Téměř sedmdesát miliard plánuje stát vybrat na dani z mimořádných zisků (takzvané windfall tax) v tomto a příštím roce. A to i přesto, že podle zjištění ČT předpokládají některé firmy, na které se daň vztahuje, že už neodvedou nic. Suverénně nejvíc tak i nadále bude platit polostátní společnost ČEZ. Právě daní z neočekávaných zisků se tento týden zabývali i poslanci rozpočtového výboru.
ČEZ odvádí jako největší výrobce elektřiny v Česku na daních z neočekávaných zisků zdaleka nejvíc. Loni to bylo třicet miliard z celkových čtyřiceti. Letos očekává společnost podobný výsledek. „Naše očekávání je v intervalu 27 až 34 miliard korun,“ nastínil ředitel finanční divize ČEZu a člen představenstva Martin Novák.
Všechny další podniky kromě ČEZu loni na dani z neočekávaných zisků dohromady zaplatily zhruba deset miliard. Některé firmy přitom už nepočítají s tím, že v rámci takzvané windfall tax odvedou další peníze.
„Naše společnost v minulém roce nevygenerovala nadměrný zisk a tudíž nedosáhla limitu potřebného pro platbu této daně,“ prohlásil mluvčí petrochemického koncernu Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. „V roce 2024 a 2025 předpokládáme, že by se daň na nás vztahovat neměla,“ dodal za Pražskou energetiku její mluvčí Karel Hanzelka.
Daň má pokrýt následky energetické krize
V tomto roce přitom ministerstvo financí předpokládá, že od všech zdaněných firem dohromady vybere 36 miliard, příští rok přes třicet. ČEZ tak podle prognóz bude dál pokrývat většinu vybrané částky.
Národní rozpočtová rada tvrdí, že tyto mimořádné příjmy státu už letos pokryjí mimořádné výdaje, které vláda měla s energetickou krizí. „Pokud bychom se tedy měli dívat na celkové saldo intervencí, tak někdy na konci roku bychom se měli dostat k nějaké vyrovnanosti. Záleží na tom, kolik se na windfall tax vybere,“ shrnul člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Potřebu zachovat daň i v příštím roce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůvodňuje tím, že příjmy z mimořádných daní dosud nepokryly výdaje státu na pomoc s energetickou krizí. Podporu má v celé koalici. „Je skutečně potřeba respektovat nějakou právní jistotu, daň byla nastavena na tři roky,“ souhlasí předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda.
Není to férové, stěžují si akcionáři
Naopak opozice daň kritizuje, mimo jiné i právě skrze většinové vykrývání výnosů z daně ČEZem. „Windfall tax by měla být udělaná tak, aby ji nemohl platit jen ČEZ. Ona je tak strukturálně udělaná úplně špatně, protože banky se z toho vykroutily,“ zdůraznila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Se zachováním mimořádné daně pak zásadně nesouhlasí menšinoví akcionáři ČEZu. „Stát si tak těch 34 miliard má vzít jako většinový akcionář firmy formou dividendy v souladu se zákonem, férově. Tak, jak to chodí i ve zbytku Evropské unie,“ řekl minoritní akcionář Michal Šnobr.
Menšinoví akcionáři ČEZu se chtějí se stížnostmi na windfall tax obrátit na Evropskou komisi. Zvažují, že na stát podají ze stejného důvodu žaloby.
