ČEZ strana 3 z 5

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Hasiči měli kvůli bouřkám, které provázely kroupy a silný vítr, od pátečního večera do sobotního rána přes tisíc výjezdů, nejčastěji odstraňovali popadané stromy nebo odčerpávali vodu. Nejhorší byla situace v Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém kraji. Bez elektřiny bylo ještě v sobotu odpoledne kolem deseti tisíc domácností. Večer kolem 18:00 to už byly jen asi čtyři tisíce, a to zejména na Karvinsku.

Společnost ČEZ zúžila výběr subjektů, které by mohly stavět první modulární reaktor v Česku. Původně spolupracovala se sedmi firmami, nyní okruh omezila na čtyři. Vítěznou firmu chce vybrat do konce letošního roku. Polostátní společnost plánuje první z reaktorů postavit v polovině třicátých let v Temelíně. Další by pak mohly vyrůst v bývalých uhelných lokalitách. Do roku 2050 chce vláda v Česku postavit mezi šesti a deseti zařízeními o celkovém výkonu tři gigawatty.

Arbitrážní soud pro Petrohrad a Leningradskou oblast zakázal české energetické společnosti ČEZ pokračovat v arbitrážním řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko, informuje agentura TASS. Rozhodnutí přichází poté, co ČEZ ve čtvrtek večer oznámil, že rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) zakázal Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti ČEZu v Rusku.

Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) podle energetické společnosti ČEZ zakázal ruskému Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti české firmě v Rusku. Důvodem je to, že spor firem má výhradně řešit mezinárodní arbitráž, sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Slovenská vláda má zájem postavit do státního vlastnictví nový jaderný blok s výkonem do 1200 megawattů, řekl premiér Robert Fico (Smer–SD). První rozhodnutí v této záležitosti by měl kabinet přijmout na svém nadcházejícím zasedání ve středu. Partnera pro výstavbu chce Bratislava vybrat v mezinárodním tendru, přičemž podle ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas–SD) nemůže technologie pocházet z Ruska. Pro stavbu chce vláda využít stávající infrastrukturu v Jaslovských Bohunicích.

Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o sedmnáct procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.

Společnosti EDF a KHNP podaly své závazné nabídky na stavbu až čtyř jaderných reaktorů v Česku. Zástupci francouzské EDF přinesli dokumenty do centrály společnosti ČEZ ráno, představitelé korejské KHNP odevzdali svou nabídku v pondělí. Firmy to potvrdily novinářům. Detaily nabídek ještě po nějakou dobu nebudou veřejné, nyní je bude analyzovat ČEZ. O vítězi tendru i o tom, kolik jaderných bloků se bude v Česku v budoucnu stavět, by se mělo rozhodnout do léta. První z nich by měl stát v roce 2036.

Jednu miliardovou investici v Moravskoslezském kraji oznámila v pátek společnost ČEZ, druhou italská společnost IRCE. Právě z ciziny ale do Česka přichází stále méně peněz. Navíc obce o některé investice moc nestojí. I proto, že z nich mají malé příjmy.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Poslanci vyškrtli z novely o přeměnách obchodních společností a družstev spornou část zvanou lex ČEZ. Pokud by v zákoně zůstala, stát by ji podle kritiků mohl využít pro vyvlastnění menšinových akcionářů energetické společnosti. Zbytek předlohy, který reaguje na změnu příslušné evropské směrnice, sněmovna s úpravami schválila a poslala k projednání do Senátu. Dolní komora také odsouhlasila například novelu o soudnictví ve věcech mládeže, novelu vodního zákona, a naopak odložila schvalování novely o utajovaných informacích.

Tuzemská přenosová soustava je robustní a silná, jedna z nejlepších v Evropě, sousední země nám ji závidí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Problémem je však výstavba jejích nových větví k obnovitelným zdrojům, které se teprve budou stavět. Jejich lokality totiž ještě nejsou přesně známy. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani pak v pořadu hovořil například o odstavování uhelných elektráren a ceně elektřiny.

Termín pro podání finálních nabídek na stavbu nových jaderných zdrojů v Česku se odkládá. Společnost ČEZ vyhověla žádosti francouzské firmy EDF a prodloužila lhůtu o dva týdny. Společnost chtěla více času kvůli vnitřním schvalovacím procesům. Spolu s dalším účastníkem tendru – jihokorejskou KHNP – tak má na odevzdání nabídek čas do 30. dubna.

Malé modulární reaktory jako součást budoucnosti energetiky. Společnost ČEZ chce mít do konce tohoto roku jasno o firmě, která v Česku postaví vůbec první takové zařízení. Plánuje, že v Temelíně by měl menší reaktor stát v polovině třicátých let.

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Energetická společnost ČEZ od dubna sníží ceny elektřiny a plynu s fixací. Oproti dosavadnímu ceníku podle firmy spotřebitelé ušetří stovky korun měsíčně. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen.

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až třicet miliard korun.

Jaderná elektrárna Temelín v neděli v poledne odpojila od přenosové sítě první výrobní blok kvůli opravě klapky na jednom ze tří systémů technické vody. Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu. To se předpokládá v nadcházejícím týdnu, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Druhý blok Temelína je na plném výkonu.

Elektrikáři nechali ořezat v Sedlišti u Frýdku-Místku památnou lípu. Podle odborníků to bylo provedeno nešetrně a bez povolení. Situaci teď řeší inspekce životního prostředí.