Demokracie strana 4 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Angažmá v Iráku Spojeným státům přineslo řadu problémů. Podařilo se jim sestavit silnou alianci, do války se postupně zapojily čtyři desítky zemí. Tažení ale valný úspěch nepřineslo. Irák se proměnil v nestabilní stát, kterému se dodnes nedaří s následky invaze vyrovnat.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se obává, že by úspěch populistických a extremistických stran v letošních předčasných parlamentních volbách mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci její země a nasměrovat ji k autokratickému režimu. Tři čtvrtě roku po parlamentních volbách skončí také mandát Čaputové. Zda bude na prezidentku kandidovat i podruhé, není ještě rozhodnuta. Připustila, že uplynulé období poznamenané válkou, covidovou pandemií i velkou vnitropolitickou nestabilitou, bylo náročné. Den poté, co přijala v Bratislavě českou hlavu státu Petra Pavla na jeho první zahraniční cestě, byla slovenská prezidentka hostem Interview ČT24. Hovořila i o válce a podpoře Ukrajiny či o nadcházející společné cestě s Pavlem do Kyjeva.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) u příležitosti 75. výročí pochodu studentů na Hrad připomněl, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba ostražitosti před projevy autoritářství. Za lidi, kteří bojují za svobodu a dodržování základních lidských práv, je potřeba se postavit, řekl. Ukrajina, kterou napadlo Rusko, podle něj nyní zažívá podobně jako v roce 1948 Československo útlak svobody.

Probíhá globální střet autoritářského, diktátorského režimu proti demokratickému světu, uvedl v rozhovoru pro ČT24 bývalý ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman. Nyní působí jako primátor třísettisícové Vinnycje v centrální části Ukrajiny. Reflektoval rok války a přinesl výhledy, které má před sebou bojující Ukrajina.

Uplynul rok od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v Interview ČT24 vzpomínal na její začátek a své prvotní pocity. Bylo pro něj šokující, jak rychle Rusové tehdy postupovali. „Chystali jsme se na pouliční boje,“ prozradil. Překvapivé v pozitivním slova smyslu také bylo velké odhodlání lidí bojovat za svou zemi. Celý svět nyní podle něj vidí skutečnou povahu ruské invaze. Připomněl, že jde o výzvu pro všechny. „My teď nebráníme jen naše domovy a zemi. Bráníme hodnoty. Bráníme vás všechny,“ zdůraznil. Pokud se podle něj Ukrajina vzdá, mohou být na řadě další země. Rozhovor s ním vedl Michal Kubal.

Příčiny radikalizace bývají velmi různorodé a často stojí na mnoha různých vlivech, nejdůležitější je však ekonomická situace a vzájemná důvěra mezi lidmi, zaznělo v debatě o extremismu v 90' ČT24. Ta reagovala na zprávu ministerstva vnitra, která radikalizované lidi označila za hrozbu pro demokracii. Podle diskutujících však lze zprávu vnímat také tak, že situace v Česku zdaleka není horší než dřív nebo než v zahraničí.

Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS) v době, kdy je tato funkce stále obsazená. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl dosluhující šéf ÚS Pavel Rychetský v reakci na avizovaný záměr Miloše Zemana. Dodal také, že by podle něj věc vůbec neskončila u soudu.

V demokracii celkově žije méně než polovina světové populace, konkrétně 45,3 procenta. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace The Economist Intelligence Unit (EIU), která zkoumala vývoj demokracie ve 167 zemích světa. Nejvíce si loni v tomto směru ze všech sledovaných států pohoršilo Rusko, které loni v únoru znovu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Česko si mírně polepšilo a je na pětadvacáté pozici, společně s Řeckem. Slovensko obsadilo 43. příčku.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Americký prezident Joe Biden v pátek připomněl druhé výročí útoku na Kapitol, který 6. ledna 2021 napadli příznivci exprezidenta Donalda Trumpa nespokojení s výsledky voleb. Udělil také medaile 14 lidem, kteří se tehdy podíleli na obraně sídla Kongresu nebo jako úředníci či volení zástupci vzdorovali snahám Trumpových spojenců zvrátit výsledky hlasování.

Zvláštní výbor amerického Kongresu vyšetřující nepokoje v budově Kapitolu z 6. ledna 2021 v pondělí jednohlasně doporučil ministerstvu spravedlnosti obžalovat bývalého prezidenta Donalda Trumpa ze čtyř zločinů včetně napomáhání vzpouře. V přímém přenosu to oznámil člen výboru, kongresman Jamie Raskin. Rozhodnutí není závazné. Bílý dům uvedl, že události 6. ledna 2021 byly největším útokem na americkou demokracii. Kongresový výbor podle něj udělal při vyšetřování důležitou nadstranickou práci.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Vulgarita, agresivita a zkratkovitost. To se podle novináře, moderátora a vysokoškolského učitele Václava Moravce stává součástí veřejného prostoru. „Hůř rozlišujeme diskuzi v hospodě a ve veřejném světě,“ říká v podcastu Background ČT24. Jako hlavního viníka vidí sociální sítě. Sám na nich prý není příliš aktivní.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

„Svoboda není proces. Svoboda je neustálý boj, záleží na nás, jakým směrem se historie vydá,“ domnívá se britský historik a publicista Timothy Garton Ash. Profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě se ve svých pracích zabývá soudobými dějinami střední a východní Evropy, současnou situaci nejen v těchto regionech rozebral i jako host Interview ČT24. Demokracii je podle něho nutné nejen bránit na Západě, ale také budovat spolupráci mimo tento prostor.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) ve čtvrtečních Událostech, komentářích u příležitosti 33. výročí sametové revoluce hovořili o demokracii v Česku. Rychetský například upozornil, že část společnosti aktuálně žije v úzkosti a strachu z budoucnosti. Lidé by si podle něj také měli uvědomit, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Ve Spojených státech se hlasuje o rozložení sil v Kongresu. Sněmovnu reprezentantů i Senát nyní kontrolují demokraté, jejich pozice ale podle průzkumů slábne. Pokud se republikánům podaří jednu z komor ovládnout, zkomplikuje to další vládnutí prezidenta Joea Bidena.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.