Harrisová má Trumpa za fašistu, ten kontruje zdeformovanou myslí

10 minut
Horizont ČT24: Invektivy jako nástroj kampaně v amerických volbách
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech se vyostřuje kampaň před blížícími se prezidentskými volbami. Kandidátka demokratů Kamala Harrisová nazvala svého republikánského soka Donalda Trumpa fašistou. Podle CNN reagovala na slova bývalého personálního šéfa Trumpova Bílého domu Johna Kellyho. Ten o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Trump Kellyho označil za lháře a hlupáka a Harrisovou za hrozbu pro demokracii.

„Myslíte, že je Donald Trump fašista?“ zeptal se moderátor stanice CNN Harrisové. „Ano, myslím,“ reagovala viceprezidentka. „A také jsem přesvědčena, že lidem, kteří ho v této věci znají nejlépe, by se mělo věřit,“ dodala s poznámkou, že řada představitelů někdejší Trumpovy administrativy bývalého šéfa Bílého domu označila za nevhodného výkonu moci a nebezpečného.

Do svého rivala se pak opřela ještě víc. „Výslovně řekli, že pohrdá Ústavou Spojených států. Řekli, že by už nikdy neměl být prezidentem USA. Víme, že proto s ním Mike Pence znovu nekandiduje," prohlásila Harrisová s odkazem na svého předchůdce a bývalého viceprezidenta v době Trumpova prezidentství.

Varovala také, že exprezident obdivuje diktátory, jako je severokorejský vůdce Kim Čong-un nebo ruský vládce Vladimir Putin. Zámořská média ostřejší vystupování Harrisové v posledních týdnech spojují se snahou zlákat na svou stranu nerozhodnuté voliče včetně části těch republikánských.

Soudružka Kamala prohrává, reaguje Trump

Harrisová své výroky pronesla poté, co někdejší Trumpův spolupracovník Kelly v rozhovoru pro server The Atlantic popisoval, jak Trump řekl, že by si přál, aby mu byl jeho personál stejně loajální jako nacističtí generálové Adolfu Hitlerovi. V interview pro list The New York Times Kelly řekl, že bývalý prezident „preferuje diktátorský přístup k vládě“ a zapadá do „obecné definice fašisty“.

Trumpova předvolební kampaň hovory o Hitlerovi popřela. „Je to naprostá lež. Prezident Trump to nikdy neřekl,“ uvedl podle CNN poradce Alex Pfeiffer.

Samotný bývalý šéf Bílého domu na své síti Truth Social na někdejšího podřízeného zaútočil. „Děkuji za vaši podporu proti naprostému degenerátovi jménem John Kelly,“ napsal a Kellyho obvinil, že si vše vymyslel. „Příběh o vojácích je lež, stejně jako řada dalších věcí, které řekl,“ tvrdí exprezident.

Na adresu viceprezidentky uvedl, že vyostřuje rétoriku a označil ji za hrozbu pro demokracii. „Soudružka Kamala Harrisová vidí, že prohrává a prohrává těžce... takže stále více zvyšuje svou rétoriku, jde až tak daleko, že mě nazývá Adolfem Hitlerem a čímkoliv jiným, co přijde na její zdeformovanou mysl. Ona je hrozbou pro demokracii,“ napsal na své síti Trump, ačkoliv ho demokratka Hitlerem nenazvala.

Načítání...

Trump je slovními útoky známý

Trump již dříve Harrisovou nazval „marxistkou“, slovními útoky je bývalý prezident ostatně dobře známý. Svým protivníkům pravidelně vytváří přezdívky – současného amerického prezidenta Joea Bidena nazývá „ospalým křivákem“, Harrisovou „vysmátou Kamalou“. Kritizuje však i vyzyvatele v rámci vlastní strany. Například republikánského guvernéra Floridy Rona DeSantise označuje za „Rona DeSvatého“ či „DeSvatouška DeSantise“.

O senátorce Elizabeth Warrenové Trump pravidelně mluvil jako o Pocahontas, svou bývalou soupeřku Hillary Clintonovu osočoval jako „křivou Hillary“.

Ani současný americký prezident se přitom nebál diskusi vyostřit a Trumpa vykreslit jako nebezpečného člověka a sám občas sáhl k ostřejším slovům. To Harrisová svou kampaň začala relativně smírně a volila jiný slovník než Biden. Její spolukandidát Tim Walz však k Trumpovi a jeho viceprezidentskému kandidátovi JD Vancovi tak mírný není. „Musím to říct. Vy o tom víte a cítíte to. Tihle chlápci jsou slizcí. Jsou prostě úplně divní, vždyť to vidíte,“ uvedl Walz na jejich adresu při první příležitosti.

Komentátor a odborník na politický marketing Petros Michopulos se domnívá, že se oba prezidentští kandidáti snaží ovládnout mediální prostor a že se jim to daří. Podle něho si tým Harrisové vyhodnotil, že týden před volbami dosahuje nižších čísel, a proto nyní demokratická kandidátka používá ostré konfrontace a bude v tom pokračovat.

Klíčová role nerozhodnutých voličů

Bývalý americký prezident před pár dny označil za „den lásky“ 6. leden 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol, několik lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění. „Vůbec nic špatného se nestalo,“ prohlásil Trump.

Harrisová naopak označila 6. leden 2021 za „den strašného násilí“. „Američané jsou už unavení jeho (Trumpovým) přiléváním oleje do ohně. Dost. Jsme připraveni obrátit list,“ řekla demokratická kandidátka. Podle webu Politico téma otevřela, protože v něm její tým cítí potenciál získat na svou stranu nerozhodnuté voliče, jimž vadí Trumpovo popírání volební prohry i lednových násilností.

Do amerických prezidentských voleb zbývají necelé dva týdny a šance kandidátů se podle průzkumů veřejného mínění zdají být takřka vyrovnané v sedmi amerických státech, jejichž voliči zřejmě rozhodnou o příštím šéfovi Bílého domu, napsal v týdnu list The Washington Post.

Michopulos popsal, že nerozhodnutí voliči si vybírají mezi „menším zlem“, a proto se Trump i Harrisová snaží toho druhého vykreslit jako zcela neakceptovatelnou figuru. Z tohoto důvodu tedy podle něho prezidentští kandidáti volí slova jako fašismus, marxismus či komunismus.

Podle analytického webu FiveThirtyEight šance obou kandidátů nyní dělí jen dva body ve prospěch Trumpa, přičemž exprezident podle těchto odhadů vůbec poprvé předstihl Harrisovou, která v souboji o Bílý dům nahradila prezidenta Joea Bidena. Ten kampaň ukončil v červenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...