Akcionáři

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.

Evropská komise (EK) odmítla stížnost minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ proti státu, píše iROZHLAS.cz. Akcionářům se nelíbila především takzvaný windfall tax, tedy mimořádná daň z neočekávaných zisků, na níž ČEZ státu odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem. Zástupci akcionářů nyní zvažují další kroky. ČEZ rozhodnutí nekomentoval, podle ministerstva financí komise potvrdila správnost postupu státu.

Nad efektivitou restriktivních opatření administrativy Donalda Trumpa se vznáší otazníky, čeká se i na odpovědi velkých hráčů amerického byznysu. To platí i pro muže, kterého svět zná jako věštce z Omahy. Warren Buffett oznámil, že s koncem roku odejde do důchodu, což způsobilo pozdvižení. Investoři ale zároveň čekali, jak jeden z nejbohatších lidí světa naloží se svými obřími finančními rezervami. Buffett je ale zmátl, když oznámil, že téměř 350 miliard dolarů, které společnost drží v hotovosti, zatím nikam neinvestuje. Zároveň tím naznačil, jak nejistý je podle něj v současnosti akciový trh. A kritizoval, jak na něj v současnosti působí chaoticky zaváděná a zase rušená cla. „Obchod by se neměl využívat jako zbraň,“ uvedl Buffett.

Téměř sedmdesát miliard plánuje stát vybrat na dani z mimořádných zisků (takzvané windfall tax) v tomto a příštím roce. A to i přesto, že podle zjištění ČT předpokládají některé firmy, na které se daň vztahuje, že už neodvedou nic. Suverénně nejvíc tak i nadále bude platit polostátní společnost ČEZ. Právě daní z neočekávaných zisků se tento týden zabývali i poslanci rozpočtového výboru.

Americký ropný gigant ExxonMobil žaluje americké a nizozemské akcionáře, kteří aktivistickým způsobem usilují o ochranu klimatu. Cílem žaloby je zabránit, aby se o návrhu těchto akcionářů hlasovalo na květnové valné hromadě, informují zahraniční média.

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než sto miliard korun, sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši třiceti až čtyřiceti miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny.

V Německu začíná soud se šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Proces začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami, která byla německou nadějí na technologického šampiona, jenž by konkuroval Silicon Valley, zkrachovala.

U mnohých registračních míst ke kupónové privatizaci se objevili agenti takzvaných harvardských fondů. Ti pak mnohde ve velkém skupovali kupónové knížky a prodávali je s podmínkou, že se kupující musí registrovat právě u nich. Ministr Tomáš Ježek v televizi hrozil odebráním licence. Majitel fondů Viktor Kožený, později obviněný z jejich vytunelování, se od těchto praktik distancoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nejistá je budoucnost letiště ve Vrchlabí, jediného horského veřejného letiště v Česku. Vlastní ho letecká škola, které hrozí insolvence. Důvodem jsou spory mezi akcionáři, které prošetřuje také policie. Dlouhodobé nejasnosti s financováním zhoršují stav letištního mobiliáře, což dopadá na všechny piloty, kteří se svými stroji na plochu dosednou.

Akcionáři Moneta Money Bank schválili její spojení s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky). Banka navýší základní kapitál pro financování transakce, řekla její mluvčí Zuzana Filipová. Valná hromada schválila také vyplacení dividend z minulých let 1,53 miliardy korun, což odpovídá třem korunám na akcii.