Americké akcie posílily, evropské klesly. Trh reaguje na vítězství Trumpa

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Americký Dow Jonesův index krátce po začátku obchodování přidával zhruba tři procenta a dostal se na rekordních více než 43 500 bodů. Na maxima se vyšplhaly rovněž indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Dow Jonesův index nakonec za středu vzrostl o 3,57 procenta na více než 43 700 bodů.

Výrazně zpevnily ve středu odpoledne našeho času například akcie mediální společnosti Trump Media & Technology Group, v níž má Donald Trump většinový podíl. Po zahájení obchodování si připisovaly asi pětadvacet procent, nakonec posílily o zhruba šest procent. O téměř patnáct procent rostly akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Ten Trumpa během volební kampaně podporoval.

Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce před desátou hodinou středoevropského času vykazoval růst o 1,65 procenta na 517,92 bodu, na konci dne ale index půl procenta ztrácel. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem během dne přidával 1,17 procenta, index londýnské burzy FTSE 100 pak měl k dobru 1,53 procenta.

Akcie na pražské burze se připojily ke světovým trhům, které pozitivně reagovaly na pravděpodobné vítězství Trumpa. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008. Tuzemská burza ale nakonec den uzavřela mírným oslabením, dolů ji stáhly akcie ČEZ.

Výrazné zisky vykázaly i takzvané futures na americké akcie, s nimiž se obchoduje před oficiálním zahájením obchodování na trzích v USA. Před 10. hodinou středoevropského času futures na index S&P 500 přidávaly asi 1,8 procenta. Obchodování v USA začalo v 9:30 východoamerického času (15:30 středoevropského času).

Nejširší index akcií MSCI z oblasti Asie a Tichomoří mimo Japonsko ve středu oslabil. Japonský index Nikkei však díky poklesu jenu posílil.

Kompletní výsledky voleb v USA zatím nejsou k dispozici, projekce už ale ukazují, že Trump je vítězem hlasování, a stane se tak 47. prezidentem USA. Republikáni navíc získají kontrolu přinejmenším nad Senátem, možná i nad Sněmovnou reprezentantů.

Měnové trhy

Dolar ve středu na devizových trzích výrazně zpevnil, ke koši měn vykazoval během dne největší nárůst za více než čtyři roky. Dolarový index, který vyjadřuje jeho hodnotu ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 14:00 SEČ vykazoval růst zhruba o dvě procenta na 105,44 bodu. Dostal se tak nejvýše za více než čtyři měsíce a zaznamenal nejvýraznější denní zhodnocení od března 2020.

Ještě výraznější zisky dolar ve středu odpoledne zaznamenal k euru. To na něj ve výše zmíněnou dobu ztrácelo asi 2,1 procenta a pohybovalo se kolem 1,0689 dolaru. Pro jednotnou evropskou měnu, kterou platí státy eurozóny, to znamenalo nejvýraznější denní propad od června 2016, kdy voliči ve Velké Británii rozhodli o vystoupení země z Evropské unie.

K měnám, které vůči dolaru ve středu nejvíce ztrácely, patřilo mexické peso a čínský jüan. Trump totiž ve volební kampani slíbil, že zavede cla, aby chránil americký trh před levným dovozem. To by mohlo výrazně ovlivnit obchod s oběma zeměmi.

Česká měna po informacích o možném vítězství Trumpa ve středu ráno výrazně oslabovala k dolaru. Od úterního závěru si k středečním sedmi hodinám pohoršila o 35 haléřů na 23,60 koruny za dolar, ukazovaly údaje na serveru Patria Online. Tuzemská měna nakonec vůči té americké ve středu ztratila 34 haléřů.

Internetová měna bitcoin stoupla až na rekordní hodnotu 75 060 dolarů. Trump je považován za aktivnějšího podporovatele kryptoměn než jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová.

Ceny zlata byly ale nevýrazné a mírně ztrácely. Na ceny komodit, včetně ropy, tlačí prudký růst dolaru, který zvyšuje jejich cenu při nákupu zahraničními investory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 12 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...