Trump v Pensylvánii přerušil otázky a nechal znít hudbu. Harrisová cílila na menšiny

Oba uchazeči o Bílý dům, viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, se v pondělí vydali do Pensylvánie, která je pokládána za klíčovou pro vítězství v prezidentských volbách. Republikánský kandidát uspořádal mítink v Oaks, velkém předměstím Philadelphie. Po kolapsu dvou účastníků Trump přerušil pokládání otázek od obecenstva. Následně pustil svůj hudební výběr a přes půl hodiny se pohupoval do rytmu. Jeho demokratická soupeřka zaměřila své úsilí na černošské voliče, mezi kterými ztrácí podporu, a navštívila město Erie.

Tým Harrisové v pondělí zveřejnil sérii návrhů, které mají přímo prospět Afroameričanům. V průzkumech totiž bývalá kalifornská prokurátorka u této kategorie voličů zaostává, alespoň v porovnání s předchozími demokratickými uchazeči o Bílý dům.

Program má pomoci s otevřením vlastního podnikání či obchodu, a to hlavně výhodnými půjčkami. Opatření rovněž počítají s pomocí a zvýhodněným přístupem ke vzdělávání.

V projevu se Harrisová mimo jiné soustředila na své plány pomoci střední třídě a pracujícím rodinám. Zmínila zavedení daňových úlev a rozšíření systému Medicare, který by pomohl pokrýt náklady na domácí zdravotní asistenci pro seniory.

„Druhé Trumpovo funkční období by bylo pro Ameriku obrovským rizikem. A nebezpečné,“ řekla Harrisová podle serveru NBC News. „Donald Trump je stále labilnější a neovladatelnější. A touží po nekontrolované moci. Chce poslat armádu na americké občany. Usiluje o to, aby zabránil ženám rozhodovat o své vlastní zdravotní péči,“ dodala.

Kamala Harrisová na mítinku v Pensylvánii
Zdroj: Reuters/Evelyn Hockstein

Jednalo se o vůbec první předvolební návštěvu demokratické kandidátky v Erie. Pensylvánský senátor John Fetterman na mítinku řekl, že kdo vyhraje v daném obvodu, vyhraje v Pensylvánii, a nakonec vyhraje i prezidentské volby. „Prezidenta vybíráte vy!“ prohlásil.

Trumpův mítink

Trump na svém mítinku v Oaks prohlásil, že nelegální migrace poškozuje černošskou a hispánskou komunitu. „To, co nyní přichází do naší země, má obrovský negativní dopad na černé rodiny a hispánské rodiny a nakonec na všechny,“ řekl podle serveru BBC News.

Řekl, že zavře hranice pro nelegální přistěhovalce, zatímco legálně bude nadále možné vstoupit. Počty nelegálních přechodů jižní hranice USA přirovnal k „invazi“ a tvrdil, že „radikálně levicoví šílenci chtějí, aby do země mohl každý vstoupit, ačkoliv mnozí z nich jsou zločinci“.

Migrace představuje pro Trumpa jedno z klíčových témat kampaně. Už během kandidatury v roce 2016 vyzýval k vybudování zdi mezi USA a Mexikem.

Trump v neděli v Arizoně podle agentury AFP ještě vystupňoval svou protiimigrační rétoriku, když obvinil administrativu amerického prezidenta Joea Bidena a Harrisové „z importu armády nelegálních přistěhovalců“ pocházejících z „vězení z celého světa“. Apeloval na povolání vojenských jednotek Národní gardy proti „vnitřnímu nepříteli“ ve Spojených státech, proti „bláznům, psychopatům z krajní levice“.

Na pondělním mítinku v Oaks se Trump kromě migrace věnoval i bydlení. Většina vysokých nákladů na pořízení vlastního bydlení podle něj připadá na plánování a schvalování, ne na samotnou výstavbu. „Budeme se jich zbavovat,“ řekl k územním regulacím. Mít vlastní dům je podle něj součástí amerického snu: „Vytvoříme americký sen pro mladé a i pro starší,“ dodal.

Hudební vložka

Během setkání s voliči v Oaks dva účastníci potřebovali lékařské ošetření. Trump se následně žertem zeptal davu, zda „by ještě někdo nechtěl omdlít“, uvedl server The Washington Post.

„Nebudeme už dělat žádné další otázky. Pojďme jen poslouchat hudbu,“ prohlásil bývalý prezident. „Kdo by sakra chtěl poslouchat otázky, že?“ dodal.

Následujících 39 minut sálem zněla hudba, Trump se pohupoval do rytmu a občas zamával nebo ukázal do davu. Celkem zaznělo devět skladeb.

Předvolební průzkumy

Výsledek hlasování je nejistý. Zdá se, že odstup mezi oběma soupeři se zmenšuje. Poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné o víkendu naznačily, že Trump snižuje velmi mírný náskok své soupeřky, která bojuje o hlasy afroamerických a hispánských voličů.

Zatímco ti před čtyřmi lety z devadesáti procent hlasovali pro Joea Bidena, v případě Harrisové tato podpora podle průzkumu poklesla na 78 procent, upozornila AFP.

Podle konzervativního serveru The Telegraph oslovení američtí voliči uvedli, že nejdůležitější při rozhodování jak volit je ekonomika (45 procent respondentů). Druhá největší skupina uvedla potraty (19 procent respondentů).

Ačkoli více voličů se vyjádřilo, že obecně souhlasí s „postojem demokratů“ k ekonomice, z vysokých životních nákladů viní Bidena a Trumpovi věří více než Harrisové, že zpomalí inflaci a podpoří hospodářský růst, dodal server.

Pokud by Kamala Harrisová vyhrála v Pensylvánii, Wisconsinu a Michiganu, kam se v tomto týdnu také chystá, výhru v klání o Bílý dům by měla prakticky jistou.

Podle nového průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil server The New York Times, vede v Pensylvánii Harrisová o čtyři procentní body, zatímco Trump drží náskok šest procentních bodů v Arizoně.

Ve volbě amerického prezidenta není rozhodující počet získaných hlasů, ale počet udělených volitelů ve sboru, který pak oficiálně zvolí hlavu státu. O jeho složení lidé rozhodují v přímém hlasování. Drtivá většina amerických států uděluje všechny své volitele vítězi hlasování o prezidentských kandidátech v daném státě. V Pensylvánii je ve hře devatenáct volitelů.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 15 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla balík podpořit.
před 16 mminutami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 56 mminutami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 2 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 8 hhodinami

Ukrajinci odmítající bojovat pomáhají hloubit zákopy

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.
před 9 hhodinami
Načítání...