Regulovaná složka elektřiny poroste

3 minuty
Události: Regulovaná složka elektřiny poroste
Zdroj: ČT24

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Distributoři energií v poslední době musí čím dál tím více posilovat kapacity sítě, digitalizovat a reagovat na transformaci energetiky. „Jednak jsou to nové žádosti o připojování a celkově potřeba uspokojit nové potřeby zákazníků, kteří čím dál častěji z pasivní pozice spotřebitele přecházejí do pozic samovýrobců,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Investice spojené třeba i s decentralizací v posledních letech rostou všem. „Velký nárůst tepelných čerpadel, fotovoltaik pro nás jednoznačně představuje největší část žádostí z hlediska požadavků na připojení,“ uvedl člen představenstva ČEZ Distribuce Martin Molinger. „Narůstá počet připojení obnovitelných zdrojů do naší sítě,“ popsal zase mluvčí EG.D Lubomír Budný.

Zvyšování investic očekává i ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. „Modernizujeme přenosovou soustavu, budeme připojovat zákazníky, celá řada důvodů,“ vyjmenoval místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

Růst zhruba o inflaci

Právě to je jeden z důvodů, proč regulovaná cena od příštího roku vzroste zhruba o úroveň inflace. „Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ popsal předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Šefránek upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností, a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ dodal.

Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací.

V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.

Analytik považuje metodiku za kompromis

Analytik XTB Jiří Tyleček očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb, metodiku označil za kompromis. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ poznamenal. Podle něj se může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky.

ERÚ by v takovém případně musel podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu. U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 3 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 15 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...