Alexijevičová odletěla do Německa. Z vedení opoziční rady už v Bělorusku na svobodě nikdo není

Spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako jediná členka vedení Koordinační rady běloruské opozice zůstávala ve vlasti na svobodě, odletěla do Německa. Uvedl to server Tut.by s odvoláním na její spolupracovnici. Ostatní členové vedení rady již byli uvězněni, nebo donuceni k odjezdu z Běloruska. Generální prokurátor podezírá opoziční špičky ze snah o uchvácení moci a z poškozování národní bezpečnosti.

„Nesouvisí to s trestním případem proti koordinační radě, ani neodjela navždy. Nic takového. Odletěla kvůli osobním a literárním záležitostem. Má naplánované schůzky, knižní veletrh ve Švédsku a na Sicílii jí předají cenu. To je její normální život,“ uvedla spisovatelčina spolupracovnice, kterou server označil jen křestním jménem Taťjana. Návrat ale podle ní závisí na vývoji událostí v Bělorusku a na zdraví. Alexijevičová by se podle agentury Reuters měla léčit v Německu.

Dvaasedmdesátiletá autorka se podle svých kolegů aktivní práce ve vedení Koordinační rady vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezúčastnila, nicméně i tak jí hrozilo zatčení. Do jejího minského bytu se 9. září pokoušeli vniknout neznámí maskovaní muži. K literátce tehdy přijeli diplomaté z nejméně sedmi zemí Evropské unie, mezi nimi i velvyslanci Česka a Slovenska, aby ji ochránili. Přítomnost českého velvyslance Tomáše Pernického v bytě Alexijevičové potvrdil na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).

Zatýkání či donucení opozičních běloruských politiků k odjezdu do ciziny se děje v rámci systematické kampaně, kterou se Alexandr Lukašenko snaží zbavit vůdců protestů, trvajících již od prezidentských voleb z 9. srpna. Jejich vítězem úřady pošesté prohlásily Lukašenka, tentokrát s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala podle nich jen deset procent hlasů. Opozice pokládá tento výsledek za zfalšovaný a neuznává ho ani Evropská unie.

Šestašedesátiletý Lukašenko, který vládne Bělorusku už 26 let, nedává najevo známky ochoty přistoupit na dialog s opozicí, anebo se Západem. Jedná zatím jedině s Vladimirem Putinem, který už mu nabídl podporu v podobě zástupu za stávkující zaměstnance státní televize, miliardové půjčky nebo policejních záloh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 7 mminutami

V sobotu poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn.
09:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 12 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 13 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 14 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 17 hhodinami
Načítání...