Nobelovu cenu za literaturu získala Han Kangová, i Češi znají její Vegetariánku

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2024 se stala spisovatelka Han Kangová jako vůbec první Jihokorejka. Švédská akademie ji ocenila „za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života“.

Han Kangová je vůbec první Jihokorejkou, která získala Nobelovu cenu za literaturu. A teprve druhým laureátem tohoto ocenění ve své zemi. Tím prvním se stal v roce 2000 tehdejší prezident Kim Te-džung, jemuž byla udělena cena za mír.

„S Han Kangovou jsem mohl mluvit po telefonu,“ řekl po vyhlášení cen tajemník Švédské akademie Mats Malm. „Zdá se, že měla obyčejný den, právě dojedla večeři se svým synem,“ prozradil.

Autorka dvojí trýzně

Třiapadesátiletá Han Kangová vyrostla v literárním prostředí, spisovatelem je i její otec. Vedle psaní se zajímala rovněž o výtvarné umění a hudbu, což se odráží v celé její literární tvorbě.

„Pro dílo Han Kangové je typické vystavování dvojí bolesti, souvztažnost mezi duševním a fyzickým trýzněním – s úzkou vazbou na východní myšlení. Má jedinečné povědomí o souvislostech mezi tělem a duší, živými a mrtvými,“ píše ve svém zdůvodnění Švédská akademie, která Nobelovu cenu za literaturu uděluje.

Akademici jsou rovněž toho názoru, že Han Kangová se se svým poetickým a experimentálním stylem stala inovátorkou současné prózy.

Proslavila ji Vegetariánka

Kariéru spisovatelky zahájila Kangová na začátku devadesátých let časopiseckým publikováním několika básní. Nedlouho poté coby prozaička debutovala sbírkou povídek. Zásadní mezinárodní průlom pro ni znamenal román Vegetariánka vydaný v roce 2007 v korejštině a o osm let později přeložený do angličtiny. Popularitě knihy napomohlo i následné zfilmování a uvedení na festivalu Sundance.

Za Vegetariánku navíc získala už v roce 2016 jiné prestižní literární ocenění – Mezinárodní Man Bookerovu cenu. Kniha je znepokojujícím vyprávěním o ženě, jejíž rozhodnutí nadále nejíst maso mělo zničující následky. V patriarchální společnosti její náhlé a neoblomné rozhodnutí, jímž se vzepře svému muži i rodině, představuje šok.

V češtině kromě Vegetariánky vyšly také její knihy Kde kvete tráva či Bílá kniha.

Vyhlášení Nobelových cen za literaturu v roce 2024
Zdroj: ČTK/A/TT News Agency/ Jessica Gow

Vítěze je těžké odhadnout

Nobelova cena za literaturu se těší po ocenění za mír největší pozornosti. Laureáti se díky ní dostávají do světového povědomí, roste prodej jejich knih, což však u autorů, kteří nejsou tolik známí z dřívějška, může trvat poměrně krátce.

Není lehké předpovědět, koho Švédská akademie ocení. Členové akademie často vybírají méně známé spisovatele před autory bestsellerů, na druhou stranu mezi laureáty dominují autoři ze západních zemí. I když pro mnohé nepochopitelné zůstává, že akademie v minulém století pominula takové osobnosti, jako byl Lev Nikolajevič Tolstoj, Emile Zola nebo James Joyce. Naopak ocenění amerického písničkáře Boba Dylana v roce 2016 bylo bráno jako radikální přehodnocení toho, co je to literatura, ale také vnímáno jako ústrk autorům tradičnějších žánrů.

Podle literárních odborníků se akademici s oblibou uchylují k neočekávané volbě. O svém výběru se tradičně radí s literárními experty a už tři roky tento přístup systematicky uplatňují i u jazyků, které její členové neovládají.

Letos znalci literatury spekulovali, že by na řadu mohl přijít spisovatel, který nepochází z Evropy ani ze Severní Ameriky. Favoritkou u sázkových kanceláří i řady literárních kritiků byla avantgardní čínská spisovatelka Cchan Süe. Té sázkaři věřili nejvíce i loni, Nobelovu cenu však nakonec obdržel norský spisovatel Jón Fosse.

  • V pondělí byla vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, kterou letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), jež mají vliv na regulaci genů.
  • V úterý Nobelovu cenu za fyziku získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence, konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.
  • Laureáty Nobelovy ceny za chemii se ve středu stali Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů, které jsou považovány za stavební kameny života.
  • V pátek bude vyhlášen laureát Nobelovy ceny za mír.
  • V pondělí pak týden vyhlašování Nobelových cen uzavře Nobelova cena za ekonomii – jediná, která není obsažena v závěti iniciátora ocenění, vynálezce dynamitu, chemika Alfreda Nobela.