Arizonští senátoři odkývali zrušení normy o zákazu potratů z dob občanské války

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

„Jsme tady, abychom zrušili špatný zákon,“ uvedla na plénu demokratická arizonská senátorka Eva Burchová. „Nechci, abychom dodržovali zákony o ženách, které byly napsány v době, kdy bylo ženám zakázáno volit,“ upozornila politička.

Republikánská arizonská senátorka Wendy Rogersová tvrdí, že zrušení legislativy je v rozporu s konzervativními hodnotami Arizony. „Život začíná početím. V roce 1864 to udělali správně. Musíme v tom pokračovat v roce 2024,“ prohlásila senátorka.

Tvrdý zákon potvrdili arizonští soudci

Zákon z doby americké občanské války Jihu proti Severu se stal vymahatelným po rozhodnutí arizonského nejvyššího soudu z 9. dubna. Do té doby v Arizoně platil zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Norma stanovuje až pětileté vězení pro kohokoli, kdo pomůže s umělým ukončením těhotenství. Neobsahuje žádné výjimky pro oběti znásilnění ani incest.

Původní opatření přijalo regionální zákonodárné shromáždění skoro padesát let předtím, než se Arizona stala státem USA, a nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda může dál platit. O věci rozhodovala šestice soudců jmenovaná Republikánskou stranou a poměrem čtyř hlasů ku dvěma dala zákazu zelenou. Kdyby do věci nezasáhli zákonodárci, začal by zákon platit do šedesáti dnů, píše Reuters.

Odmítnutí normy arizonskými politiky

Zrušení sporné legislativy ale nedávno schválili arizonští poslanci. Výsledek hlasování tehdy ocenila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová s tím, že „je to dobrá věc“ a „postupujeme správným směrem“. „Arizonské ženy by neměly žít ve státě, kde politici rozhodují o záležitostech, které jsou mezi ženou a jejím lékařem,“ zdůraznila po nynějším hlasování Senátu demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová.

Arizona je dalším z řady amerických států, kde se reprodukční práva žen dostala do popředí zájmů. V roce 2022 americký nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny.

Klíčové téma prezidentské volby

Demokraté napříč Spojenými státy tvrdí, že veřejnost je ohledně práv na potrat na jejich straně, a snaží se tuto otázku vyzdvihnout před listopadovými prezidentskými volbami. Právě Arizona, rozdělená mezi demokraty a republikány, je pro hlasování o hlavě státu považovaná za jeden z rozhodujících států.

„Potratová karta“ se projevila už ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Republikáni začali naopak potraty v kampani upozaďovat, republikánští stratégové ale podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité.

Trumpův proměnlivý postoj

V boji o Bílý dům proti sobě stanou současný prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Demokrat Biden v kampani prosazuje obnovení celoamerického práva na potrat, zatímco Trump odmítá zaujmout jasné stanovisko poté, co personálními změnami na nejvyšším soudě pomohl zvrácení precedens z roku 1973.

Podle komentátorů současná situace oslabuje Trumpovu pozici. Exprezident nedávno řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu. Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 39 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 52 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.