Americké akcie posílily, evropské klesly. Trh reaguje na vítězství Trumpa

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Americký Dow Jonesův index krátce po začátku obchodování přidával zhruba tři procenta a dostal se na rekordních více než 43 500 bodů. Na maxima se vyšplhaly rovněž indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Dow Jonesův index nakonec za středu vzrostl o 3,57 procenta na více než 43 700 bodů.

Výrazně zpevnily ve středu odpoledne našeho času například akcie mediální společnosti Trump Media & Technology Group, v níž má Donald Trump většinový podíl. Po zahájení obchodování si připisovaly asi pětadvacet procent, nakonec posílily o zhruba šest procent. O téměř patnáct procent rostly akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Ten Trumpa během volební kampaně podporoval.

Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce před desátou hodinou středoevropského času vykazoval růst o 1,65 procenta na 517,92 bodu, na konci dne ale index půl procenta ztrácel. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem během dne přidával 1,17 procenta, index londýnské burzy FTSE 100 pak měl k dobru 1,53 procenta.

Akcie na pražské burze se připojily ke světovým trhům, které pozitivně reagovaly na pravděpodobné vítězství Trumpa. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008. Tuzemská burza ale nakonec den uzavřela mírným oslabením, dolů ji stáhly akcie ČEZ.

Výrazné zisky vykázaly i takzvané futures na americké akcie, s nimiž se obchoduje před oficiálním zahájením obchodování na trzích v USA. Před 10. hodinou středoevropského času futures na index S&P 500 přidávaly asi 1,8 procenta. Obchodování v USA začalo v 9:30 východoamerického času (15:30 středoevropského času).

Nejširší index akcií MSCI z oblasti Asie a Tichomoří mimo Japonsko ve středu oslabil. Japonský index Nikkei však díky poklesu jenu posílil.

Kompletní výsledky voleb v USA zatím nejsou k dispozici, projekce už ale ukazují, že Trump je vítězem hlasování, a stane se tak 47. prezidentem USA. Republikáni navíc získají kontrolu přinejmenším nad Senátem, možná i nad Sněmovnou reprezentantů.

Měnové trhy

Dolar ve středu na devizových trzích výrazně zpevnil, ke koši měn vykazoval během dne největší nárůst za více než čtyři roky. Dolarový index, který vyjadřuje jeho hodnotu ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 14:00 SEČ vykazoval růst zhruba o dvě procenta na 105,44 bodu. Dostal se tak nejvýše za více než čtyři měsíce a zaznamenal nejvýraznější denní zhodnocení od března 2020.

Ještě výraznější zisky dolar ve středu odpoledne zaznamenal k euru. To na něj ve výše zmíněnou dobu ztrácelo asi 2,1 procenta a pohybovalo se kolem 1,0689 dolaru. Pro jednotnou evropskou měnu, kterou platí státy eurozóny, to znamenalo nejvýraznější denní propad od června 2016, kdy voliči ve Velké Británii rozhodli o vystoupení země z Evropské unie.

K měnám, které vůči dolaru ve středu nejvíce ztrácely, patřilo mexické peso a čínský jüan. Trump totiž ve volební kampani slíbil, že zavede cla, aby chránil americký trh před levným dovozem. To by mohlo výrazně ovlivnit obchod s oběma zeměmi.

Česká měna po informacích o možném vítězství Trumpa ve středu ráno výrazně oslabovala k dolaru. Od úterního závěru si k středečním sedmi hodinám pohoršila o 35 haléřů na 23,60 koruny za dolar, ukazovaly údaje na serveru Patria Online. Tuzemská měna nakonec vůči té americké ve středu ztratila 34 haléřů.

Internetová měna bitcoin stoupla až na rekordní hodnotu 75 060 dolarů. Trump je považován za aktivnějšího podporovatele kryptoměn než jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová.

Ceny zlata byly ale nevýrazné a mírně ztrácely. Na ceny komodit, včetně ropy, tlačí prudký růst dolaru, který zvyšuje jejich cenu při nákupu zahraničními investory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...