Nobelovu cenu za mír dostala japonská organizace bojující proti jaderným zbraním

Nahrávám video

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.

„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.

„Nemohu uvěřit, že je to skutečné,“ okomentoval Mimaki, který vyhlášení ceny sledoval v Hirošimě. Ocenění podle něj významně podpoří jeho snahu světu ukázat, že dosažení úplné likvidace jaderných zbraní je možné. „Jaderné zbraně by měly být absolutně bezpodmínečně zrušeny,“ prohlásil.

Podle Frydnese má cena být poctou všem přeživším, kteří se „navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah“.

Při amerických útocích na dvě japonská města zemřelo na sklonku druhé světové války v srpnu 1945 na 210 tisíc lidí. Desítky tisíc přeživších si každý rok tehdejší události připomínají a využívají výročí k varování před další jadernou katastrofou.

Jaderná rétorika

„Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí,“ reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož se jaderné zbraně znovu objevují v „každodenní rétorice mezinárodních vztahů“.

Organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2017, prohlásila, že Nihon Hidankjó „neúnavně pracuje na zvýšení povědomí o katastrofickém dopadu jaderných zbraní“.

Technicky je možné zbavit se všech jaderných zbraní. Nicméně z devíti států, které aktuálně disponují 12 tisíci takových zbraní, není ani jeden v geopolitickém prostředí, ve kterém by signalizoval vůli zbavit se svého jaderného arzenálu, vysvětlil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Není pravděpodobné, že by tyto státy v blízké době byly schopné zasednout za jednací stůl a na něčem takovém se dohodnout,“ dodal.

Nahrávám video

Renesance atomových zbraní

Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o planetu bez jaderných zbraní je symbol a reakce na situaci ve světě, reagoval expert na tento typ zbraní Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Aktuální dění, kdy jsme na prahu etapy renesance jaderných zbraní, je podle mne tak alarmující, že se proto výbor rozhodl, že cenu přiřkne organizaci, která celou svojí entitou bojuje za to, aby už nikdy nedošlo k tragédiím, které se staly nad Hirošimou a Nagasaki,“ míní Bříza.

Ohniska renesance jaderných zbraní jsou podle něj aktuálně tři – v konfliktu na Ukrajině, na Blízkém východě a v Severní Koreji. „Dobře víme, že bezpečnostní rada Ruské federace se velice často ohání jadernými zbraněmi. Ale je to i konflikt na Blízkém východě, kde je potenciální riziko, že Írán zařadí jadernou zbraň do své výzbroje,“ připomněl Bříza. To by znamenalo eskalaci nejenom napětí s Izraelem, ale také s rivalem Saúdskou Arábií, doplnil.

Letošního laureáta považuje v kontextu vysoké hrozby jaderného konfliktu za dobrou volbu i místopředseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Pokud vím, tak hlavním posláním této organizace je připomínat nelidskost a nebezpečí jaderných zbraní. Hodiny posledního soudu letos ukazují 90 vteřin do půlnoci a hrozba jaderného konfliktu je velmi vysoká,“ napsal ČTK.

Podle poslankyně a členky sněmovního zahraničního výboru Heleny Langšádlové (TOP 09) oceněná organizace usiluje o ideální svět. „Který bychom si všichni přáli, který je však za stávající situace, kdy jsou držiteli jaderných zbraní i agresivní nedemokratické režimy, nerealistický. Ale je správné o ideály usilovat,“ podotkla politička.

Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr.

Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek.

  • V pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.
  • V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence, konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
  • Laureáty Nobelovy ceny za chemii se ve středu stali Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů, které jsou považovány za stavební kameny života.
  • Ve čtvrtek získala Nobelovu cenu za literaturu spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
  • V pondělí pak týden vyhlašování Nobelových cen uzavře Nobelova cena za ekonomii – jediná, která není obsažena v závěti iniciátora ocenění, vynálezce dynamitu, chemika Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoUkrajinští policisté čelili útoku při záchranné akci. Hrdinou je podle nich malý chlapec

Pokus zachránit devítiletého chlapce a jeho babičku v Hluchivu na Ukrajině se pro dva tamní policisty změnil v boj i o jejich vlastní život. Stali se terčem druhotného zásahu. Přesto zraněné dostali do bezpečí, jak zachytila kamera na uniformě. Oba policisté dostali vyznamenání. Za hrdinu ale považují hocha, který přivolal pomoc a po celou dobu zůstal u své těžce zraněné babičky.
před 1 hhodinou

Porota v USA shledala vinným muže podezřelého ze založení požáru v Los Angeles

Americká porota shledala vinným třicetiletého muže podezřelého z úmyslného založení požáru, který se rozrostl v „jednu z největších katastrof v historii Los Angeles“. Informovaly o tom zpravodajské agentury. Požár loni v lednu způsobil smrt dvanácti lidem a zničil tisíce budov.
před 2 hhodinami

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
před 6 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
před 8 hhodinami

Proti životním nákladům i zbrojení. Studenti napříč Evropou vyšli do ulic

Studenti a mladí pracovníci v pátek ve více než dvaceti evropských zemích vyšli do ulic v rámci koordinovaných protestů proti prudkému nárůstu životních nákladů a cen bydlení, zhoršujícím se podmínkám ve školství a rostoucím vojenským výdajům. Demonstrace se podle organizátorů konaly ve stovkách měst, informoval web The Guardian.
před 9 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 10 hhodinami

Amnesty International zdokumentovala desítky případů policejního násilí při stávce ve Španělsku

Amnesty International (AI) zdokumentovala 61 případů nepřiměřeného použití síly španělskými policisty proti pokojně protestujícím demonstrantům a novinářům během generální stávky za dostupné bydlení, která se konala 11. listopadu. Nevládní organizace upozornila mimo jiné na neodůvodněné policejní zásahy, nasazení policistů v utajení či napadení novinářů. Španělské ministerstvo vnitra na základě stížností demonstrantů, organizací a odborů zahájilo vyšetřování.
před 12 hhodinami

V Polsku se zřítily ruské střely a dron. Varšava mluví o provokaci

V Polsku se v pátek na třech místech zřítily dvě ruské střely a jeden dron s proudovým motorem, řekl ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V jednom případě podle něj šlo o střelu s plochou dráhou letu Ch-101. V noci a během dopoledne odstartovaly kvůli tomu stíhací letouny. Obyvatelé některých příhraničních regionů během noci obdrželi telefonické varování před hrozbou vzdušného útoku. Takové nebezpečí aktuálně v Polsku nehrozí, ujistil polský premiér Donald Tusk. Prezident Petr Pavel varoval, že k podobnému incidentu může dojít i v Česku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.