Energetický regulační úřad

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Část dodavatelů eviduje větší zájem o fixace cen energií. U některých vzrostl oproti roku 2023 i o desítky procent – a to jak u elektřiny, tak u plynu. Podle analytiků je právě teď vhodná doba si cenu na delší období pojistit. Kvůli konfliktům ve světě i přechodu k nízkoemisní energetice ovšem není jisté, jestli energie letos nebudou zdražovat.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud ale po krocích resortu vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu.

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Odhadl, že elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh).

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Dobrá zpráva pro české spotřebitele: další dodavatel energií oznámil zlevnění. Společnost innogy od prosince sníží ceny těm zákazníkům, kteří nemají fixované produkty. Jedná se zhruba o 350 tisíc domácností. Zlevnit se podle informací ČT chystá i další velký hráč na trhu. Společnost E.ON od ledna sníží ceny elektřiny stávajícím klientům bez fixace. Půjde o víc než 700 tisíc domácností.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Od srpna by se měli registrovat zájemci o sdílení elektřiny. Elektroenergetické datové centrum (EDC), které to zajistí, čeká na schválení provozního řádu. Odběratelé pak musí splnit i další podmínky. Energii bude možné sdílet v rodinách nebo mezi sousedy. Vznikat můžou i širší komunity.

S oživením energetického trhu roste také aktivita nepoctivých zprostředkovatelů. Energetický regulační úřad (ERÚ) eviduje od začátku letošního roku zvýšené množství stížností spotřebitelů na takzvané energošmejdy. Nejčastěji jde o nepovolený podomní prodej, nevyžádané poradenství nebo poskytování klamavých informací. Úřad přitom zaznamenal také agresivní metody některých zprostředkovatelů, kteří vyhledávají lidi například i v restauracích.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Spotřebitelé by měli mít od července možnost sdílet elektřinu mezi vícero domácnostmi. Počítá s tím novela zákona známá jako Lex OZE 2. Přípravy pokračují: vzniká IT systém, který bude sledovat provoz sítě, a stát také ještě musí upravit řadu vyhlášek.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Velké části spotřebitelů v tomto období přicházejí účty za energie a s tím i nový rozpis pravidelných měsíčních plateb. Někteří zákazníci se kvůli nim obracejí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejčastěji je to proto, že se jim zálohy zdají špatně nastavené a nebo kvůli přeplatkům. Některé společnosti je totiž odmítají spotřebitelům vracet.

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil společnosti Armex Energy rekordní pokutu 4,746 milionu korun za nekalé obchodní praktiky. Jde o dosud nejvyšší sankci uloženou za protispotřebitelské chování jednomu konkrétnímu dodavateli. Firma podle úřadu spáchala 55 dílčích útoků vůči spotřebitelům. Rozhodnutí je pravomocné, informoval mluvčí ERÚ Michal Kebort. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí společnost podala rozklad, úřad ho zamítl.

Během období vyšších cen plynu a elektřiny výrazně narostl počet sporů mezi dodavateli energií a jejich zákazníky. Dokládají to i čerstvě sečtená čísla za loňský rok, kdy Energetický regulační úřad řešil přes šest set pří. Týkaly se hlavně vyúčtování.

Vláda schválila přidání letounů F-35 na seznam strategických projektů české armády, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda se také zabývala novelou zákona o advokacii, která má mimo jiné zpřesnit nynější úpravu týkající se mlčenlivosti advokáta, nebo novelou předpisu o veřejných sbírkách. Kabinet zasedal bez premiéra Petra Fialy (ODS), který v úterý odletěl na návštěvu Indie.

Společnost Marservis, která třicet let provozuje rozvod tepla ve městě Chodov, musí do patnácti dnů předat teplárenské zařízení městu, kterému podle rozhodnutí sokolovského okresního soudu patří. Rozhodl tak v předběžném opatření. Chodov, který se s firmou soudí o vlastnictví tohoto majetku dvacet let, by tak mohl začít dodávat teplo lidem sám. Sokolovský soud zároveň zamítl žalobu Marservisu proti Chodovu a městské společnosti Teplo Chodov. O rozhodnutí informoval starosta Patrik Pizinger (Místní).

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.