Energetický regulační úřad

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček v Interview ČT24 hovořil o vznikající vládě a prioritách vlády v energetice. „Hnutí ANO udělá všechno pro to, aby jednotliví ministři svou práci zvládli. Pokud to někdo zvládat nebude, tak z vlády odejde,“ uvedl. „Nestrkáme hlavu do písku, ale kdo je bez viny, ať hodí kamenem. (...) Nejsme ze situace s Filipem Turkem (Motoristé sobě) nadšení, ale ctíme pravidla vznikající koalice,“ dodal. V rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou také uvedl, že si je vědom možného sporu s Bruselem ohledně cen emisních povolenek.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Skautský projekt pomáhá spotřebitelům získat levnější elektřinu a plyn. V srpnové aukci se skautům podařilo vysoutěžit jedny z nejvýhodnějších cen na trhu pro 17 tisíc domácností, firem i institucí. Z každé smlouvy přispívá poskytovatel služeb také samotným skautům na jejich provoz. Češi hledají způsoby, jak za energie ušetřit, roste zájem o sdílení elektřiny a vznik energetických společenství.

Dodavatelé energií před začátkem topné sezony zlevňují. Řada domácností si proto chce aktuální ceny pojistit, a tak volí fixace. Největší zájem je o dvouleté fixované produkty.

V prvním pololetí Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o dvanáct procent, využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta. Vliv na růst spotřeby má letos zejména chladnější počasí. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní sankce za praktiky proti spotřebitelům. Historicky nejvyšší šestimilionovou pokutu dostala společnost ELGAS Energy, spotřebitelé na ni poslali tisíce stížností. Skoro 1,5 milionu korun udělil úřad Lidové energii. Regulátor rozdal pokuty za víc než devět milionů korun. Nejčastěji si lidé stěžují na špatné vyúčtování.

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Část dodavatelů eviduje větší zájem o fixace cen energií. U některých vzrostl oproti roku 2023 i o desítky procent – a to jak u elektřiny, tak u plynu. Podle analytiků je právě teď vhodná doba si cenu na delší období pojistit. Kvůli konfliktům ve světě i přechodu k nízkoemisní energetice ovšem není jisté, jestli energie letos nebudou zdražovat.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud ale po krocích resortu vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu.

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Odhadl, že elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh).

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Dobrá zpráva pro české spotřebitele: další dodavatel energií oznámil zlevnění. Společnost innogy od prosince sníží ceny těm zákazníkům, kteří nemají fixované produkty. Jedná se zhruba o 350 tisíc domácností. Zlevnit se podle informací ČT chystá i další velký hráč na trhu. Společnost E.ON od ledna sníží ceny elektřiny stávajícím klientům bez fixace. Půjde o víc než 700 tisíc domácností.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Od srpna by se měli registrovat zájemci o sdílení elektřiny. Elektroenergetické datové centrum (EDC), které to zajistí, čeká na schválení provozního řádu. Odběratelé pak musí splnit i další podmínky. Energii bude možné sdílet v rodinách nebo mezi sousedy. Vznikat můžou i širší komunity.

S oživením energetického trhu roste také aktivita nepoctivých zprostředkovatelů. Energetický regulační úřad (ERÚ) eviduje od začátku letošního roku zvýšené množství stížností spotřebitelů na takzvané energošmejdy. Nejčastěji jde o nepovolený podomní prodej, nevyžádané poradenství nebo poskytování klamavých informací. Úřad přitom zaznamenal také agresivní metody některých zprostředkovatelů, kteří vyhledávají lidi například i v restauracích.