Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.
Trump telefonoval s Putinem, psala média. Kreml to popřel
Podle zjištění deníku přišel hovor den poté, co Trump mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dva zdroje deníku sdělily, že Kyjev byl o rozhovoru informován a že proti kontaktu s Putinem neměl výhrady. Ukrajinská diplomacie podle agentury Reuters reagovala prohlášením, že Kyjev o telefonátu nevěděl předem.
To však popřel Putinův mluvčí Peskov. „Žádný rozhovor nebyl,“ cituje ruská státní agentura TASS Peskova. „To naprosto neodpovídá skutečnosti, je to čistý výmysl,“ dodal.
Trump v kampani sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit. „Promluvím s jedním, promluvím s druhým, svolám je dohromady,“ popisoval svůj plán v zářijové televizní debatě. Nikdy však veřejně nevysvětlil, jak by dvě strany dotlačil k vyjednávání a jaké vyústění takovéhoto jednání by preferoval.
Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se setkali v New Yorku
Při telefonátu s Putinem podle zdrojů The Washington Post vyjádřil zájem o další rozhovory věnované „brzkému ukončení ukrajinské války“. V zákulisí Trump dal najevo, že by podpořil dohodu, která by přiřkla Rusku alespoň část aktuálně okupovaného území na Ukrajině, a v telefonátu se o teritoriální otázce zmínil, píše deník.
Ruský vůdce ve čtvrtek poblahopřál Trumpovi ke znovuzvolení a řekl, že je připraven s ním hovořit. Dodal, že jakýkoli návrh, který by mohl pomoci ukončit konflikt na Ukrajině, si zasluhuje pozornost.
Západní představitelé i ukrajinský prezident Zelenskyj dlouhodobě uvádí, že válku může Putin kdykoli ukončit zastavením bojů a stažením ruských vojáků z Ukrajiny. Se stažením Rusů počítá i „mírový vzorec“ prosazovaný Zelenským na mezinárodních jednáních. Spojené státy pod končícím prezidentem Joem Bidenem Ukrajinu nevyzývají k jednání s Putinem a posílají jí vojenské vybavení za desítky miliard dolarů.
3 minuty
Události: Povolební události u Trumpa
Trump podle zdrojů webu Axios při středečním telefonátu řekl Zelenskému, že Ukrajinu bude podporovat, podrobnosti ale nepřidal. V kampani opakovaně dával najevo, že současnou míru pomoci od USA považuje za příliš vysokou. „Musí se to zastavit,“ uvedl v jednom ze svých prohlášení, kde si stěžoval na válečné výdaje, přičemž nebylo zcela jasné, zda odkazoval na americkou pomoc, nebo celou válku.
Otázky konfliktů
Právě otázky konfliktu na Ukrajině nebo Blízkém východě rezonují mezi světovými lídry i Američany. V posledních hodinách mnoho médií ovládla zpráva, která odkazovala na Trumpova poradce Bryana Lanzu. Ten Ukrajině vzkázal, aby připustila, že nezíská všechna okupovaná území, mimo jiné Krym.
„Jestli prezident Zelenskyj přijde ke stolu a řekne: ‚No, mír bude jenom tehdy, když budeme mít Krym,‘ pak nám ukáže, že není seriózní,“ citoval Lanzu web BBC. Od tvrzení se ale později tým budoucí americké hlavy státu distancoval s tím, že Lanza nemluví jménem budoucího šéfa Bílého domu.
Podle nadcházejícího viceprezidenta JD Vance by bylo na místě konflikt zmrazit a vytvořit tak demilitarizovanou zónu. Spojenci Ukrajiny z Polska a Pobaltí před rétorikou směřující k „míru za každou cenu“ varují. Například podle polského premiéra Donalda Tuska by slabší nebo kapitulující Ukrajina znamenala zásadní hrozbu pro Polsko a polské zájmy.
Telefonáty s Netanjahuem
S Trumpem v posledních dnech také třikrát telefonoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu, informovala agentura Reuters. „Byly to dobré a velmi důležité rozhovory,“ uvedl Netanjahu v prohlášení. „Nahlížíme stejně na otázku íránské hrozby a na nebezpečí, které představuje. Vidíme také velké příležitosti pro Izrael v otázce míru a jeho rozšiřování, ale i v dalších oblastech,“ shrnul obsah rozhovorů izraelský premiér.
Benjamin Netanjahu Donaldu Trumpovi poblahopřál k vítězství v prezidentských volbách už 6. listopadu. Podle agentur v rámci prvního rozhovoru zmínil takzvanou íránskou hrozbu, na sociální síti X dříve napsal, že Trumpovo vítězství je „novým začátkem pro Ameriku a silným závazkem“ pro spojenectví s Izraelem.
Americký prezident Joe Biden se s Trumpem setká ve středu. Biden slíbil, že při předání moci bude jeho administrativa plně spolupracovat. „Na pozvání prezidenta Bidena se prezident Biden a zvolený prezident Trump sejdou ve středu v 11:00 v Oválné pracovně,“ uvedl Bílý dům.
Nechce Haleyovou ani Pompea
Trump už také uvedl, že nehodlá do své administrativy přizvat Nikki Haleyovou ani Mikea Pompea, napsal na síti Truth Social. „Nepozvu bývalou velvyslankyni Nikki Haleyovou či bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea do Trumpovy administrativy, která teď vzniká,“ napsal Trump. Dodal nicméně, že si dřívější spolupráce s nimi cení a že by jim rád poděkoval za službu vlasti.
Haleyová byla letos Trumpovou soupeřkou v primárkách Republikánské strany. Svůj boj o republikánskou nominaci do prezidentských voleb však v březnu vzdala. Šlo o očekávaný krok poté, co ji Trump jednoznačně porazil v klíčových primárkách napříč Spojenými státy. Později politička Trumpa ve volbách podpořila, ačkoli ho během primárek kritizovala.
Pompeo, který za předchozí Trumpovy administrativy působil rovněž jako šéf CIA, byl nyní ve zprávách některých médií zmiňován jako možný kandidát na ministra obrany v nové Trumpově administrativě. V minulosti byl považován rovněž za možného republikánského kandidáta na prezidenta, loni v dubnu však oznámil, že kandidovat nehodlá, upozornila agentura Reuters.
Vítězství v Arizoně
Trump vyhrál podle propočtů médií i v Arizoně, zvítězil tak ve všech sedmi klíčových státech, tedy swing states. Trump v Arizoně vyhrál také v roce 2016, v roce 2020 ho však v tomto státě porazil současný prezident Biden. Arizona byla posledním státem, kde americká média na základě svých propočtů neohlásila vítěze.
Podle propočtu agentury AP tak Trump bude mít 312 hlasů volitelů a jeho soupeřka Harrisová 226. Podle propočtu médií mají navíc republikáni zajištěnou většinu v Senátu. Nejasná je zatím situace ve Sněmovně reprezentantů, kde však republikáni mají rovněž náskok. Získání většiny i v tomto sboru by Trumpovi ulehčilo prosazování jeho politiky.
