Americké akcie posílily, evropské klesly. Trh reaguje na vítězství Trumpa

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Americký Dow Jonesův index krátce po začátku obchodování přidával zhruba tři procenta a dostal se na rekordních více než 43 500 bodů. Na maxima se vyšplhaly rovněž indexy S&P 500 a Nasdaq Composite. Dow Jonesův index nakonec za středu vzrostl o 3,57 procenta na více než 43 700 bodů.

Výrazně zpevnily ve středu odpoledne našeho času například akcie mediální společnosti Trump Media & Technology Group, v níž má Donald Trump většinový podíl. Po zahájení obchodování si připisovaly asi pětadvacet procent, nakonec posílily o zhruba šest procent. O téměř patnáct procent rostly akcie výrobce elektromobilů Tesla, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Ten Trumpa během volební kampaně podporoval.

Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce před desátou hodinou středoevropského času vykazoval růst o 1,65 procenta na 517,92 bodu, na konci dne ale index půl procenta ztrácel. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem během dne přidával 1,17 procenta, index londýnské burzy FTSE 100 pak měl k dobru 1,53 procenta.

Akcie na pražské burze se připojily ke světovým trhům, které pozitivně reagovaly na pravděpodobné vítězství Trumpa. Index PX v 11:30 rostl o 0,54 procenta na 1675,45 bodu a vylepšil maxima od června 2008. Tuzemská burza ale nakonec den uzavřela mírným oslabením, dolů ji stáhly akcie ČEZ.

Výrazné zisky vykázaly i takzvané futures na americké akcie, s nimiž se obchoduje před oficiálním zahájením obchodování na trzích v USA. Před 10. hodinou středoevropského času futures na index S&P 500 přidávaly asi 1,8 procenta. Obchodování v USA začalo v 9:30 východoamerického času (15:30 středoevropského času).

Nejširší index akcií MSCI z oblasti Asie a Tichomoří mimo Japonsko ve středu oslabil. Japonský index Nikkei však díky poklesu jenu posílil.

Kompletní výsledky voleb v USA zatím nejsou k dispozici, projekce už ale ukazují, že Trump je vítězem hlasování, a stane se tak 47. prezidentem USA. Republikáni navíc získají kontrolu přinejmenším nad Senátem, možná i nad Sněmovnou reprezentantů.

Měnové trhy

Dolar ve středu na devizových trzích výrazně zpevnil, ke koši měn vykazoval během dne největší nárůst za více než čtyři roky. Dolarový index, který vyjadřuje jeho hodnotu ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 14:00 SEČ vykazoval růst zhruba o dvě procenta na 105,44 bodu. Dostal se tak nejvýše za více než čtyři měsíce a zaznamenal nejvýraznější denní zhodnocení od března 2020.

Ještě výraznější zisky dolar ve středu odpoledne zaznamenal k euru. To na něj ve výše zmíněnou dobu ztrácelo asi 2,1 procenta a pohybovalo se kolem 1,0689 dolaru. Pro jednotnou evropskou měnu, kterou platí státy eurozóny, to znamenalo nejvýraznější denní propad od června 2016, kdy voliči ve Velké Británii rozhodli o vystoupení země z Evropské unie.

K měnám, které vůči dolaru ve středu nejvíce ztrácely, patřilo mexické peso a čínský jüan. Trump totiž ve volební kampani slíbil, že zavede cla, aby chránil americký trh před levným dovozem. To by mohlo výrazně ovlivnit obchod s oběma zeměmi.

Česká měna po informacích o možném vítězství Trumpa ve středu ráno výrazně oslabovala k dolaru. Od úterního závěru si k středečním sedmi hodinám pohoršila o 35 haléřů na 23,60 koruny za dolar, ukazovaly údaje na serveru Patria Online. Tuzemská měna nakonec vůči té americké ve středu ztratila 34 haléřů.

Internetová měna bitcoin stoupla až na rekordní hodnotu 75 060 dolarů. Trump je považován za aktivnějšího podporovatele kryptoměn než jeho demokratická protikandidátka Kamala Harrisová.

Ceny zlata byly ale nevýrazné a mírně ztrácely. Na ceny komodit, včetně ropy, tlačí prudký růst dolaru, který zvyšuje jejich cenu při nákupu zahraničními investory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...