Arizonští senátoři odkývali zrušení normy o zákazu potratů z dob občanské války

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

„Jsme tady, abychom zrušili špatný zákon,“ uvedla na plénu demokratická arizonská senátorka Eva Burchová. „Nechci, abychom dodržovali zákony o ženách, které byly napsány v době, kdy bylo ženám zakázáno volit,“ upozornila politička.

Republikánská arizonská senátorka Wendy Rogersová tvrdí, že zrušení legislativy je v rozporu s konzervativními hodnotami Arizony. „Život začíná početím. V roce 1864 to udělali správně. Musíme v tom pokračovat v roce 2024,“ prohlásila senátorka.

Tvrdý zákon potvrdili arizonští soudci

Zákon z doby americké občanské války Jihu proti Severu se stal vymahatelným po rozhodnutí arizonského nejvyššího soudu z 9. dubna. Do té doby v Arizoně platil zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Norma stanovuje až pětileté vězení pro kohokoli, kdo pomůže s umělým ukončením těhotenství. Neobsahuje žádné výjimky pro oběti znásilnění ani incest.

Původní opatření přijalo regionální zákonodárné shromáždění skoro padesát let předtím, než se Arizona stala státem USA, a nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda může dál platit. O věci rozhodovala šestice soudců jmenovaná Republikánskou stranou a poměrem čtyř hlasů ku dvěma dala zákazu zelenou. Kdyby do věci nezasáhli zákonodárci, začal by zákon platit do šedesáti dnů, píše Reuters.

Odmítnutí normy arizonskými politiky

Zrušení sporné legislativy ale nedávno schválili arizonští poslanci. Výsledek hlasování tehdy ocenila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová s tím, že „je to dobrá věc“ a „postupujeme správným směrem“. „Arizonské ženy by neměly žít ve státě, kde politici rozhodují o záležitostech, které jsou mezi ženou a jejím lékařem,“ zdůraznila po nynějším hlasování Senátu demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová.

Arizona je dalším z řady amerických států, kde se reprodukční práva žen dostala do popředí zájmů. V roce 2022 americký nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny.

Klíčové téma prezidentské volby

Demokraté napříč Spojenými státy tvrdí, že veřejnost je ohledně práv na potrat na jejich straně, a snaží se tuto otázku vyzdvihnout před listopadovými prezidentskými volbami. Právě Arizona, rozdělená mezi demokraty a republikány, je pro hlasování o hlavě státu považovaná za jeden z rozhodujících států.

„Potratová karta“ se projevila už ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Republikáni začali naopak potraty v kampani upozaďovat, republikánští stratégové ale podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité.

Trumpův proměnlivý postoj

V boji o Bílý dům proti sobě stanou současný prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Demokrat Biden v kampani prosazuje obnovení celoamerického práva na potrat, zatímco Trump odmítá zaujmout jasné stanovisko poté, co personálními změnami na nejvyšším soudě pomohl zvrácení precedens z roku 1973.

Podle komentátorů současná situace oslabuje Trumpovu pozici. Exprezident nedávno řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu. Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...