Nobelova cena

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Robert Kennedy mladší, který by se měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát ministrem zdravotnictví, se snaží před očekávaným potvrzovacím slyšením získat podporu amerických senátorů. Téměř osmdesát nositelů Nobelovy ceny za chemii, lékařství nebo fyziku ale Trumpa vyzvalo, aby Kennedyho ministrem nejmenoval. Důvodem je například to, že šíří konspirační teorie o údajné škodlivosti očkování.

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

Narghís Mohammadiová, bojovnice za lidská práva v Íránu a držitelka Nobelovy ceny za mír, se dostala z věznice do domácího léčení. Autokratický islámský režim jí umožnil 21 dní rekonvalescence po složitém, zřejmě onkologickém zákroku. Prominutí zbytku trestu – jak požaduje rodina i mnoho západních organizací – ale Teherán odmítá. Ve věznici si od roku 2021 odpykává skoro čtrnáctiletý trest za „ohrožení státní bezpečnosti“.

Když se jihokorejská spisovatelka Han Kang dozvěděla, že ona je letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, skromně podotkla, že své vítězství oslaví šálkem čaje se synem. Místo ní ale slavili Jihokorejci, kteří nakoupili už přes milion výtisků jejích knih. Zájem je o vše, co s Han Kang více či méně souvisí. A prestižní ocenění by mohlo přispět k popularitě jihokorejské literatury i v zahraničí.

Švédská královská akademie věd se rozhodla udělit cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2024 Daronu Acemogluovi, Simonu Johnsonovi a Jamesi A. Robinsonovi „za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Královská švédská akademie věd ve středu ve Stockholmu oznámila nositele letošní Nobelovy ceny za chemii. Jsou to experti na popis a návrh proteinů David Baker, Demis Hassabis a John Jumper. Jejich objevy otevírají obrovské možnosti, komentoval laureáty předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke.

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku se letos stali John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton za objevy, které vedly k fenoménu umělé inteligence.

Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se stali Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její roli v regulaci genů.

Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.

Chemické látky freony se ve dvacátém století ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky, ale i jako hnací médium ve sprejích. Před 50 lety, 25. září 1974, ale upozornila trojice vědců Mario Molina, Sherwood Rowland a Paul Crutzen na negativní účinky freonů ve vztahu k ozonové vrstvě. Roku 1995 za to získali Nobelovu cenu za chemii – jejich práce vedla k záchraně bezpočtu lidských životů.

Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou antinobelovku známou jako Ig Nobelova cena.

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka Alice Munroová. Literátka, označována za Čechova z Ontaria, za své povídky obdržela v roce 2013 Nobelovu cenu za literaturu. Čtenářům i kritikům ukazovala, že kratší literární texty dovedou být svou hloubkou stejně plnohodnotné jako romány.

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.

První čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen byl obviněn z nedostatečného patriotismu. Jeho tvorba uráží čínské hrdiny, tvrdí mimo jiné žaloba, kterou podal čínský bloger. Naopak když před dvanácti lety Mo Jen Nobelovu cenu získal, Čína jeho ocenění v oficiálních médiích oslavovala, zatímco řadě obhájců lidských práv vadilo, že spisovatel má blízko k vládnoucímu režimu. Aktuální žaloba proti Mo Jenovi nejspíš neuspěje, nicméně podle komentátorů vede k úvahám o sílícím trendu vlastenectví v Číně.

Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.

Ve věku 86 let v pondělí zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari. V prohlášení o tom informovala kancelář exprezidenta, který stál v čele Finska v letech 1994 až 2000. Nobelovu cenu Ahtisaari dostal za zásluhy při vyjednávání míru například v Indonésii, Namibii, Severním Irsku a Kosovu.