ČEZ

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček v Interview ČT24 hovořil o vznikající vládě a prioritách vlády v energetice. „Hnutí ANO udělá všechno pro to, aby jednotliví ministři svou práci zvládli. Pokud to někdo zvládat nebude, tak z vlády odejde,“ uvedl. „Nestrkáme hlavu do písku, ale kdo je bez viny, ať hodí kamenem. (...) Nejsme ze situace s Filipem Turkem (Motoristé sobě) nadšení, ale ctíme pravidla vznikající koalice,“ dodal. V rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou také uvedl, že si je vědom možného sporu s Bruselem ohledně cen emisních povolenek.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Teplárenství v Česku prochází změnami. Uhelnou výrobu nahradí moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí, jako je například paroplyn nebo biomasa.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky řešili jeden z plánů vítěze voleb ANO – zestátnění energetické společnosti ČEZ. Debatovali o tom ekonom Radim Dohnal a výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba. Pořad se zabýval také hypotékami. O tom, jak se posunula jejich role pro domácnosti, hovořili předsedkyně skupiny Dostupné bydlení Martina Sieber, člen dozorčí rady Asociace pro rozvoj nemovitostí Jan Sadil a generální ředitelka Modré Pyramidy Monika Truchliková.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Evropská komise (EK) odmítla stížnost minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ proti státu, píše iROZHLAS.cz. Akcionářům se nelíbila především takzvaný windfall tax, tedy mimořádná daň z neočekávaných zisků, na níž ČEZ státu odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem. Zástupci akcionářů nyní zvažují další kroky. ČEZ rozhodnutí nekomentoval, podle ministerstva financí komise potvrdila správnost postupu státu.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Ve věku 64 let v pondělí zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. „S hlubokou lítostí si vás dovolujeme informovat, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, v pondělí, 6. října 2025, následkem vážné nemoci zemřela,“ potvrdil přímo SÚJB, který vykonává správu a dozor v oblasti využívání jaderné energie.

Česká republika ve čtvrtek oficiálně požádala Evropskou komisi (EK) o odsouhlasení plánované veřejné podpory pro chystanou výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Financování stavby chce stát zajistit formou státní půjčky firmě Elektrárna Dukovany II, v níž od letoška drží majoritní podíl. Rozhodnutí o notifikaci, která je nezbytná pro zajištění financování projektu, ministerstvo očekává do konce příštího roku.

Po silném větru bylo v Česku ve čtvrtek vpodvečer asi 9300 domácností bez elektřiny. Ráno jich bylo bezmála osmnáct tisíc, postupně čísla klesala, ale odpoledne přibyly nové poruchy hlavně ve Středočeském a Plzeňském kraji. Energetici se snaží, aby byla většina opravená do pátku. Popadané stromy a větve zkomplikovaly i železniční dopravu.

Dodavatelé energií před začátkem topné sezony zlevňují. Řada domácností si proto chce aktuální ceny pojistit, a tak volí fixace. Největší zájem je o dvouleté fixované produkty.