Regulovaná složka elektřiny poroste

Nahrávám video

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Distributoři energií v poslední době musí čím dál tím více posilovat kapacity sítě, digitalizovat a reagovat na transformaci energetiky. „Jednak jsou to nové žádosti o připojování a celkově potřeba uspokojit nové potřeby zákazníků, kteří čím dál častěji z pasivní pozice spotřebitele přecházejí do pozic samovýrobců,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Investice spojené třeba i s decentralizací v posledních letech rostou všem. „Velký nárůst tepelných čerpadel, fotovoltaik pro nás jednoznačně představuje největší část žádostí z hlediska požadavků na připojení,“ uvedl člen představenstva ČEZ Distribuce Martin Molinger. „Narůstá počet připojení obnovitelných zdrojů do naší sítě,“ popsal zase mluvčí EG.D Lubomír Budný.

Zvyšování investic očekává i ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. „Modernizujeme přenosovou soustavu, budeme připojovat zákazníky, celá řada důvodů,“ vyjmenoval místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

Růst zhruba o inflaci

Právě to je jeden z důvodů, proč regulovaná cena od příštího roku vzroste zhruba o úroveň inflace. „Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ popsal předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Šefránek upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností, a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ dodal.

Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací.

V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.

Analytik považuje metodiku za kompromis

Analytik XTB Jiří Tyleček očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb, metodiku označil za kompromis. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ poznamenal. Podle něj se může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky.

ERÚ by v takovém případně musel podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu. U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 44 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 17 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 20 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.