Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.
„Nemohu uvěřit, že je to skutečné,“ okomentoval Mimaki, který vyhlášení ceny sledoval v Hirošimě. Ocenění podle něj významně podpoří jeho snahu světu ukázat, že dosažení úplné likvidace jaderných zbraní je možné. „Jaderné zbraně by měly být absolutně bezpodmínečně zrušeny,“ prohlásil.
Podle Frydnese má cena být poctou všem přeživším, kteří se „navzdory fyzickému utrpení a bolestným vzpomínkám rozhodli využít svou draze zaplacenou zkušenost k živení naděje a mírových snah“.
Při amerických útocích na dvě japonská města zemřelo na sklonku druhé světové války v srpnu 1945 na 210 tisíc lidí. Desítky tisíc přeživších si každý rok tehdejší události připomínají a využívají výročí k varování před další jadernou katastrofou.
Jaderná rétorika
„Je na čase, aby světoví lídři začali vidět jasně jako hibakuša a vnímali jaderné zbraně jako to, co skutečně jsou: smrtící nástroje, které neposkytují žádné zajištění, ochranu nebo bezpečí,“ reagoval na udělení ceny generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož se jaderné zbraně znovu objevují v „každodenní rétorice mezinárodních vztahů“.
Organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN), která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2017, prohlásila, že Nihon Hidankjó „neúnavně pracuje na zvýšení povědomí o katastrofickém dopadu jaderných zbraní“.
Technicky je možné zbavit se všech jaderných zbraní. Nicméně z devíti států, které aktuálně disponují 12 tisíci takových zbraní, není ani jeden v geopolitickém prostředí, ve kterém by signalizoval vůli zbavit se svého jaderného arzenálu, vysvětlil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Není pravděpodobné, že by tyto státy v blízké době byly schopné zasednout za jednací stůl a na něčem takovém se dohodnout,“ dodal.
Renesance atomových zbraní
Udělení Nobelovy ceny za mír organizaci usilující o planetu bez jaderných zbraní je symbol a reakce na situaci ve světě, reagoval expert na tento typ zbraní Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Aktuální dění, kdy jsme na prahu etapy renesance jaderných zbraní, je podle mne tak alarmující, že se proto výbor rozhodl, že cenu přiřkne organizaci, která celou svojí entitou bojuje za to, aby už nikdy nedošlo k tragédiím, které se staly nad Hirošimou a Nagasaki,“ míní Bříza.
Ohniska renesance jaderných zbraní jsou podle něj aktuálně tři – v konfliktu na Ukrajině, na Blízkém východě a v Severní Koreji. „Dobře víme, že bezpečnostní rada Ruské federace se velice často ohání jadernými zbraněmi. Ale je to i konflikt na Blízkém východě, kde je potenciální riziko, že Írán zařadí jadernou zbraň do své výzbroje,“ připomněl Bříza. To by znamenalo eskalaci nejenom napětí s Izraelem, ale také s rivalem Saúdskou Arábií, doplnil.
Letošního laureáta považuje v kontextu vysoké hrozby jaderného konfliktu za dobrou volbu i místopředseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Pokud vím, tak hlavním posláním této organizace je připomínat nelidskost a nebezpečí jaderných zbraní. Hodiny posledního soudu letos ukazují 90 vteřin do půlnoci a hrozba jaderného konfliktu je velmi vysoká,“ napsal ČTK.
Podle poslankyně a členky sněmovního zahraničního výboru Heleny Langšádlové (TOP 09) oceněná organizace usiluje o ideální svět. „Který bychom si všichni přáli, který je však za stávající situace, kdy jsou držiteli jaderných zbraní i agresivní nedemokratické režimy, nerealistický. Ale je správné o ideály usilovat,“ podotkla politička.
Laureáta 105. ročníku ceny vybíral v tajném hlasování pětičlenný výbor složený z norských politiků a dalších osobností. Volil z 286 navržených kandidátů, mezi nimiž byly politické osobnosti jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, humanitární organizace nebo také úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) či Mezinárodní soudní dvůr.
Loni ocenění dostala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová za svůj boj za práva Íránek.
- V pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.
- V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence, konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
- Laureáty Nobelovy ceny za chemii se ve středu stali Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů, které jsou považovány za stavební kameny života.
- Ve čtvrtek získala Nobelovu cenu za literaturu spisovatelka Han Kang. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
- V pondělí pak týden vyhlašování Nobelových cen uzavře Nobelova cena za ekonomii – jediná, která není obsažena v závěti iniciátora ocenění, vynálezce dynamitu, chemika Alfreda Nobela.
