Akcie

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.

Na uvalování masivních cel nepanuje ani přímo v Bílém domě jednotný pohled. Zatímco ekonomický poradce prezidenta Peter Navarro za nimi stojí, nejbohatší muž planety Elon Musk, jehož osobní majetek výrazně zasáhl pokles akcií, je naopak hlasitě proti. Vlivný podnikatel, který dosud hrál významnou roli po boku prezidenta Donalda Trumpa, dokonce projevil přání založit euro-americkou bezcelní unii.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.

Na trzích kvůli nervozitě způsobené zaváděním amerických cel prudce klesají i ceny amerických státních dluhopisů, ve středu přitom ztráty ještě prohlubují. To je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Krize na trzích tak nabírá znepokojivý směr k nuceným výprodejům a k útěku do bezpečí hotovosti, uvádí Reuters. Evropské akcie skončily ve středu se ztrátami.

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Akcie ve Spojených státech na začátku týdne navázaly na předchozí ztráty a uzavřely obchodování převážně poklesem. Na začátku dne se všechny hlavní akciové indexy dostaly dokonce nejníže za déle než rok, v závěru však větší část ztrát smazaly. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepsaly přes třináct procent, v Šanghaji přes sedm procent. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury. Nejistota panuje také kolem toho, kde se současný propad může zastavit.

Akciové trhy zareagovaly na nová americká cla a v uplynulém týdnu zaznamenaly nejhorší výsledky od pandemie covidu-19. Například technologický index Nasdaq ztratil přes deset procent. Silnému výprodeji čelily tituly na většině světových burz. Analytici ale varují před unáhlenými rozhodnutími a radí neprodávat v panice. Podle oslovených odborníků může současná nejistota trvat i několik měsíců.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

Americké akcie neměly dobrý den. Opět oslabují poté, co prezident Donald Trump oznámil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Kanady. Dow Jonesův index klesl zhruba o 0,9 procenta, přičemž v pondělí dokonce o 2,1 procenta, širší S&P 500 o 2,7 a technologický Nasdaq o čtyři procenta. Všechny tři hlavní indexy jsou pod úrovní, na které se nacházely před prezidentskými volbami loni v listopadu, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Na trzích panují obavy z recese, které nepřímo podpořili svými vyjádřeními Trump či ministr financí Scott Bessent.

V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.

Spuštění levné čínské aplikace umělé inteligence DeepSeek otřáslo technologickým sektorem v USA. Akcie firem rychle oslabily, u výrobce čipů Nvidia o téměř 17 procent. Tržní hodnota této společnosti tak klesla skoro o 600 miliard dolarů (asi 14 bilionů korun), což je nejprudší jednodenní pokles v historii akciového trhu USA, píše stanice CNBC. Prezident Donald Trump to označil za budíček pro firmy zabývající se umělou inteligencí (AI).

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, který slouží k zajištění na stáří, si za první rok fungování založilo skoro 120 tisíc lidí. Číslo předčilo i očekávání expertů. Produkt má motivovat k investování – peníze je možné vložit do fondů nebo konkrétních akcií.

Nejstahovanější aplikací umělé inteligence ve Spojených státech se stal čínský chatbot DeepSeek. Je nejen úspěšný, ale podle dostupných informací i extrémně levný. To vyvolává obavy investorů ze směru, kterým se ubírá vývoj západních umělých inteligencí. Také to narušuje „AI dominanci“, ve kterou věří nová americká administrativa Donalda Trumpa.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.

Etikety na lahvích s alkoholem ve Spojených státech by měly nést varování před rizikem rakoviny podobně jako u tabákových výrobků. Návrh přišel od šéfa amerického úřadu pro veřejné zdraví Viveka Murthyho. Změnit by se mohla také zdravotnická doporučení ohledně konzumace alkoholických nápojů. V reakci na zprávu koncem týdne poklesly akcie amerických i evropských výrobců alkoholu.

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Japonské akcie v úterý výrazně zpevnily, jejich hlavní index přidal více než deset procent. Smazal tak podstatnou část ztrát z pondělí, kdy se naopak propadl o více než dvanáct procent, což byl nejvýraznější pokles od října 1987. Podobná situace nastala i v USA, kde akcie v úterý vzrostly. Vůči koši měn posílil i americký dolar. Hlavní indexy evropských burz se po pondělním výprodeji pohybovaly v úterý ve tři hodiny odpoledne v minusu, trhy ale nakonec uzavřely smíšeně.