TÉMA

Nobelova cena

Boom nobelistky Han Kang. Za pár dní se prodal více než milion jejích knih

Když se jihokorejská spisovatelka Han Kang dozvěděla, že ona je letošní laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, skromně podotkla, že své vítězství oslaví šálkem čaje se synem. Místo ní ale slavili Jihokorejci, kteří nakoupili už přes milion výtisků jejích knih. Zájem je o vše, co s Han Kang více či méně souvisí. A prestižní ocenění by mohlo přispět k popularitě jihokorejské literatury i v zahraničí.
17. 10. 2024|

Nobelovu cenu za ekonomii dostali vědci za popsání rozdílů v prosperitě

Švédská královská akademie věd se rozhodla udělit cenu Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2024 Daronu Acemogluovi, Simonu Johnsonovi a Jamesi A. Robinsonovi „za studie o tom, jak se utvářejí instituce a jak ovlivňují prosperitu“.
14. 10. 2024Aktualizováno14. 10. 2024|

Nobelovu cenu za mír dostala japonská organizace bojující proti jaderným zbraním

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
11. 10. 2024Aktualizováno11. 10. 2024|

Nobelovu cenu za literaturu získala Han Kang, i Češi znají její Vegetariánku

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
10. 10. 2024Aktualizováno10. 10. 2024|

Nobelovu cenu za chemii dostali tři vědci za návrh proteinů

Královská švédská akademie věd ve středu ve Stockholmu oznámila nositele letošní Nobelovy ceny za chemii. Jsou to experti na popis a návrh proteinů David Baker, Demis Hassabis a John Jumper. Jejich objevy otevírají obrovské možnosti, komentoval laureáty předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke.
9. 10. 2024Aktualizováno9. 10. 2024|

Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum strojového učení

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku se letos stali John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton za objevy, které vedly k fenoménu umělé inteligence.
8. 10. 2024Aktualizováno8. 10. 2024|

Nobelovu cenu za medicínu dostali vědci za objev mikroRNA

Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se stali Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její roli v regulaci genů.
7. 10. 2024Aktualizováno7. 10. 2024|

Nobelovský týden je tu. Mezi favority ani letos není žádný Čech

Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.
7. 10. 2024|

Před 50 lety varovali tři vědci před zničením ozonové vrstvy. Změnili svět k lepšímu

Chemické látky freony se ve dvacátém století ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky, ale i jako hnací médium ve sprejích. Před 50 lety, 25. září 1974, ale upozornila trojice vědců Mario Molina, Sherwood Rowland a Paul Crutzen na negativní účinky freonů ve vztahu k ozonové vrstvě. Roku 1995 za to získali Nobelovu cenu za chemii – jejich práce vedla k záchraně bezpočtu lidských životů.
25. 9. 2024|

Savci dýchající konečníkem či „raketoví“ holubi. Vědci dostali humorné ceny

Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou antinobelovku známou jako Ig Nobelova cena.
13. 9. 2024|

Zemřela nobelistka Alice Munroová. Čtenáře přesvědčila, že povídka není jen nácvik románu

Ve věku 92 let zemřela kanadská spisovatelka Alice Munroová. Literátka, označována za Čechova z Ontaria, za své povídky obdržela v roce 2013 Nobelovu cenu za literaturu. Čtenářům i kritikům ukazovala, že kratší literární texty dovedou být svou hloubkou stejně plnohodnotné jako romány.
15. 5. 2024|

Martin Jínek vymyslel, jak ochočit CRISPR. Nobelovu cenu měl na dosah

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.
13. 4. 2024|

Zemřel nobelista Higgs, předpověděl „božskou částici“

Zemřel britský vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs, napsala s odvoláním na Edinburskou univerzitu agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci „božské částice“ nazvané později Higgsův boson. Teorii vědci potvrdili v roce 2012. Higgs zemřel ve věku 94 let.
9. 4. 2024Aktualizováno9. 4. 2024|

Pro jedny je pročínský moc, pro jiné málo. Nobelistu žalují, že uráží národní hrdiny

První čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen byl obviněn z nedostatečného patriotismu. Jeho tvorba uráží čínské hrdiny, tvrdí mimo jiné žaloba, kterou podal čínský bloger. Naopak když před dvanácti lety Mo Jen Nobelovu cenu získal, Čína jeho ocenění v oficiálních médiích oslavovala, zatímco řadě obhájců lidských práv vadilo, že spisovatel má blízko k vládnoucímu režimu. Aktuální žaloba proti Mo Jenovi nejspíš neuspěje, nicméně podle komentátorů vede k úvahám o sílícím trendu vlastenectví v Číně.
18. 3. 2024|

V Chile opět prověří smrt básníka Pabla Nerudy. Ve hře dál zůstává vražda na politickou objednávku

Chilská justice svolila k dalšímu pokusu o objasnění okolností, za nichž v roce 1973, krátce po státním převratu vedeném pozdějším diktátorem Augustem Pinochetem, zemřel básník Pablo Neruda. Část jeho příbuzných i Chilanů je přesvědčena, že levicový nobelista byl zavražděn vznikajícím Pinochetovým režimem. Otázka, zda šlo o smrt na politickou objednávku, se řeší opakovaně – a zatím bez jednoznačného závěru.
21. 2. 2024|

Zemřel americký diplomat Henry Kissinger. Kondolence přicházejí z celého světa, objevuje se i kritika

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.
30. 11. 2023Aktualizováno1. 12. 2023|

Od uprchlíka s přízvukem k „Machiavellimu“. Kissinger zasahoval do světové politiky celá desetiletí

Ve věku sta let zemřel Henry Kissinger, odešla tak jedna z nejvlivnějších osobností dvacátého století. Diplomat a teoretik mezinárodních vztahů působil od konce šedesátých let jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů. Zastával také post ministra zahraničí. Zasloužil se o zmírnění napětí ve vztazích se Sovětským svazem i Čínou. „Americký Machiavelli“ si svým pragmatismem získal nejen mnoho obdivovatelů, ale také kritiků. Podle nich mimo jiné neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy.
30. 11. 2023Aktualizováno30. 11. 2023|

Zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari

Ve věku 86 let v pondělí zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari. V prohlášení o tom informovala kancelář exprezidenta, který stál v čele Finska v letech 1994 až 2000. Nobelovu cenu Ahtisaari dostal za zásluhy při vyjednávání míru například v Indonésii, Namibii, Severním Irsku a Kosovu.
16. 10. 2023|

Nobelovu cenu za ekonomii obdržela Claudia Goldinová. Zkoumala uplatnění žen na trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která na toto ocenění dosáhla.
9. 10. 2023|

Nobelova cena pro Seiferta komunisty zaskočila, ale pak básníkovi „upřímně“ pogratulovali

„Jeho krajané ho čtou a milují, je národním básníkem, který umí oslovit lidi s literárním vzděláním i ty, kteří k jeho dílu přistupují bez větší průpravy,“ napsala v roce 1984 Královská švédská akademie věd o Jaroslavu Seifertovi, když se mu rozhodla udělit Nobelovu cenu za literaturu. Komunistický režim v Československu takovou zprávu ignorovat nemohl, zároveň mu ocenění básníka v nemilosti nepřišlo dvakrát vhod. Seifert byl přitom vůbec prvním českým literátem, jenž prestižní ocenění získal – a dosud také zůstává jediným, přestože o dalších jménech se spekulovalo. Nic na tom nezměnilo ani vyhlašování v roce 2023, kdy seznam literárních nobelistů rozšířil norský dramatik Jon Fosse.
7. 10. 2023|

Nobelovu cenu za mír získala vězněná aktivistka Mohammadíová. Bojuje za práva íránských žen

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.
6. 10. 2023Aktualizováno6. 10. 2023|

Nobelovu cenu za literaturu obdržel norský dramatik Jon Fosse. Za to, co není řečeno

Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal Nor Jon Fosse. Akademici ocenili „jeho novátorské hry a prózy, které vyjadřují nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse je po Henriku Ibsenovi nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. Rozhodnutí Švédské akademie byla v posledních letech mnohokrát velmi překvapivá a oscilovala mezi favorizovanými autory, k nimž patří i Fosse, a téměř neznámými jmény. Zveřejněním jména nositele ocenění za literaturu pokračuje týden Nobelových cen.
5. 10. 2023Aktualizováno5. 10. 2023|

Maďarsko má 15 Nobelových cen, větší Česko jen dvě. Klíčovou roli hrála židovská menšina

Maďarsko má s 9,7 miliony obyvateli celkem 15 laureátů Nobelových cen – o milion lidí větší Česko jen dva a například pětimilionové Slovensko dokonce žádného. Maďarsko přitom nemá tradici tak průmyslové země, jako Čechy, Slezsko a Morava, což se obecně s vědeckým pokrokem spojuje. Jak je tedy možné, že právě tato bývalá část Rakousko-Uherské monarchie byla a je v „Nobelovkách“ tak mimořádně úspěšná?
4. 10. 2023|

Nobelovu cenu za chemii dostali objevitelé kvantové tečky

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.
4. 10. 2023|