Demokracie

Před 27 lety přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. Peking tehdy slíbil městu, že jeho demokratické svobody zachová na dalších padesát let, tedy do roku 2047. Dnes však Hongkong svazují přísné zákony o státní bezpečnosti a od posledních mohutných prodemokratických protestů uplynulo pět let.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.

V exkluzivní celoevropské debatě kandidátů na budoucího šéfa nebo šéfku Evropské komise se potkalo pět kandidátů. O druhý mandát ve funkci se uchází současná šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která je kandidátkou Evropské lidové strany. Za Stranu evropských socialistů je pak takzvaným spitzenkandidátem současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Diskuse se účastnil i Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Renew Europe Now a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Pozvání odmítly frakce Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie, které nenominovaly hlavního kandidáta.

Protivládní protesty, které v roce 2019 hýbaly Hongkongem, provázela píseň Glory to Hong Kong (Sláva Hongkongu). Neoficiální hymna dráždila Číně nakloněné politiky i po potlačení demonstrací. Potřebu zákazu zdůvodnili „zajištěním národní bezpečnosti“. Letos v květnu soud skladbu zakázal, aby nemohla být použita jako „zbraň“ proti státu. YouTube v Hongkongu obsah odstranil, jakkoliv je prý „zklamán“. Mezi kritiky vlády soudní rozhodnutí prohloubilo obavy z omezování svobod v Hongkongu.

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Martin Milan Šimečka je letošním laureátem Ceny Františka Kriegla. Uděluje ji Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. V případě slovenského novináře a spisovatele porota vyzdvihla, že dlouhodobě hájí demokratické principy a ocenila ho za kritickou, nezávislou žurnalistiku.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Kybernetické útoky nejsou aktuálně ojedinělými činy ve virtuálním prostoru, ale představují součást hybridních kampaní autoritativních režimů s cílem destabilizovat demokratické země či důvěru občanů v demokratické instituce. V úvodu dvoudenní konference Prague Cyber Security Conference (PSCC) v Praze to v úterý řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. Prezident Petr Pavel označil kyberbezpečnost za nedílnou součást našich životů.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Sněmovní zahraniční výbor doporučil schválit koaliční návrh korespondenční volby beze změn. Podle poslankyně Evy Decroix (ODS) to souvisí s tím, že neobdržel žádný pozměňovací návrh. Opoziční poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Vladimíra Lesenská (SPD) mají za to, že hlasování poštou ohrozí demokratické principy voleb a že návrh zákona koaličních poslanců není dost kvalitní. Místopředseda STAN Jan Lacina v Událostech, komentářích podotkl, že princip všeobecnosti voleb trpí pod stávající zákonnou úpravou.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Velká Británie posiluje policejní ochranu poslanců. Zavádí zvýšené ostrahy v budově parlamentu nebo více hlídek v místech, kde někteří zákonodárci žijí. Ministerstvo vnitra na to vyčlenilo v přepočtu téměř miliardu korun. Poslanci si stěžují na nebývalý nárůst zastrašování, a dokonce i výhrůžek smrtí. Vše podle nich začalo s vypuknutím války v Gaze.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

V Rusku vzniká nová prozápadní a protiválečná strana. V jejím čele má být regionální politička a novinářka Jekatěrina Duncovová, které na konci loňského roku ruské úřady znemožnily z formálních důvodů kandidovat v prezidentských volbách. Podobný osud potkává v Rusku všechny opoziční projekty se šancí na změnu.