Nobelovu cenu za lékařství dostali lékaři za pochopení a léčbu hepatitidy typu C

Švédský Karolínský institut oznámil jména nových laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Letos ji obdrželi Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.

„Harvey J. Alter, Michael Houghton and Charles M. Rice učinili základní objevy, které přispěly k identifikaci nového viru, viru hepatitidy C,“ uvedl Karolínský institut v prohlášení. „Před jejich výzkumem byly klíčovými kroky objevy virů hepatitidy A a B, většina případů hepatitidy přenášené krví ale zůstávala nevysvětlená. Objev viru hepatitidy C odhalil příčinu zbývajících případů chronické hepatitidy a umožnil vývoj krevních testů a nových léků, které zachránily miliony životů,“ dodal.

Žloutenka typu C je infekční zánětlivé onemocnění jater. Celosvětově je nakaženo asi 70 milionů osob, více než tři čtvrtiny nemocných o své infekci nevědí. Chronická nákaza většinou nemá žádné příznaky, v průběhu několika desetiletí se ale může vyvinout v jaterní cirhózu, selhání jater či rakovinu jater.

Infekce virem hepatitidy C se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. V současné době je největší riziko nákazy při nitrožilní aplikaci drog, uvádí na svých stránkách Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). 

Nebýt trojice oceněných vědců, neznali by lékaři cesty, jak tuto nemoc léčit.

Loňskými laureáty v kategorii lékařství a fyziologie byli Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu.

Nobelovy ceny 2020

Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který zemřel v roce 1896, letos kvůli koronaviru rovněž změní podobu a namísto ve stockholmské koncertní síni bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně. Udělování Nobelových cen za mír v Oslu bude rovněž menší.

Nobelova nadace nicméně vyjádřila spokojenost, že se udílení vůbec uskuteční. Na jaře totiž podle šéfa nadace Larse Heikenstena ještě panovaly obavy, zda letos bude vůbec možné vybrat vítěze. „Nejdůležitější je, že se oznámení laureátů a udílení cen letos uskuteční,“ uvedl. „Stojíme za vědomostmi, za vědou, za mírem. Ty jsou v této době jsou podle nás obzvlášť důležité,“ zdůraznil.

Ocenění, které bude letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 milionu korun českých), což je o milion švédských korun více než dosud, bude tento týden uděleno také za fyziku, za chemii, za literaturu, za mír a na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství

Mezi roky 1901 a 2019 bylo uděleno 110 Nobelových cen za fyziologii a lékařství – mnohdy se její název zkracuje jen na lékařství.

Nahrávám video
Vyhlašování Nobelových cen 2020
Zdroj: ČT24

Tuto cenu zatím dostalo jen 12 žen. Nejmladším laureátem byl dvaatřicetiletý Frederick G. Banting, který ocenění obdržel roku 1923 za objev inzulinu. Naopak nejstarším laureátem byl sedmaosmdesátiletý Peyton Rous, který byl roku 1966 oceněn za objev virů, jež způsobují nádory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 57 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...