Arizonští senátoři odkývali zrušení normy o zákazu potratů z dob občanské války

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

„Jsme tady, abychom zrušili špatný zákon,“ uvedla na plénu demokratická arizonská senátorka Eva Burchová. „Nechci, abychom dodržovali zákony o ženách, které byly napsány v době, kdy bylo ženám zakázáno volit,“ upozornila politička.

Republikánská arizonská senátorka Wendy Rogersová tvrdí, že zrušení legislativy je v rozporu s konzervativními hodnotami Arizony. „Život začíná početím. V roce 1864 to udělali správně. Musíme v tom pokračovat v roce 2024,“ prohlásila senátorka.

Tvrdý zákon potvrdili arizonští soudci

Zákon z doby americké občanské války Jihu proti Severu se stal vymahatelným po rozhodnutí arizonského nejvyššího soudu z 9. dubna. Do té doby v Arizoně platil zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Norma stanovuje až pětileté vězení pro kohokoli, kdo pomůže s umělým ukončením těhotenství. Neobsahuje žádné výjimky pro oběti znásilnění ani incest.

Původní opatření přijalo regionální zákonodárné shromáždění skoro padesát let předtím, než se Arizona stala státem USA, a nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda může dál platit. O věci rozhodovala šestice soudců jmenovaná Republikánskou stranou a poměrem čtyř hlasů ku dvěma dala zákazu zelenou. Kdyby do věci nezasáhli zákonodárci, začal by zákon platit do šedesáti dnů, píše Reuters.

Odmítnutí normy arizonskými politiky

Zrušení sporné legislativy ale nedávno schválili arizonští poslanci. Výsledek hlasování tehdy ocenila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová s tím, že „je to dobrá věc“ a „postupujeme správným směrem“. „Arizonské ženy by neměly žít ve státě, kde politici rozhodují o záležitostech, které jsou mezi ženou a jejím lékařem,“ zdůraznila po nynějším hlasování Senátu demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová.

Arizona je dalším z řady amerických států, kde se reprodukční práva žen dostala do popředí zájmů. V roce 2022 americký nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny.

Klíčové téma prezidentské volby

Demokraté napříč Spojenými státy tvrdí, že veřejnost je ohledně práv na potrat na jejich straně, a snaží se tuto otázku vyzdvihnout před listopadovými prezidentskými volbami. Právě Arizona, rozdělená mezi demokraty a republikány, je pro hlasování o hlavě státu považovaná za jeden z rozhodujících států.

„Potratová karta“ se projevila už ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Republikáni začali naopak potraty v kampani upozaďovat, republikánští stratégové ale podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité.

Trumpův proměnlivý postoj

V boji o Bílý dům proti sobě stanou současný prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Demokrat Biden v kampani prosazuje obnovení celoamerického práva na potrat, zatímco Trump odmítá zaujmout jasné stanovisko poté, co personálními změnami na nejvyšším soudě pomohl zvrácení precedens z roku 1973.

Podle komentátorů současná situace oslabuje Trumpovu pozici. Exprezident nedávno řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu. Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...