Trumpovy sliby o ukončení války či deportacích budí vášně

Nahrávám video

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Trump v kampani kritizoval demokraty za to, že v době jejich vlády počet nově příchozích migrantů stoupal. Zatímco před svým prvním prezidentským mandátem sliboval, že proti nim postaví zeď, tentokrát hodlá zahájit masivní vlnu vyhošťování. „Od prvního dne spustím největší program na deportaci zločinců v americké historii. Dostaneme je odsud pryč. Musíme,“ hlásal Trump pár dní před volbami.

Obavy zavládly i mezi běženci, kteří do Spojených států teprve míří. Tito lidé jsou přesvědčeni, že je čekají přísnější hraniční kontroly a další omezení počtu udělených azylů. „Už nevím, co si počít, protože jsme utekli před otřesným režimem. Vrátit se do Venezuely je jako dostat kulku do hlavy,“ říká uprchlík Edwin Ortiz.

Obavy z ústupků Rusku

Trumpův další slib, že bez meškání ukončí ruskou válku na Ukrajině, zase vyvolal obavy v Kyjevě. „Ještě, než usednu v Oválné pracovně, urovnám zhoubnou válku mezi Ruskem a Ukrajinou. A nezabere mi to více než den,“ tvrdil republikán už loni v březnu.

Trump teď zahájí jednání o ukončení války, míní ředitel kyjevského Centra politických studií Penta Volodymyr Fesenko. „Chce rychlý výsledek, a to s sebou může nést riziko, že bude nezbytné Rusku v něčem ustoupit,“ varoval expert.

Podle některých odborníků hrozí, že staronový šéf Bílého domu bude bránit vstupu Ukrajiny do NATO nebo že stávající americkou pomoc nahradí půjčkami, které by po válce Kyjev zatížily velkým deficitem.

Vyšší cla

V deficitu je rovněž americký zahraniční obchod. Trump slíbil, že to zvrátí mimo jiné uvalením dalších desetiprocentních cel na jakékoli zboží mířící do amerických přístavů a měst ze zahraničí. U čínského zboží mluvil dokonce o šedesáti procentech.

Právě ekonomika podle všeho byla pro americké voliče nejdůležitějším tématem. Trumpovi oponenti nicméně varují, že cla by se nakonec mohla obrátit proti Američanům a vést k růstu cen na tamních pultech. „Možná nejsem ten nejmodernější ekonom, ale podle mě vysoké ceny obecně vedou k inflaci,“ podotkl Matt Belecanech z Americké obchodní komory v Hongkongu.

Zatím to ale vypadá, že hospodářství se na novou hlavu státu spíš těší. Například ceny amerických akcií na newyorské burze po oznámení Trumpova vítězství prudce vzrostly na dvouleté maximum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.