Předávání Nobelových cen se letos nese ve znamení covidu. Tradiční ceremoniál se nekoná

Francouzka Emmanuelle Charpentierová v pondělí převzala na švédském velvyslanectví v Berlíně Nobelovu cenu za chemii. Kvůli pandemii covidu-19 se letos nekoná slavnostní recepce na radnici ve Stockholmu, laureáti si tento týden ceny převezmou od švédských diplomatů v zemích, kde žijí.

Charpentierová letos získala Nobelovu cenu spolu s Američankou Jennifer Doudnaovou za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob.

Jednapadesátileté Francouzce žijící v Německu předal ocenění švédský velvyslanec v Berlíně Per Thöresson. S cenou se pojí odměna ve výši deseti milionů švédských korun (26 milionů Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Nobelovy ceny bez ceremoniálů

Běžně se Nobelovy ceny předávají 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Kvůli pandemii covidu-19 byla ale ceremonie ve Stockholmu zrušena. Nekoná se ani slavnostní recepce v Oslu, kde se předává Nobelova cena za mír.

Prestižní ocenění za literaturu už v neděli převzala americká básnířka Louise Glücková. Ceremonie se podle agentury AP konala v její zahradě. V úterý se bude předávat cena za fyziku v Londýně, kde ji převezme Roger Penrose, a v Mnichově, kde ji obdrží Reinhard Genzel.

Medaili a diplom tento týden dostanou i laureáti ocenění zpoza Atlantiku: Harvey Alter (fyziologie a lékařství) ve Washingtonu, Charles Rice (fyziologie a lékařství) v New Yorku a Robert Wilson, Paul Milgrom (oba ekonomie), Jennifer Doudnaová (chemie) a Andrea Ghezová (fyzika) v Kalifornii. Kdy a kde cenu za lékařství převezme Brit Michael Houghton, který žije v Kanadě, zatím není jasné.

Zástupce Světového potravinového programu (WFP), který získal Nobelovu cenu za mír za úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek v konfliktních oblastech, převezme cenu v závěru týdne v Římě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...