Arizona

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Republikán Donald Trump podle projekcí stanic NBC News a CBS News porazil demokratku Kamalu Harrisovou také ve státě Nevada. Republikánská strana posílila i v Senátu, kam se dostal David McCormick z Pensylvánie, když porazil demokrata Boba Caseyho. Zahraniční média mezitím přinesla informace o tom, kdo se stane členem budoucí Trumpovy administrativy.

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Obavy z povolebního násilí mají podle nejnovějšího průzkumu dvě třetiny Američanů. Česká televize dostala možnost natáčet v jednom z nejdůležitějších sčítacích center ve Spojených státech. Hlasy z okrsku Maricopa ve Phoenixu rozhodnou, jestli v Arizoně vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová. Štáb ČT zjišťoval, jak dezinformace a výhrůžky volebním komisařům toto středisko proměnily z hlediska jeho fungování.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

V amerických prezidentských volbách už odevzdalo hlasy více než padesát milionů voličů. Odhady dál hovoří o mimořádně vyrovnaných šancích obou kandidátů. V klíčových státech je dělí nanejvýš dva procentní body. Na zatím posledních shromážděních se Donald Trump i Kamala Harrisová zaměřili na téma migrace.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

Dvě třetiny Američanů mají obavy z politického násilí po volbách, naznačuje čerstvý průzkum deníku USA Today. V případě voličů Kamaly Harrisové to přiznalo dokonce devět z deseti respondentů. Polovina oslovených stoupenců Donalda Trumpa naopak strach nepociťuje. Před volbami zároveň sílí dezinformace z minulosti, které proměnily volební úřady na pevnosti s ploty a bariérami – usilují o důvěru i ochranu.

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

Senát amerického státu Arizona schválil zrušení zákona, který zakazoval potraty s výjimkou ohrožení života matky. Norma byla součástí tamní legislativy od roku 1864, až začátkem dubna o její vymahatelnosti rozhodl nejvyšší soud v Arizoně. Návrh na zrušení kontroverzního zákona pak schválili arizonští poslanci, zbývá tak jen podpis guvernérky. Ta avizovala, že tak učiní bez odkladů.

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Donald Trump se může účastnit prezidentských voleb v americkém státě Colorado navzdory tomu, že se „podílel na vzpouře“ ze 6. ledna 2021, kdy dav jeho příznivců zaútočil na Kapitol, rozhodla v pátek coloradská soudkyně. V sobotu o verdiktu informovala agentura Reuters, podle níž se v případu očekává podání odvolání.

Zaplavené silnice, sesuvy bahna, popadané stromy a výpadky proudu za sebou zanechala na jihu Kalifornie tropická bouře Hilary. Do oblasti přinesla rekordní srážky a silný vítr, místy spadlo tolik deště jako běžně za několik měsíců. Záplavy v pondělí hlásí i stát Nevada poté, co bouře o víkendu zasáhla i mexický region Baja California. Množí se zprávy o dopravních komplikacích, úmrtí způsobené velkou vodou zatím hlásí pouze mexické úřady. Během příprav zasáhlo region také zemětřesení.

Americký prezident Joe Biden vyhlásil poblíž Grand Canyonu v Arizoně chráněnou oblast o rozloze téměř milionu akrů (přes čtyři tisíce kilometrů čtverečních). Podle republikánů Biden tímto krokem ohrozil ekonomiku i bezpečnost země, dlouhodobě o něj ale usilovaly místní indiánské kmeny.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Nepolevující vlny veder, které letos v létě neopouštějí jihozápad Spojených států, trápí nejen lidi, ale i přírodu. Dosáhly tak extrémních rozměrů, že už je nezvládají ani rostliny, které by měly být ideálně adaptované právě na horko a sucho – kaktusy.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Záložní bezpečnostní řidička testovacího samořiditelného vozu společnosti Uber Technologies, které v roce 2018 srazilo a usmrtilo ženu v Arizoně, přiznala vinu a byla odsouzena k podmíněnému trestu. Uvedl to státní zástupce. Nehoda byla první smrtelnou srážkou takového vozidla s chodcem.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Populaci kriticky ohrožených kondorů kalifornských v severní Arizoně napadla na jaře vysoce patogenní ptačí chřipka. Pro tento ohrožený druh to nevěstí nic dobrého, varuje zpráva Oregonské státní univerzity.

Republikánská kandidátka na guvernéra Arizony Kari Lakeová, kterou podpořil bývalý americký prezident Donald Trump, neuspěla ani u odvolacího soudu se svou stížností na výsledek voleb, které prohrála. Tribunál v Arizoně zamítl její žádost o zrušení výsledků voleb v nejlidnatějším okrese a opětovné hlasování, píše agentura AP. Lakeová po rozsudku uvedla, že se obrátí na arizonský nejvyšší soud.

Americký prezident Joe Biden v pátek připomněl druhé výročí útoku na Kapitol, který 6. ledna 2021 napadli příznivci exprezidenta Donalda Trumpa nespokojení s výsledky voleb. Udělil také medaile 14 lidem, kteří se tehdy podíleli na obraně sídla Kongresu nebo jako úředníci či volení zástupci vzdorovali snahám Trumpových spojenců zvrátit výsledky hlasování.

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Republikánská politička a stoupenkyně exprezidenta Donalda Trumpa Kari Lakeová podle očekávání právně napadla svou porážku v listopadových guvernérských volbách ve státě Arizona. Lakeová v pátek podala žalobu na několik osob odpovědných za průběh voleb.