Americké akcie posílily, evropské klesly. Trh reaguje na vítězství Trumpa

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Americký Dow Jonesův index krátce po začátku obchodování přidával zhruba tři procenta a dostal se na rekordních více než 43 500 bodů. Na maxima se vyšplhaly rovněž indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Dow Jonesův index nakonec za středu vzrostl o 3,57 procenta na více než 43 700 bodů.

Výrazně zpevnily ve středu odpoledne našeho času například akcie mediální společnosti Trump Media & Technology Group, v níž má Donald Trump většinový podíl. Po zahájení obchodování si připisovaly asi pětadvacet procent, nakonec posílily o zhruba šest procent. O téměř patnáct procent rostly akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Ten Trumpa během volební kampaně podporoval.

Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce před desátou hodinou středoevropského času vykazoval růst o 1,65 procenta na 517,92 bodu, na konci dne ale index půl procenta ztrácel. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem během dne přidával 1,17 procenta, index londýnské burzy FTSE 100 pak měl k dobru 1,53 procenta.

Akcie na pražské burze se připojily ke světovým trhům, které pozitivně reagovaly na pravděpodobné vítězství Trumpa. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008. Tuzemská burza ale nakonec den uzavřela mírným oslabením, dolů ji stáhly akcie ČEZ.

Výrazné zisky vykázaly i takzvané futures na americké akcie, s nimiž se obchoduje před oficiálním zahájením obchodování na trzích v USA. Před 10. hodinou středoevropského času futures na index S&P 500 přidávaly asi 1,8 procenta. Obchodování v USA začalo v 9:30 východoamerického času (15:30 středoevropského času).

Nejširší index akcií MSCI z oblasti Asie a Tichomoří mimo Japonsko ve středu oslabil. Japonský index Nikkei však díky poklesu jenu posílil.

Kompletní výsledky voleb v USA zatím nejsou k dispozici, projekce už ale ukazují, že Trump je vítězem hlasování, a stane se tak 47. prezidentem USA. Republikáni navíc získají kontrolu přinejmenším nad Senátem, možná i nad Sněmovnou reprezentantů.

Měnové trhy

Dolar ve středu na devizových trzích výrazně zpevnil, ke koši měn vykazoval během dne největší nárůst za více než čtyři roky. Dolarový index, který vyjadřuje jeho hodnotu ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 14:00 SEČ vykazoval růst zhruba o dvě procenta na 105,44 bodu. Dostal se tak nejvýše za více než čtyři měsíce a zaznamenal nejvýraznější denní zhodnocení od března 2020.

Ještě výraznější zisky dolar ve středu odpoledne zaznamenal k euru. To na něj ve výše zmíněnou dobu ztrácelo asi 2,1 procenta a pohybovalo se kolem 1,0689 dolaru. Pro jednotnou evropskou měnu, kterou platí státy eurozóny, to znamenalo nejvýraznější denní propad od června 2016, kdy voliči ve Velké Británii rozhodli o vystoupení země z Evropské unie.

K měnám, které vůči dolaru ve středu nejvíce ztrácely, patřilo mexické peso a čínský jüan. Trump totiž ve volební kampani slíbil, že zavede cla, aby chránil americký trh před levným dovozem. To by mohlo výrazně ovlivnit obchod s oběma zeměmi.

Česká měna po informacích o možném vítězství Trumpa ve středu ráno výrazně oslabovala k dolaru. Od úterního závěru si k středečním sedmi hodinám pohoršila o 35 haléřů na 23,60 koruny za dolar, ukazovaly údaje na serveru Patria Online. Tuzemská měna nakonec vůči té americké ve středu ztratila 34 haléřů.

Internetová měna bitcoin stoupla až na rekordní hodnotu 75 060 dolarů. Trump je považován za aktivnějšího podporovatele kryptoměn než jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová.

Ceny zlata byly ale nevýrazné a mírně ztrácely. Na ceny komodit, včetně ropy, tlačí prudký růst dolaru, který zvyšuje jejich cenu při nákupu zahraničními investory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 8 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 11 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.