Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kang jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.
Nobelovu cenu za literaturu získala Han Kang, i Češi znají její Vegetariánku
Nobelovu cenu za literaturu získala Han Kang (zdroj: ČT24)
Han Kang je vůbec první Jihokorejkou, která získala Nobelovu cenu za literaturu. A teprve druhým laureátem tohoto ocenění ve své zemi. Tím prvním se stal v roce 2000 tehdejší prezident Kim Te-džung, jemuž byla udělena cena za mír.
„Jsem velmi překvapená a poctěná,“ reagovala Kang na ocenění, když s ní po vyhlášení Nobelových cen mluvil po telefonu tajemník Švédské akademie Mats Malm. „Ráda bych si dala čaj se svým synem. Oslavím to v tichosti,“ podotkla.
Autorka dvojí trýzně
Třiapadesátiletá Han Kang vyrostla v literárním prostředí, spisovateli jsou i její otec Han Sung-won a bratr Han Tong-nim. Vedle psaní se zajímala rovněž o výtvarné umění a hudbu, což se odráží v celé její literární tvorbě.
„Pro dílo Han Kang je typické vystavování dvojí bolesti, souvztažnost mezi duševním a fyzickým trýzněním – s úzkou vazbou na východní myšlení. Má jedinečné povědomí o souvislostech mezi tělem a duší, živými a mrtvými,“ píše ve svém zdůvodnění Švédská akademie, která Nobelovu cenu za literaturu uděluje.
Předseda Nobelova výboru pro literaturu Anders Olsson ocenil autorčinu schopnost „fyzického vcítění se do zranitelných, často ženských životů“ prostřednictvím jejích postav. Han Kang píše „intenzivní lyrickou prózu, která je něžná i krutá a někdy také lehce surrealistická“, uvedla členka výboru Anna-Karin Palmová.
Akademici jsou rovněž toho názoru, že se se svým poetickým a experimentálním stylem stala inovátorkou současné prózy. „Obdivuji na ní krystalickou práci s jazykem. Nenacházím tam žádný jazykový balast,“ souhlasí překladatelka děl Han Kang do češtiny Petra Ben-Ari.
Nobelova cena pro jihokorejskou autorku ji prý zaskočila a předpokládá, že překvapila i samu Han Kang. „Otázky, kde se ve společnosti bere útisk, proč se dějí masakry, jak je možné, že v lidské přirozenosti existuje tolik krutého. To rezonuje ve všech jejích dílech. Je možné, že toto hledání povahy brutality a krutosti v lidech mohlo vést k rozhodnutí udělit jí cenu,“ dodala.
Proslavila ji Vegetariánka
Kariéru spisovatelky zahájila Han Kang na začátku devadesátých let časopiseckým publikováním několika básní. Nedlouho poté coby prozaička debutovala sbírkou povídek. Zásadní mezinárodní průlom pro ni znamenal román Vegetariánka vydaný v roce 2007 v korejštině a o osm let později přeložený do angličtiny.
Anglický překlad ale podle českého překladatele Viktora Janiše nereflektuje jazykový minimalismus, jímž je její tvorba významná. „Vyjadřuje se úsporně a velmi věcně, což anglický překlad zastírá. Je naopak povrchově hezký a naleštěný, jedná se o určitou anglickou představu o tom, jak by se mělo psát. Český překlad je výstižnější a více se podobá originálu,“ míní Janiš.
Popularitě knihy mimo Koreu napomohlo i následné zfilmování a uvedení na festivalu Sundance. Za Vegetariánku autorka navíc získala už v roce 2016 jiné prestižní literární ocenění – Mezinárodní Man Bookerovu cenu. Kniha je znepokojujícím vyprávěním o ženě, jejíž rozhodnutí nadále nejíst maso mělo zničující následky. V patriarchální společnosti její náhlé a neoblomné rozhodnutí, jímž se vzepře svému muži i rodině, představuje šok.
„Chtěla jsem klást otázky o tom, co znamená být člověkem, a chtěla jsem popsat ženu, která už zoufale nechce patřit k lidské rase a zoufale chce odmítnout to, že je součástí lidstva, které páchá takové násilí,“ vysvětlila dříve spisovatelka.
Česky vyšly knihy o rodinné i korejské historii
V češtině kromě Vegetariánky vyšly také její další knihy. Román Kde kvete tráva se věnuje událostem z 27. května 1980, kdy v jihokorejském Kwangdžu – odkud Han Kang pochází – schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů. Jako záminku k masakru uvedli potírání komunistické diverze, ve skutečnosti byly protesty projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem.
„Cítila určitý dluh, že ty události nejsou dostatečně reflektovány a využila tu možnost jako celosvětově známá autorka, aby se těmto tématům věnovala poctivě. Druhým důvodem, proč začala ve své tvorbě odrážet historické události, je asi i tehdejší a současná korejská situace, kde v demokratických volbách byla zvolena prezidentkou dcera zmíněného diktátora,“ vysvětlila Ben-Ari.
Český překlad má i Bílá kniha. Han Kang ji napsala během svého rezidenčního pobytu v polské Varšavě. V tomto melancholickém, autobiograficky laděném lyrickém díle rozjímá nad smrtí své sestry, která zemřela pouhé dvě hodiny po narození.
Knihy Han Kang vystavené ve Švédské akademii po oznámení Nobelových cen
V příštím roce by měl vyjít v češtině román Neloučím se navždy, v němž se autorka opět zabývá skutečnými historickými událostmi. Tentokrát se vrací až k počátkům Korejské republiky, k masakrům za vlády prvního prezidenta, autoritářského Li Syn-mana.
„Její díla zprostředkovávají jakousi reflexi pro nás, například v přístupu k asijské politice a jakým způsobem v tom Západ hrál roli,“ míní Ben-Ari.
Českého překladu se ale hned tak nedočká text, jímž se Han Kang zapojila před několika lety do norského projektu Future Library. Rukopisy zapojených autorů jsou uloženy v knihovně v Oslu a veřejně dostupné mají být až v roce 2114.
Vítěze je těžké odhadnout
Není lehké předpovědět, koho Švédská akademie ocení. Její členové často upřednostňují méně známé spisovatele před autory bestsellerů. Podle literárních odborníků se akademici s oblibou uchylují k neočekávané volbě. O svém výběru se tradičně radí s literárními experty a už tři roky tento přístup systematicky uplatňují i u jazyků, které její členové neovládají.
Podle literárního kritika Jana Bělíčka zapadá ocenění Han Kang do kontinuity Nobelovy ceny za literaturu. „Když se zamyslím nad nejvyhlášenějšími díly posledních dvou dekád v celosvětovém kontextu, tak mezi ně rozhodně Vegetariánka patří,“ vysvětlil.
Jihokorejci se fotí s knihami Han Kang v soulském knihkupectví
Letošní favoritkou byla čínská autorka
Letos znalci literatury spekulovali, že by na řadu mohl přijít spisovatel, který nepochází z Evropy ani ze Severní Ameriky. Padala mimo jiné jména, která se v tipech na vítěze objevují pravidelně, tedy japonský prozaik Haruki Murakami nebo kanadská autorka Margaret Atwoodová.
Favoritkou u sázkových kanceláří i řady literárních kritiků byla ale avantgardní čínská spisovatelka Cchan Süe. Je někdy přirovnávána k Franzi Kafkovi pro neskutečnou a ponurou atmosféru, která prostupuje její experimentální romány a povídky. Té sázkaři věřili nejvíce i loni, Nobelovu cenu však nakonec obdržel norský spisovatel Jón Fosse.
„Potom, co minulý rok dostal Nobelovu cenu religiozněji, kompetitivněji zaměřený autor, se vracíme k literatuře, která je ve velkém sepětí se společenským děním,“ komentuje finální rozhodnutí Švédské akademie Bělíček. Vnímá určitou návaznost na předloňskou laureátku, Francouzku Annie Ernauxovou. Ta skrze své autobiografické knihy podává výpověď ženy o době.
Laureát Nobelovy ceny? Dlouho jím byl anglicky píšící muž
Nobelova cena za literaturu se uděluje od roku 1901. Tehdy ji obdržel francouzský básník a esejista Sully Prudhomme. Akademie vysvětlila, že „za básnickou skladbu, která svědčí o vznešeném idealismu, umělecké dokonalosti a vzácné kombinaci kvalit srdce a intelektu“.
Prvních devět držitelů ceny byli muži, ze známějších jmen třeba Henryk Sienkiewicz nebo Rudyard Kipling. První laureátkou se v roce 1909 stala Švédka Selma Lagerlöfová. Právě nevyváženost pohlaví je jedním z častých bodů kritiky akademie. Více žen se mezi vítězi objevuje v posledních letech, rozdíl ale zůstává stále patrný. Ze 121 dosavadních laureátů je Han Kang teprve osmnáctou ženou, která se z Nobelovy ceny za literaturu může těšit.
Omezený obzor bývá švédské akademii vyčítán také v geografické rovině. Mezi laureáty dominují autoři ze západních zemí. I když je pro mnohé nepochopitelné, že akademie v minulém století pominula takové osobnosti, jako byl Lev Nikolajevič Tolstoj, Emile Zola nebo James Joyce. Naopak ocenění amerického písničkáře Boba Dylana v roce 2016 bylo bráno jako radikální přehodnocení toho, co je to literatura, ale také vnímáno jako ústrk autorů tradičnějších žánrů.
Z jazyků je nejčastěji zastoupena angličtina – používali jí literáti z Velké Británie, Spojených států amerických, ale také afričtí vítězové. Pokud bychom ale hledali jednu nejúspěšnější zemí, byla by jí pravděpodobně Francie.
Český jazyk ve výběru zastupuje jen Jaroslav Seifert, Nobelovu cenu získal v roce 1984. Komunistickému režimu se ocenění příliš nehodilo. Tuzemská média o úspěchu informovala jen stroze.
Československé občanství měl ale ještě jeden laureát. Thomas Mann ho získal v roce 1936, když se situace v nacistickém Německu vyostřovala. Mann patří také k literátům, jimž byla Nobelova cena udělena za jedno konkrétní dílo, v jeho případě to byla sága o úpadku jedné rodiny Buddenbrookovi.
Politika ovlivnila cenu pro Ibsena či Churchilla
Léta se diskutuje, do jaké míry jsou Nobelovy ceny politická věc. Nejodvážnějším krokem bylo, že akademie necouvla v udělení ceny Alexandru Solženicynovi a také v osmdesátých letech oponentům komunistického režimu Jaroslavu Seifertovi a Czeslawu Miloszovi.
Naopak obětí konzervativismu výboru se stal norský dramatik a prozaik Henrik Ibsen. O udělení ceny se rozhodovalo právě v době, kdy se Norsko rozhodlo odtrhnout od Švédska. Nobelova cena pro Nora mohla být chápana jako politické gesto.
Úsměvnou epizodou je situace kolem britského státníka Winstona Churchilla. Cenu za literaturu, nikoli za mír dostal v roce 1953 podle různých svědectví přímo z akademie proto, že ta se obávala udělit mírové ocenění pouze jednomu z aliance spojenců.
A vysloveně politickou ostudou byla neochota Akademie postavit se otevřeně za Salmana Rushieho, když iránský vůdce Rúholláh Chomejní vydal fatvu – náboženský edikt požadující spisovatelovu smrt. Dva členové akademie rezignovali na protest proti tomuto selhání.
Nobelova cena zvyšuje prodeje
Nobelova cena za literaturu se těší po ocenění za mír největší pozornosti. Laureáti se díky ní dostávají do světového povědomí, roste prodej jejich knih, což však u autorů, kteří nejsou tolik známí z dřívějška, může trvat poměrně krátce.
V Česku se například do širšího povědomí dostala až díky Nobelově ceně z roku 2015 běloruská disidentka Světlana Alexijevičová. A to přesto, že její kniha Válka nemá ženskou tvář vyšla už na konci osmdesátých let v Československu.
„Efekt Nobelovy ceny tam byl skutečně výrazný, z jejích nejprodávanějších knížek jsme prodali zhruba dvacet tisíc od každé, a kdyby nedostala tu Nobelovku, tak bychom prodali sotva dva tisíce,“ podotýká nakladatel Vladimír Pistorius.
Nakladatelství Argo vnímá nárůst prodejů především v případě Kazua Ishigura, britského autora japonského původu. Práva na román Pohřbený obr koupilo v době, kdy byl spisovatel v Česku prakticky neznámý. „A když chybělo asi týden do tiskárny, tak Kazuo Ishiguro zničehonic dostal Nobelovu cenu. Což nás vedlo k tomu, že jsme zvedli náklad a ještě jsme tu knížku několikrát dotiskávali,“ dodal redaktor Arga Petr Onufer.
Polka Olga Tokarczuková zaujala české čtenáře už koncem devadesátých let románem Pravěk a jiné časy. V roce 2019, kdy Nobelovu cenu získala, byla do češtiny přeložena desítka jejích knih. „Dohromady prodeje činily před udělením Nobelovy ceny kolem třeba tisíce kusů a po udělení Nobelovy ceny se souhrnný prodej jejích knih zvedl na pět šest tisíc,“ upřesnil šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík.
Naopak nijak se podle Onufera neprojevilo ocenění na prodeji knih od písničkáře Boba Dylana. „Dylan nepotřebuje Nobelovu cenu. Nobelova cena potřebuje Boba Dylana,“ shrnul redaktor. Podle nakladatelů určuje prodeje také to, v jakém žánru laureát tvoří.
- V pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.
- V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence, konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
- Laureáty Nobelovy ceny za chemii se ve středu stali Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů, které jsou považovány za stavební kameny života.
- V pátek bude vyhlášen laureát Nobelovy ceny za mír.
- V pondělí pak týden vyhlašování Nobelových cen uzavře Nobelova cena za ekonomii – jediná, která není obsažena v závěti iniciátora ocenění, vynálezce dynamitu, chemika Alfreda Nobela.