Demokracie strana 4 z 5

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

Vražda dvou lidí u bratislavského gaybaru vypovídá o tom, že demokracie na Slovensku je ohrožena. V Interview ČT24 to uvedl spisovatel a scenárista Pavel Kosatík. Slovenská společnost se podle něj vzedmula před čtyřmi lety po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky, víru v „nový styl“ ale chaotická vláda Igora Matoviče nenaplnila. Mezi Slováky tak panuje velká deziluze, která pro ně nyní představuje největší nebezpečí. Tamní společnost je navíc velmi silně rozdělená, Slováci vnímají rozdíly silněji než Češi.

Slovenská společnost je tímto činem velmi zaskočená, popsal v pořadu Události, komentáře sociolog z Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Michal Vašečka reakci na vraždu dvou členů slovenské LGBT+ komunity před bratislavským klubem Tepláreň. Pachatelem byl podle slovenského Denníku N devatenáctiletý Juraj K., který před střelbou vyjadřoval na internetu nenávist vůči Židům a LGBT+. Podle Vašečky odborníci podobný incident na Slovensku očekávali.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Nejméně jedenáct dětí přišlo o život při leteckém útoku myanmarské armády, který v pátek zničil školu v jedné z vesnic na severu země. Podle agentury AFP o tom informoval Dětský fond OSN – UNICEF. Vojenská junta, která v Myanmaru vládne od puče v roce 2021, obvinila místní povstalce, že využívají civilisty jako lidské štíty.

Maďarsko již nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, uvedli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů kritizovali podle nich neúčinný postup orgánů Evropské unie. Zákonodárci vyzvali Evropskou komisi, aby začala důsledně uplatňovat pravidla umožňující mimo jiné odebrat Budapešti část unijních peněz.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Na Tchaj-wan podle místních médií dorazila pětičlenná delegace amerického Kongresu. Zákonodárci mají během následujících dvou dnů v plánu setkání s vysoce postavenými představiteli Tchaj-wanu, uvedla tamní média. Návštěvu považuje Čína za projev nezájmu o stabilitu regionu a za zasahování do vnitřních záležitostí.

Za poslední rok opustilo Hongkong přes 113 tisíc obyvatel a populace města klesla o 1,6 procenta na 7,29 milionu. Jedná se o největší roční procentuální pokles od počátku záznamů v roce 1691, upozornil web Hong Kong Free Press.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku uspořádá několik akcí zaměřených na Východní partnerství, avizovala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) po úterním jednání s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Ta požádala, aby Praha učinila z běloruské otázky prioritu evropského předsednictví. Cichanouská se v Česku setká také s předsedou Senátu či ministrem zahraničí.

V Praze měl premiéru dokumentární film Karla Vachka zachycující Československo před prvními polistopadovými svobodnými volbami v roce 1990. Dokument Nový Hyperion Vachek nazval volební komedií a v rozhovoru vysvětluje, jak podle něho smích souvisí se svobodou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Zemřela bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informovala agentura AP. Demokratické političce s pražskými kořeny, která zejména v devadesátých letech spoluurčovala chod globální politiky, bylo čtyřiaosmdesát let.

Podle bývalého velitele amerických vojenských sil v Evropě Bena Hodgese nemá Rusko v konfliktu proti Ukrajině velkou šanci, pokud bude ukrajinská armáda i nadále dostávat materiální podporu ze Západu. Doufá, že Ukrajina brzy dostane i dříve slibovaná letadla – obavy některých západních politiků, že by tak došlo k eskalaci konfliktu s Ruskem, považuje za absurdní.

Senátoři v pátek vyzvali k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Důvodem je agrese režimu Vladimira Putina vůči Ukrajině. Senát také vybídl k uvalení nejtvrdších sankcí. Vybídl státy Evropské unie k jednotnému postoji při vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Německa či Itálie zatím nepřistoupila. V Senátu, stejně jako ve čtvrtek ve sněmovně, vystoupil také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Poděkoval za podporu a uvedl, že Ukrajina nyní potřebuje hlavně zbraně.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Začínáme se bát změn, přitom právě jejich přijímání a víra v jejich legitimitu je charakteristikou liberální demokracie. V Interview ČT24 to řekl filozof a sociolog Václav Bělohradský. Ptá se proto, zda bude liberální demokracie schopná vypořádat se například s klimatickou krizí – zda dokáže legitimizovat radikální změny, které bude třeba k jejímu řešení přijmout.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval internetový server projektu OVD-Info, který sleduje v Rusku zásahy policie. Informovala o tom ruská média, podle nichž úřad jednal na základě rozhodnutí soudu, jenž dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. Podle kritiků je to další krok Kremlu k umlčení jemu nepohodlných médií.

Ve Vietnamu byla v úterý odsouzena k devítiletému trestu vězení známá novinářka a disidentka Pham Doan Trang za protistátní činnost. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na její právníky a vietnamská státní média. Stejný soud ve středu na základě obdobného obvinění uložil dlouhé tresty také dvěma aktivistům za jejich facebookové příspěvky týkající se sporu o půdu mezi zemědělci a úřady, který si loni vyžádal čtyři oběti na životech.

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce kritizovala postup prezidenta Miloše Zemana, který do funkce ministra zahraničí nechce jmenovat Jana Lipavského (Piráti). Uvedla však, že při případné změně Ústavy by se mělo postupovat obezřetně. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) neví, zda by Zeman Lipavského jmenoval, pokud by Ústavní soud (ÚS) v kompetenční žalobě vyhověl designovanému premiérovi Petru Fialovi (ODS). V takovém případě by ale zřejmě hlasoval pro ústavní žalobu na prezidenta. Profesor právní filozofie a sociologie a ředitel Centra pro právo a společnost z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň řekl, že Zeman je pro Česko varováním.

Dvoudenní summit pro demokracii, který svolal americký prezident Joe Biden, končí. Zástupci více než stovky zemí na virtuální konferenci jednali o tom, jak podpořit demokracii. Kontroverzi vyvolalo, kdo je a není mezi pozvanými hosty. Bílý dům na seznam zařadil Filipíny, Irák nebo Indii, kde se podle kritiků objevují autoritářské tendence. Přizváno naopak nebylo Maďarsko a Turecko. Proti účasti Tchaj-wanu silně protestovala Čína.