Interrupce

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a tamní demokraté slíbili vyčlenit 25 milionů dolarů (597 milionů korun) z rozpočtu státu na soudní výlohy, které vzniknou případnými spory s nastupující administrativou zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Cílem kalifornských demokratů je zachovat státní politiku ochrany klimatu, občanských práv, imigrace a přístupu k potratům.

Republikáni získali většinu v Senátu USA, který poslední čtyři roky kontrolují demokraté. Posílí zřejmě o tři posty, po úspěchu v Západní Virginii získají další senátorské křeslo v Ohiu a podle projekcí i v Montaně. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Oba uchazeči o Bílý dům, viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, se v pondělí vydali do Pensylvánie, která je pokládána za klíčovou pro vítězství v prezidentských volbách. Republikánský kandidát uspořádal mítink v Oaks, velkém předměstím Philadelphie. Po kolapsu dvou účastníků Trump přerušil pokládání otázek od obecenstva. Následně pustil svůj hudební výběr a přes půl hodiny se pohupoval do rytmu. Jeho demokratická soupeřka zaměřila své úsilí na černošské voliče, mezi kterými ztrácí podporu, a navštívila město Erie.

V polské vládě propukla krize. V Sejmu totiž koaliční lidovci hlasovali společně s opozicí proti liberalizaci potratů, o kterou usiluje zbytek stran tvořících kabinet premiéra Donalda Tuska. Nejnovější spor může podle některých politologů vést i k odchodu menšího koaličního partnera z vlády. Samotní politici ale takový scénář vylučují.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Už dva roky neplatí ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Tamní Nejvyšší soud svým rozhodnutím nechal regulaci na rozhodnutí jednotlivých federálních států. Právě toto téma rezonuje v předvolební kampani prezidentských voleb, které USA čekají na podzim. Někteří členové Republikánské strany žádají další omezení. V americkém Senátu tento měsíc nepodpořili také zákon zaručující přístup k antikoncepci.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Slibovaná liberalizace potratů v Polsku se zatím nekoná. Prezident Andrzej Duda nepodepsal zákon, který měl ženám zpřístupnit takzvanou „pilulku po“ bez receptu. Normu označil za nebezpečnou. Koalice nemá k přehlasování veta dost hlasů. Sama se navíc měsíc před regionálními volbami dohodla, že kvůli vnitřním sporům další projednávání potratové legislativy odloží.

Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Soudkyně v americkém státě Texas navzdory místním tvrdým restrikcím povolila potrat, o který požádala žena, jejíž plod má podle lékařů mizivou šanci na přežití. Americká média to označují za přelomový moment. Jde zřejmě o jeden z prvních případů, kdy těhotná požádala o soudem povolenou interrupci kvůli zákazům, které umožnilo zavádět loňské rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států.

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena po úterních státních volbách slaví. Ve Virginii získali kontrolu nad oběma komorami kongresu a v Ohiu uspěli se snahou uzákonit právo na potrat. Podle amerických médií výsledky ukázaly, jak silnou kartou přístup k interrupcím pro demokraty zůstává více než rok poté, co nejvyšší soud USA umožnil potraty zakazovat. Popularita šéfa Bílého domu mezitím soustavně klesá.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Počet potratů v Česku klesl na rekordní minimum. V loňském roce jich bylo 27 a půl tisíce, vůbec nejméně od roku 1956. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků může být důvodem zodpovědnější chování lidí, kteří těhotenství více plánují.

Republikánům v Ohiu se nepodařilo ztížit podmínky pro změnu tamní ústavy. Voliči odmítli návrh, aby změny základního zákona muselo v referendu schválit alespoň šedesát procent voličů, uvedla stanice CNN. Republikáni se snažili ztížit podmínky před listopadovým referendem, v němž budou lidé v Ohiu rozhodovat o tom, zda bude v ústavě státu zakotveno právo na potrat.

Nečekané důsledky americké kulturní války: poprvé za více než sto let nemá americká námořní pěchota potvrzeného nejvyššího velitele. Jmenování blokuje jediný republikánský senátor. Protestuje tak proti politice Pentagonu, který vojačkám usnadňuje přístup k potratům. Prezident Joe Biden jeho postoj kritizoval s tím, že ohrožuje národní bezpečnost.

Napříč Spojenými státy v sobotu pořádali shromáždění lidé na obou stranách debaty o potratech při příležitosti prvního výročí verdiktu nejvyššího soudu, který umožnil americkým zákonodárcům znovu interrupce zakazovat. Zastánci i odpůrci práva na potrat se sešli v centru Washingtonu, informovala agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Republikánská strana chce potraty zakázat v celých USA, republikánští politici se ovšem k takovémuto postupu v poslední době staví poměrně vlažně.

V Polsku se ve středu konaly demonstrace, jejichž účastníci podporovali právo žen na interrupci. Demonstranti kritizovali vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) kvůli několika úmrtím matek v nemocnicích, ke kterým došlo po zpřísnění protipotratového zákona. V některých případech lékaři odmítli ukončit těhotenství kvůli pokračujícímu srdečnímu tepu plodu, přestože ženy byly ve vážném nebezpečí. Shromáždění se uskutečnila ve Varšavě, Vratislavi, Katovicích i v mnoha dalších městech, uvedla televize TVN 24.

Zákonodárci v americkém státě Jižní Karolína v úterý schválili zákaz potratů od okamžiku, kdy je možné zachytit srdeční aktivitu plodu, tedy zhruba po šestém týdnu těhotenství. Návrh byl poslán ke schválení guvernérovi Henrymu McMasterovi, který již dříve slíbil, že ho podepíše. Potraty nyní zakazují nebo je výrazně omezují zákony ve většině států amerického Jihu. Jedním z posledních států v oblasti s poměrně vstřícným přístupem k potratům je Virginie, podotkla agentura AP.

Republikány ovládaný zákonodárný sbor v Severní Karolíně schválil návrh zákona, který zpřísňuje pravidla potratů v tomto americkém státě. Interrupci bude napříště možné provádět pouze do 12. týdne těhotenství, dosud to bylo do 20. týdne. Informovala o tom agentura Reuters.

Omezení potratů v hluboce konzervativních amerických státech Nebraska a Jižní Karolína velmi těsně neprošlo hlasováním v zákonodárných sborech. Američtí zastánci práva na potrat se tak ve čtvrtek dočkali velkého a nečekaného vítězství, napsal v pátek list The Guardian. Těsné výsledky také vypovídají o rostoucí výbušnosti tématu mezi členy Republikánské strany, která se tradičně stavěla proti potratům.