Demokracie

Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tuzemsku má přitom exekuci přes 600 tisíc lidí.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Ve čtvrtek je to půl století od úmrtí španělského diktátora Francisca Franca – s jeho odkazem se ale země potýká dodnes. Debaty o něm, kromě samotného výročí, znovu rozdmýchal i bývalý král Juan Carlos I., když ve svých pamětech vyjádřil vůči Francovi svůj obdiv. Potomci obětí jeho diktatury požadují, aby za to zaplatil vysokou pokutu.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Jakeše do koše! volali demonstrující po 17. listopadu 1989. Předznamenali tím řadu změn, ke kterým došlo po pádu komunismu. V pomyslném koši totiž neskončil pouze generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, ale například i cenzura nebo do té doby nezbytné výjezdní doložky. Cesta k demokracii mohla začít, bylo potřeba ale mnohé změnit a Češi lační po demokracii s tím začali téměř okamžitě.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Lidé v Česku si připomínají 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. O tom, kam Česko v současnosti míří a jak je na tom s důvěrou v demokracii, s bohatstvím, tradicí a politickým bojem v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali filozof a sociolog Václav Bělohradský, umělec a bývalý poslanec František Ringo Čech, lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová a ekonom Jan Švejnar. Tématem debaty byla také mimo jiné nízká porodnost a obavy mladých lidí z budoucnosti.

Hosté pořadu Fokus Václava Moravce debatovali o tom, jaké limity má demokracie, a přemítali nad otázkou, zda je demokratický kapitalismus v krizi. Diskuze se zúčastnili bývalé političky Zuzana Roithová a Adriana Krnáčová, ekonom Tomáš Sedláček, politologové Jacques Rupnik a Filip Kostelka a ústavní právník Jan Kysela.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Končící premiér a lídr koalice SPOLU (ODS, TOP 09 KDU-ČSL) Petr Fiala poblahopřál hnutí ANO Andreje Babiše k volebnímu vítězství. Složit vládu na současném půdorysu podle něj nebude možné. Na tiskové konferenci ve volebním štábu řekl, že respektuje výsledek hlasování. Poděkoval všem voličům a zvlášť těm, kteří podpořili SPOLU.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Cenu Arnošta Lustiga ve středu převzal od prezidenta Petra Pavla biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Podle poroty se nebál zastat svých kolegů a bojoval proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19. „Nějaký druh odvahy potřebujeme všichni a pořád. Je občas obtížné vůbec vystrčit hlavu ven a říkat něco na veřejnosti,“ sdělil Konvalinka v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Existuje riziko, že lidé podlehnou iluzi umělé inteligence (AI) jako skutečné mysli a ztratí přitom část vlastní lidskosti, varovala americká filozofka technologie Shannon Vallorová na přednášce v Praze. Podle ní jsou dnešní nástroje umělé inteligence, zejména velké jazykové modely, takzvanými zrcadly odrážejícími lidská data, nikoli skutečné mysli lidí.

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Brazilský nejvyšší soud odsoudil exprezidenta Jaira Bolsonara k 27 letům a třem měsícům vězení. Uznal jej vinným z pokusu o převrat a rozvrácení demokracie po prohraných volbách v roce 2022. K rozhodnutí soud dospěl ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ). O Bolsonarově vině rozhodla většina pětičlenného panelu soudců jen několik hodin předtím.