proslavil a současně zbohatl vynálezem dynamitu. První ceny byly uděleny v roce 1901, tedy pět let po Nobelově smrti.
Laureáti kromě výše zmíněné finanční částky dostanou cenu společně s diplomem a zlatou medailí 10. prosince – v den výročí Nobelova úmrtí roku 1896.
Cenu za ekonomii – oficiálně známou jako Cena Švédské banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela – nezaložil Nobel, ale švédská centrální banka, a to teprve v roce 1968.
Kdo rozhoduje
Pravidla Nobelových cen zakazují, aby porotci, kteří o laureátech rozhodují, dalších padesát let promluvili o svých motivacích. Bude tedy pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než se lidstvo s jistotou dozví, jak porotci vybírali pro rok 2024 a kdo byl na jejich užším seznamu.
Porotci se sice snaží, aby před vyhlášením vítězů nic nenaznačovali, ale občas přesto nějaké informace uniknou. Sázkové kanceláře v Evropě občas nabízejí kurzy na možné laureáty Nobelovy ceny za mír a literaturu, v těchto oborech se totiž potenciální vítěz dá odhadnout nejsnáze.
Rozhodovat o vítězích sice může jen pečlivě vybraná komise, nominace na Nobelovy ceny ale mohou podávat tisíce lidí na celém světě. Patří mezi ně univerzitní profesoři, zákonodárci, předchozí laureáti Nobelovy ceny i samotní členové výboru.
Nominace jsou sice po dobu padesáti let utajené, předkladatelé ale někdy své návrhy oznamují veřejně, zejména v případě Nobelovy ceny za mír.
