Americké akcie posílily, evropské klesly. Trh reaguje na vítězství Trumpa

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Americký Dow Jonesův index krátce po začátku obchodování přidával zhruba tři procenta a dostal se na rekordních více než 43 500 bodů. Na maxima se vyšplhaly rovněž indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Dow Jonesův index nakonec za středu vzrostl o 3,57 procenta na více než 43 700 bodů.

Výrazně zpevnily ve středu odpoledne našeho času například akcie mediální společnosti Trump Media & Technology Group, v níž má Donald Trump většinový podíl. Po zahájení obchodování si připisovaly asi pětadvacet procent, nakonec posílily o zhruba šest procent. O téměř patnáct procent rostly akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Ten Trumpa během volební kampaně podporoval.

Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce před desátou hodinou středoevropského času vykazoval růst o 1,65 procenta na 517,92 bodu, na konci dne ale index půl procenta ztrácel. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem během dne přidával 1,17 procenta, index londýnské burzy FTSE 100 pak měl k dobru 1,53 procenta.

Akcie na pražské burze se připojily ke světovým trhům, které pozitivně reagovaly na pravděpodobné vítězství Trumpa. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008. Tuzemská burza ale nakonec den uzavřela mírným oslabením, dolů ji stáhly akcie ČEZ.

Výrazné zisky vykázaly i takzvané futures na americké akcie, s nimiž se obchoduje před oficiálním zahájením obchodování na trzích v USA. Před 10. hodinou středoevropského času futures na index S&P 500 přidávaly asi 1,8 procenta. Obchodování v USA začalo v 9:30 východoamerického času (15:30 středoevropského času).

Nejširší index akcií MSCI z oblasti Asie a Tichomoří mimo Japonsko ve středu oslabil. Japonský index Nikkei však díky poklesu jenu posílil.

Kompletní výsledky voleb v USA zatím nejsou k dispozici, projekce už ale ukazují, že Trump je vítězem hlasování, a stane se tak 47. prezidentem USA. Republikáni navíc získají kontrolu přinejmenším nad Senátem, možná i nad Sněmovnou reprezentantů.

Měnové trhy

Dolar ve středu na devizových trzích výrazně zpevnil, ke koši měn vykazoval během dne největší nárůst za více než čtyři roky. Dolarový index, který vyjadřuje jeho hodnotu ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 14:00 SEČ vykazoval růst zhruba o dvě procenta na 105,44 bodu. Dostal se tak nejvýše za více než čtyři měsíce a zaznamenal nejvýraznější denní zhodnocení od března 2020.

Ještě výraznější zisky dolar ve středu odpoledne zaznamenal k euru. To na něj ve výše zmíněnou dobu ztrácelo asi 2,1 procenta a pohybovalo se kolem 1,0689 dolaru. Pro jednotnou evropskou měnu, kterou platí státy eurozóny, to znamenalo nejvýraznější denní propad od června 2016, kdy voliči ve Velké Británii rozhodli o vystoupení země z Evropské unie.

K měnám, které vůči dolaru ve středu nejvíce ztrácely, patřilo mexické peso a čínský jüan. Trump totiž ve volební kampani slíbil, že zavede cla, aby chránil americký trh před levným dovozem. To by mohlo výrazně ovlivnit obchod s oběma zeměmi.

Česká měna po informacích o možném vítězství Trumpa ve středu ráno výrazně oslabovala k dolaru. Od úterního závěru si k středečním sedmi hodinám pohoršila o 35 haléřů na 23,60 koruny za dolar, ukazovaly údaje na serveru Patria Online. Tuzemská měna nakonec vůči té americké ve středu ztratila 34 haléřů.

Internetová měna bitcoin stoupla až na rekordní hodnotu 75 060 dolarů. Trump je považován za aktivnějšího podporovatele kryptoměn než jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová.

Ceny zlata byly ale nevýrazné a mírně ztrácely. Na ceny komodit, včetně ropy, tlačí prudký růst dolaru, který zvyšuje jejich cenu při nákupu zahraničními investory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...