Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až třicet miliard korun.
Provozní výnosy ČEZu meziročně stouply o osmnáct procent na 340,6 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který bude zásadní pro výši dividendy, činil 34,8 miliardy korun.
„Navzdory významnému poklesu cen elektřiny jsme dokázali naplnit naše výchozí finanční cíle. Podařilo se to zejména díky bezpečné a spolehlivé výrobě jaderných elektráren, které již pátý rok po sobě dokázaly vyrobit více než třicet terawatthodin. Dalším klíčovým faktorem byly skvělé obchodní výsledky našeho tradingu, který dosáhl druhého nejlepšího výsledku v historii a přinesl obchodní marži 9,4 miliardy korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Provozní zisk před odpisy loni poklesl meziročně o pět procent na 124,8 miliardy korun. Pokles o 6,7 miliardy byl podle společnosti způsoben mimořádným rokem 2022. Letos ČEZ předpokládá provozní zisk na úrovni 115 až 120 miliard korun.
Očištěný čistý zisk činil 34,8 miliardy korun. Očištěna byla podle firmy zejména tvorba opravných položek k aktivům Severočeských dolů, a to kvůli významnému zhoršení tržních podmínek pro budoucí výrobu elektřiny z uhlí. Podle současné dividendové politiky společnosti, která počítá s výplatou šedesáti až osmdesáti procent z očištěného zisku, by tak letošní dividenda měla činit 39 až 52 korun za akcii. Rozhodující slovo o výši dividendy bude mít valná hromada podniku.
V hospodaření skupiny se loni významně projevily mimořádné daně, které pro loňský rok zavedla vláda. „Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby dosáhly deseti miliard korun, daň z neočekávaných zisků třicet miliard korun,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. I přes tyto výdaje, růst investic a rekordní dividendu však podle něj klesl celkový dluh společnosti. „Kromě vysokého provozního zisku k tomu přispěla stabilizace cen komodit a z toho plynoucí pokles maržových vkladů o téměř 57 miliard korun,“ dodal. Investice skupiny do dlouhodobého majetku loni meziročně vzrostly o jedenáct miliard na téměř 46 miliard korun.
Výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů meziročně zůstala na úrovni 34 terawatthodin. Produkce z obnovitelných zdrojů meziročně vzrostla díky příznivému počasí o devět procent, naopak u jaderných elektráren klesla v důsledku delších odstávek o dvě procenta. Beneš v této souvislosti upozornil, že 74 procent zisku loni pocházelo z bezemisních aktivit. V minulosti bylo hlavním zdrojem zisku uhlí. Výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu loni kvůli horším tržním podmínkám klesla o 13 procent na 17,5 terawatthodiny. Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 33,6 terawatthodiny.
Analytici čekali loňský zisk ČEZu vyšší
Na nižší čistý zisk, než bylo očekávání trhu, upozornil například analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Hlavní příčinou podle něj byla vysoká daňová zátěž podniku. K výhledu společnosti na letošní rok Trampota uvedl, že je na začátku roku spíše konzervativní a mírně pod odhady banky.
Také podle analytika XTB Tomáše Cverny je výše čistého zisku ČEZu za rok 2023 pro trh spíše překvapením. Zatímco provozní zisk skončil nad předpoklady i nad horní hranicí výhledu firmy, čistý zisk naopak původní očekávání nenaplnil, řekl.
„ČEZ odvedl na dani z neočekávaných zisků přes třicet miliard korun, což stálo za výsledkem, který byl uprostřed odhadovaného čistého zisku managementem,“ podotkl Cverna. Předpokládá, že podobnou částku odvede skupina na windfall tax i letos. „Výhled ČEZu hodnotím pozitivně, přestože ho opět zasáhne daň z neočekávaných zisků,“ doplnil.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je příčinou překvapení na trhu skutečnost, že ČEZ v minulosti dával spíše opatrné výhledy a realita bývala lepší. „Dnes to bylo po delší obě jinak,“ poznamenal. Dividendu navrženou podnikem Dohnal očekává na úrovni dividendové politiky společnosti. Zároveň však podle Dohnala nelze vyloučit zásah ministerstva financí a jeho požadavek na vyplacení celého zisku.
Většinový podíl v plynárenské firmě GasNet
Skupina ČEZ zároveň oznámila, že koupila 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti GasNet, která provozuje v Česku distribuční síť. Společnosti Macquarie Asset Management za ni zaplatí 846,5 milionu eur, tedy přes 21,3 miliardy korun. Od akvizice si skupina slibuje posílení své pozice na trhu s plynem. Dokončení transakce ještě musí schválit Evropská komise a české ministerstvo průmyslu a obchodu.
Sjednanou kupní cenu ČEZ uhradí překlenovacím úvěrem upsaným syndikátem komerčních bank s následným refinancováním prostřednictvím dluhopisů. Kupní cena podle ČEZu zohledňuje aktuální celkový dluh společnosti GasNet, který je kolem 55 miliard korun a ve společnosti zůstává. Bez něj by byla cena transakce vyšší.
GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území Česka kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků. Drží tak přibližně osmdesátiprocentní podíl na distribuci plynu v Česku. Dalšími distributory plynu v tuzemsku jsou EG.D ze skupiny E.ON v jižních Čechách a Pražská plynárenská v hlavním městě.
„Konec uhlí při výrobě elektřiny a tepla se rychle blíží a zemní plyn distribuovaný společností GasNet bude klíčový pro naši energetickou bezpečnost. Role GasNetu bude důležitá i později při přepravě vodíku nebo jiných zelených plynů. ČEZ chce také zúročit své bohaté zkušenosti s provozem distribuce elektřiny a zaměřit se na dosažení synergií při provozování plynárenské a elektrické sítě, které se geograficky nacházejí na téměř stejném území,“ řekl místopředseda představenstva ČEZu Pavel Cyrani.
„Vidíme tam celou řadu možných synergických efektů. Tím, že je to velké regulované aktivum, tak to ještě více stabilizuje zisky do budoucna,“ míní Beneš.
Nákup ocenil i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). „Je to další příspěvek k energetické bezpečnosti Česka i z pohledu toho, že můžeme začít připravovat používání plynu jako prostředku k odchodu od uhlí. A postupně tento plyn nahrazovat vodíkem a bioplynem,“ okomentoval Síkela.
„Podle mého úhlu pohledu je správně, že stát získá určitou kontrolu, byť nepřímou, nad strategickou energetickou infrastrukturou,“ poznamenal místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Pozitivně vyhodnotil akvizici také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. „GasNet tím získá dlouhodobého strategického investora, který velmi dobře zná poměry na českém i mezinárodním energetickém trhu a který může přinést i nákladové synergie jako dominantní distributor elektřiny,“ míní.
Z pohledu analytika Capitalinked.com Radima Dohnala se o příliš atraktivní investici nejedná. „Myslím, že by se ČEZ měl více orientovat na výrobu elektrické energie, kde počítám během několika let přijdou zásadní příležitosti s výrazně lepší návratností než GasNet,“ okomentoval. Podle něj nemá akvizice výraznější význam ani pro stát jako hlavního akcionáře ČEZ.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.
