Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.
„Tento krok (odstoupení od Pařížské dohody, pozn. red.) bude součástí většího úsilí o demontáž toho, co Trumpovi spojenci považují za agendu ,politického probuzení‘ nebo za projekty, které nepřispívají ke zlepšení ekonomiky,“ napsal list.
Od Pařížské dohody o klimatu republikán Trump odstoupil již během svého prvního funkčního období. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, vydal exekutivní příkaz, podle nějž se USA k dohodě opět připojily.
Cílem dohody z roku 2015 je udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia a společně postupovat proti změně klimatu. Současná administrativa počítala s tím, že závazky vyplývající z dohody znamenají pro USA snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005.
Těžba i vývoz LNG
Trumpův tým připravující předání moci má kromě toho připravené i další dekrety, které zmenší rozlohu některých chráněných rezervací, což by mělo umožnit těžbu na místech, kde to dosud nebylo možné. To by se mohlo například týkat dvou rezervací ve státě Utah, jejichž plochu Trump výrazně zmenšil při svém prvním mandátu. Krok pak zvrátil Biden.
Dále se očekává, že Trump ukončí přerušení povolování nových vývozů zkapalněného zemního plynu (LNG) a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší.
Trumpův tým, který připravuje předání moci v oblastech životního prostředí a energetiky, podle listu řídí bývalý ropný lobbista David Bernhardt a Andrew Wheeler, který ve Washingtonu pracoval pro uhelné společnosti. NYT oba líčí jako muže dobře obeznámené s chodem úřadů a s „mnohaletou zkušeností s rozkládáním ochrany životního prostředí na federální úrovni“. Podle listu Bernhardt v první Trumpově administrativě umožnil těžbu zhruba na čtyřech milionech hektarů federálních pozemků, kde to dříve nebylo možné.
Možný krizový stav
Dramatické změny zřejmě Trumpův návrat přinese také v imigrační politice. Republikán v kampani líčil přistěhovalce jako hrozbu pro Američany a sliboval „největší deportační program v dějinách“ země. Avizovaná snaha vyhostit miliony lidí pobývající v USA bez povolení by však byla logisticky náročná a také velmi nákladná.
Podle informací listu WSJ nyní Trumpovi poradci zvažují vyhlášení krizového stavu v souvislosti s migranty, což berou jako postup, který by jim umožnil využít prostředky armády na vymáhání imigrační politiky. Exprezidentovi spolupracovníci uvádí, že nová administrativa by se nejdříve zaměřila na zhruba 1,3 milionu přistěhovalců, kteří již od imigračního soudu dostali poslední výzvu o vyhoštění.
„Americký lid výrazným rozdílem znovuzvolil prezidenta Trumpa a dal mu mandát, aby naplňoval sliby, se kterými vedl kampaň,“ uvedla jeho mluvčí Karoline Leavittová.
Kdo bude vládnout?
Pokračuje také formování budoucí Trumpovy administrativy. Kromě Susie Wilesové, která fakticky povede Bilý dům, ještě nejsou potvrzená žádná jména. Tým Trumpa však podle listu The Financial Times požádal bývalého obchodního zmocněnce vlády Roberta Lighthizera, aby tuto funkci vykonával i v příštím Trumpově kabinetu.
Jmenování Lighthizera by naznačovalo výrazný posun směrem k ochranářské obchodní politice. Lighthizer jako zmocněnec prosazoval například vysoká cla na dovoz oceli a dalších surovin a zastával kritický postoj ke Světové obchodní organizaci.
Agentura Reuters rovněž informuje, že Trump požádal exkandidáta na prezidenta Roberta Kennedyho o návrhy na personální obsazení federálních zdravotnických úřadů. Kennedy, který nakonec podpořil Trumpa, je známý mezi jiným odmítavým postojem k očkování. Jakou bude mít on sám roli v nové Trumpově administrativě, není zcela jasné.
Trump také spolupracuje s miliardářem Elonem Muskem, který mu pomáhal v kampani. Ve středu se podle médií účastnil telefonátu zvoleného prezidenta s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Axios uvádí, že hovor trval asi 25 minut a že Musk slíbil Zelenskému, že bude Ukrajině bránící se ruské agresi dál poskytovat satelitní komunikaci skrze projekt Starlink jeho společnosti SpaceX.
