Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Nahrávám video

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.

O možném prodeji pardubické společnosti Explosia začal mluvit ve druhé polovině května premiér Andrej Babiš (ANO). Explosii od roku 2002 stoprocentně vlastní stát, akcie drží ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Dnes je o Explosii velký zájem, je v nejlepší kondici díky tomu, bohužel, co se odehrává kolem – už nikdy nebude mít vyšší hodnotu. Explosia pravděpodobně nikdy nebude státu platit dividendu, protože všechny peníze, které dnes vydělává, dává dále do investic. Je šance ji prodat za velmi dobrou částku, což ale neznamená ji prodat stoprocentně – může to být jenom část a rozvíjet ji může strategický partner,“ uvedl ministr Havlíček.

Dle něj mají o pardubickou společnost zájem všechny významné tuzemské subjekty, ale i subjekty zahraniční. Nabídky měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji Explosie. O jejím osudu bude rozhodnuto v tomto roce, informoval Havlíček.

„Jsme v situaci, kdy nejvýznamnější zákazník (Explosie), který má padesátiprocentní podíl, investuje do konkurenční fabriky a během dvou tří let možná nebude naším zákazníkem a současně nám vytvoří obrovskou konkurenci,“ poznamenal ministr průmyslu s tím, že v případě Explosie je stát „sám voják v poli“.

Posílení společnosti Explosia by mohlo dle Havlíčka nastat tehdy, pokud získá strategického partnera, který „umožní propojení do dodavatelské i odběratelské vertikály“. „Dojde k posílení společnosti a ta může fungovat daleko lépe, a dokonce bude daleko méně zranitelná,“ doplnil.

„Stát z Explosie nemá prakticky nic. Jeho zákazníkem jsou komerční firmy, které neodebírají proto, že to je na území Česka, ale proto, že v dané chvíli je to pro ně výhodnější,“ míní Havlíček.

„Strategický ČEZ“

Naopak strategická pro tuzemsko je dle Havlíčka energetická skupina ČEZ. Tento týden bylo oznámeno, že může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

„Dnes není možné investovat do větších energetických zdrojů bez toho, aniž by tam byla státní garance nebo aniž by byla garantována výkupní cena, případně aby do toho stát nevstupoval nějakým jiným způsobem. Má to logiku, stát na sebe přebírá veškerá rizika,“ odpověděl Havlíček na otázku, jak převedení části ČEZu do nové dceřiné firmy zlepší investiční možnosti kmenové společnosti energetické společnosti.

Dle Havlíčka je také důležité, že stát bude mít v případě mimořádné situace, která nastala například v roce 2022 po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, „daleko lepší manévrovací prostor ovlivnit cenu“ energií.

Vyčleněná společnost může podle představenstva ČEZ lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, a to mimo jiné i proto, že nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami – to totiž může v některých případech část investorů odrazovat, připomněl moderátor Takáč s odkazem na místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho.

Dle Havlíčka jde však především o jadernou část, uhlí je tam „naprosto minoritní a zásadním způsobem se redukuje“. „Zůstává tam odepsané jádro, budoucí nové jádro, malé modulární reaktory, samozřejmě obnovitelné zdroje. To znamená, zůstává tam výroba, a to je základem energetické bezpečnosti,“ prohlásil ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.