Regulovaná složka elektřiny poroste

Nahrávám video
Události: Regulovaná složka elektřiny poroste
Zdroj: ČT24

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Distributoři energií v poslední době musí čím dál tím více posilovat kapacity sítě, digitalizovat a reagovat na transformaci energetiky. „Jednak jsou to nové žádosti o připojování a celkově potřeba uspokojit nové potřeby zákazníků, kteří čím dál častěji z pasivní pozice spotřebitele přecházejí do pozic samovýrobců,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Investice spojené třeba i s decentralizací v posledních letech rostou všem. „Velký nárůst tepelných čerpadel, fotovoltaik pro nás jednoznačně představuje největší část žádostí z hlediska požadavků na připojení,“ uvedl člen představenstva ČEZ Distribuce Martin Molinger. „Narůstá počet připojení obnovitelných zdrojů do naší sítě,“ popsal zase mluvčí EG.D Lubomír Budný.

Zvyšování investic očekává i ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. „Modernizujeme přenosovou soustavu, budeme připojovat zákazníky, celá řada důvodů,“ vyjmenoval místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

Růst zhruba o inflaci

Právě to je jeden z důvodů, proč regulovaná cena od příštího roku vzroste zhruba o úroveň inflace. „Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ popsal předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Šefránek upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností, a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ dodal.

Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací.

V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.

Analytik považuje metodiku za kompromis

Analytik XTB Jiří Tyleček očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb, metodiku označil za kompromis. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ poznamenal. Podle něj se může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky.

ERÚ by v takovém případně musel podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu. U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve o vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 16 mminutami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026
Načítání...