Demokracie

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Kuvajt za půl roku odebral občanství 42 tisícům lidí, píše server France24 a další média. Nový kuvajtský vládce, emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, zahájil „očistu společnosti“ honem na cizince, kteří podle úřadů občanství získali nelegálně, změny se ale dotkly i opozice, známých osobností či manželek Kuvajťanů. Se ztrátou státní příslušnosti přišli lidé o přístup k základním právům.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Prezident Petr Pavel zvažuje termín, na který připadnou letos volby do Poslanecké sněmovny. Výběr přesného data je jeho pravomocí. České televizi řekl, že o nových poslancích lidé rozhodnou buď během posledního víkendu v září, anebo během toho prvního v říjnu. Termín sdělí hlava státu pravděpodobně v červnu. Šlo by o nejzazší možnost, oficiální vyhlášení totiž musí zaznít nejpozději devadesát dnů před samotnými volbami.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Pořad Reportéři ČT zjišťoval, kam směřuje politický vývoj na Slovensku, které na konci minulého týdne opět prožilo vlnu demonstrací. Ty se pod heslem Slovensko je Evropa odehrály ve čtyřiceti městech. Vláda Roberta Fica (Smer) podle protestujících zemi vzdaluje od evropských partnerů a přibližuje ji Rusku. Vláda taková obvinění odmítá a premiér Fico prohlašuje, že opozice chystá puč „ve spolupráci se zahraničím“.

Je životně důležité, aby Ukrajina zůstala suverénním státem, říká americký brigádní generál ve výslužbě Steven Anderson, specialista na logistiku. Do roku 2021 byl členem Republikánské strany, opustil ji po útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. V americké armádě sloužil 31 let, zúčastnil se misí v Iráku, Kuvajtu nebo Afghánistánu – a nyní byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Rumunská centrální volební komise zakázala krajně pravicovému proruskému politikovi Calinu Georgescovi kandidovat v květnovém opakovaném kole prezidentských voleb, napsala v neděli agentura Reuters. Rozhodnutí, které odsoudili představitelé rumunské krajní pravice jako nedemokratické, lze napadnout u ústavního soudu.

Spojené státy jsou nyní velmi nespolehlivým spojencem a budeme muset hrát mnohem aktivnější roli při formování bezpečnostní politiky, která se nás týká, řekl v Událostech komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) naopak míní, že USA jsou stále evropským partnerem, s čímž souhlasí také místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Hoffman (ODS). Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) starý kontinent narazil na limity, že mnoho let neplnil svoje domácí zadání a spoléhal to, že jej USA vždycky ochrání. Europoslanec Ivan David (SPD) v pořadu zmínil, že zbrojení, k němuž se nyní EU kloní, pouze podpoří riziko dalšího konfliktu.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

Česko si tento týden připomíná výročí 150 let od narození Františky Plamínkové. Bojovnici za rovnoprávnost žen a mužů v pondělí věnoval konferenci Senát, jehož členkou za první republiky byla. Zasazovala se například o slaďování mateřství a práce. Františka Plamínková se zasazovala také za demokracii a položila za ni život. Napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém ho označila za diktátora. Nacisté ji zastřelili na Kobyliské střelnici.

Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.

Americký prezident Joe Biden ve svém závěrečném projevu k národu varoval před koncentrací moci v rukou několika bohatých lidí. Ve Spojených státech podle něho vzniká oligarchie, která znamená ohrožení demokracie, práv a svobod. Upozornil na to, že Američané jsou pod stále větším vlivem dezinformací.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve středu večer přednesl adventní projev, v němž zdůraznil, že členství v Evropské unii a NATO Českou republiku posiluje a chrání. Není podle něho náhodou, že obyvatelé mnohých dalších států hledají ochranu a pomoc právě v členských zemích těchto společenství. Zároveň ale varoval před tím, že na sociálních sítích i mimo ně sílí populisté, extremisté, a někdy dokonce i nepřátelé českého národa.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.