Arizonští senátoři odkývali zrušení normy o zákazu potratů z dob občanské války

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

„Jsme tady, abychom zrušili špatný zákon,“ uvedla na plénu demokratická arizonská senátorka Eva Burchová. „Nechci, abychom dodržovali zákony o ženách, které byly napsány v době, kdy bylo ženám zakázáno volit,“ upozornila politička.

Republikánská arizonská senátorka Wendy Rogersová tvrdí, že zrušení legislativy je v rozporu s konzervativními hodnotami Arizony. „Život začíná početím. V roce 1864 to udělali správně. Musíme v tom pokračovat v roce 2024,“ prohlásila senátorka.

Tvrdý zákon potvrdili arizonští soudci

Zákon z doby americké občanské války Jihu proti Severu se stal vymahatelným po rozhodnutí arizonského nejvyššího soudu z 9. dubna. Do té doby v Arizoně platil zákaz potratů po 15. týdnu těhotenství. Norma stanovuje až pětileté vězení pro kohokoli, kdo pomůže s umělým ukončením těhotenství. Neobsahuje žádné výjimky pro oběti znásilnění ani incest.

Původní opatření přijalo regionální zákonodárné shromáždění skoro padesát let předtím, než se Arizona stala státem USA, a nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda může dál platit. O věci rozhodovala šestice soudců jmenovaná Republikánskou stranou a poměrem čtyř hlasů ku dvěma dala zákazu zelenou. Kdyby do věci nezasáhli zákonodárci, začal by zákon platit do šedesáti dnů, píše Reuters.

Odmítnutí normy arizonskými politiky

Zrušení sporné legislativy ale nedávno schválili arizonští poslanci. Výsledek hlasování tehdy ocenila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová s tím, že „je to dobrá věc“ a „postupujeme správným směrem“. „Arizonské ženy by neměly žít ve státě, kde politici rozhodují o záležitostech, které jsou mezi ženou a jejím lékařem,“ zdůraznila po nynějším hlasování Senátu demokratická guvernérka Arizony Katie Hobbsová.

Arizona je dalším z řady amerických států, kde se reprodukční práva žen dostala do popředí zájmů. V roce 2022 americký nejvyšší soud zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Od té doby o pravidlech pro potraty rozhodují jednotlivé státy, čehož politici Republikánské strany využili ke striktnímu omezení přístupu k tomuto typu zdravotní péče. Zákaz interrupcí teď platí ve 14 státech, v dalších sedmi jsou výrazně omezeny.

Klíčové téma prezidentské volby

Demokraté napříč Spojenými státy tvrdí, že veřejnost je ohledně práv na potrat na jejich straně, a snaží se tuto otázku vyzdvihnout před listopadovými prezidentskými volbami. Právě Arizona, rozdělená mezi demokraty a republikány, je pro hlasování o hlavě státu považovaná za jeden z rozhodujících států.

„Potratová karta“ se projevila už ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Republikáni začali naopak potraty v kampani upozaďovat, republikánští stratégové ale podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité.

Trumpův proměnlivý postoj

V boji o Bílý dům proti sobě stanou současný prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Demokrat Biden v kampani prosazuje obnovení celoamerického práva na potrat, zatímco Trump odmítá zaujmout jasné stanovisko poté, co personálními změnami na nejvyšším soudě pomohl zvrácení precedens z roku 1973.

Podle komentátorů současná situace oslabuje Trumpovu pozici. Exprezident nedávno řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu. Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled