ČEZ strana 3 z 5

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Korejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky An Tuk-kun věří, že Česko a Korea mohou překonat překážky, které vyvstaly při schvalování tendru na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny. Po slavnostním podpisu smluv o budoucí spolupráci jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vláda zároveň schválila připravovaný podpis finální dohody s KHNP dopředu pro případ, až podpis kontraktu bude možný.

Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity, tedy zástupců vlády s odbory a zaměstnavateli. Záruky podle něj budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.

Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Předseda ÚOHS Petr Mlsna k možnosti žaloby v minulém týdnu řekl, že případný odkladný účinek pro další vývoj v tendru by závisel čistě na uvážení soudu. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) oznámila, že chce dohodu s korejskou KHNP podepsat ve středu 7. května.

Kabinet schválil způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet osmdesát procent podílu, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

K situaci, která nastala na Pyrenejském poloostrově s rozsáhlým výpadkem proudu, by v Česku za běžných okolností dojít nemělo. Tuzemská elektroenergetická soustava je podle jejího provozovatele robustní a na případné problémy dobře připravená. Pracovníci by se v kritických případech řídili předem danými postupy.

Havířovská nemocnice zprovoznila kogenerační jednotku za osmnáct milionů korun. Chce tak vyřešit problémy s vysokými cenami energií. Na vybudování zařízení přispěl kraj. Podle dat ze zkušebního provozu ušetří nemocnice ročně až osm milionů. Podobně jako v Havířově uvažují i na jiných místech v republice. Někde k tomu stále využívají služby centrálního dodavatele energií.

Zdražování některých položek by nemělo ovlivnit cenu za nové jaderné bloky v Dukovanech. Částka ve smlouvě, na jejíž podpis se stále čeká, by měla zůstat stejná jako v nabídce – tedy 400 miliard korun. České televizi to potvrdil ČEZ. Korejská KHNP, vítěz tendru, cenu komentovat nechce. Korejci mluví o podpisu smlouvy v nejbližší době. Předcházet tomu ale má rozhodnutí antimonopolního úřadu o stížnosti neúspěšného uchazeče z Francie. V rozhovoru pro ČT to uvedl viceprezident projektové kanceláře KHNP pro ČR Harry Chang.

Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident USA Donald Trump. Index frankfurtské burzy DAX klesl o 4,13 procenta. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se propadl o 4,54 procenta, a uzavřel tak na nejnižší úrovni od loňského ledna, napsala v pondělí v podvečer agentura Reuters. Dál během dne padala i pražská burza.

ČEZ Distribuce vyšetřuje výjimečnou událost ve Stanovicích a Žirči na Trutnovsku. Místní říkají, že po plánované odstávce elektřiny mají zničené přístroje za stovky tisíc. ČEZ Distribuce zkoumá, zda elektrospotřebiče v desítkách domácností nepoškodilo přepětí v síti způsobené některou z malých vodních elektráren na Labi. Výsledky šetření by mohli znát energetici v řádu týdnů, řekla regionální mluvčí ČEZu Šárka Lapáčková Beránková.

Podpis smlouvy na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá. Nejdražší zakázka v novodobé historii země se podle dřívějšího vyjádření vlády měla stihnout podepsat do konce března, teď premiér Petr Fiala (ODS) říká, že k tomu dojde až v následujících týdnech. Stále se totiž pracuje na finalizaci smluv. Jejich podpisu brání i předběžné opatření antimonopolního úřadu, u něhož si stěžoval neúspěšný uchazeč tendru, francouzská společnost EDF. Vláda chce také vyjednat větší garance podílu českých firem.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) se podařilo dojednat zhruba dvacetiprocentní zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Vláda ještě před podpisem smlouvy požaduje minimálně třicetiprocentní zapojení. Zástupci opozice tvrdí, že kabinet se má soustředit zejména na druh prací, nikoli jen na podíl. Vlček věří, že kontrakt na dostavbu Dukovan by měl být podepsaný na konci března.

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Ruská plynárenská firma Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZu, informoval mluvčí společnosti Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.

Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory. Na Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to v úterý uvedli zástupci korejské firmy. Představitelé českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Pokud se tak nestane, dokázal by si představit posunutí termínu podpisu. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu do šedesáti procent projektu.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Pražský městský soud v pondělí znovu osvobodil pět lidí obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín na Českobudějovicku. Čtyři muže a jednu ženu vinila státní zástupkyně z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby solární elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun. Rozhodnutí soudu je nepravomocné. Žalobkyně proti němu podala odvolání. Případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.

Hnutí STAN předpokládá, že se liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) odvolá proti rozsudku soudu, který ho uznal vinným v korupční kauze, a věří, že nakonec prokáže svou nevinu. Zastupitelský klub Starostů pro Liberecký kraj stojí plně za Půtou a nechce, aby odstoupil. S koaličním partnerem SPOLU se sejde ve čtvrtek. Opoziční ANO v Libereckém kraji naopak vyzvalo Půtu k rezignaci.

Hnědouhelná Elektrárna Chvaletice plánuje nejpozději na konci letošního roku ukončit dodávky tepla do města Chvaletice a obce Trnávka. Dohodla se na tom s hlavním odběratelem a distributorem tepla, společností ČEZ Teplárenská. Firma ČEZ Energo proto chystá výstavbu náhradních zdrojů tepla ze zemního plynu, aby dodávky plynule přešly na něj.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.