Energetický regulační úřad strana 4 z 5

Dražší energie, zvyšující se zálohy – realita statisíců českých domácností. Někteří lidé si ale podle dodavatelů zapomněli změnit trvalé příkazy na novou výši záloh. Každá třetí stížnost, kterou nyní řeší Energetický regulační úřad, se přitom týká právě záloh na elektřinu a plyn. Drahé Česko – nový projekt České televize se věnuje právě tomuto tématu. Naši hosté odpovídají na divácké dotazy, na aktuální problémy, se kterými se na nás lidé obracejí.

Jak rozumět vyúčtování energií? Jak nastavit správně zálohy? Každá třetí stížnost, kterou teď řeší Energetický regulační úřad, se týká záloh za elektřinu nebo plyn. Odborníci u většiny z nich nakonec zjistí, že lidé neměli dostatek informací o navýšení ceny energií. Domácnosti se tak často dozvídají o zdražení právě až z nového rozpisu záloh. Tématu se věnuje projekt ČT24 Drahé Česko,…? v rozhovoru s Petrem Šmelhausem z dTestu.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti nejvyššího státního zástupce proti udělení licence fotovoltaické elektrárně Jeníkov. Soud zrušil předchozí rozhodnutí a přikázal další řízení u Krajského soudu v Brně. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle něj se brněnský krajský soud dostatečně nevěnoval podstatným otázkám, například kdy splnila elektrárna podmínky bezpečnosti práce. Energetický regulační úřad vydal licenci společnosti Fine Decorating na konci roku 2010. Podle žalobce pro to ale nebyly splněny podmínky.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Ceny elektřiny na trzích se rychle mění, stále jsou však mimořádně vysoko. Dlouhotrvající drahé energie se postupně promítají do vyúčtování jednotlivým spotřebitelům. Na čem koncová cena za elektřinu závisí?

Ceny energií dále rostou. Bývalý ministr průmyslu a současný místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že je třeba začít diskutovat o jejich zastropování. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) zopakovala, že takové plány kabinet nemá. Vláda bude podle ní ale jednat o mimořádné dani. V pondělních Událostech, komentářích potvrdila, že by mělo jít o energetické firmy, bankovní sektor a rafinérie a distributory paliv.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost společnosti Solar 6, která na základě soudního rozhodnutí přišla o licenci pro fotovoltaickou elektrárnu u Kojetína na Přerovsku. Ta byla Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) udělena v roce 2010 s výhodnými podmínkami odkupu energie. V době provádění revize však nebyla solární elektrárna podle soudního rozhodnutí zcela dokončená.

Vláda zváží úpravu normativních nákladů na bydlení, které slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení. Příští týden požádá příslušné úřady o údaje pro případné navýšení částek, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Při zvýšení normativů se zvýší i dávka na bydlení. Normativy by se případně mohly zvednout od října, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Resort zvažuje také cílenější nastavení podpory, aby víc odpovídala situaci v jednotlivých místech republiky. Opozice doporučuje zvednout parametry dávky minimálně o polovinu.

Ačkoliv se zpřesňují parametry úsporného tarifu pro domácnosti, k jednání o konkrétních částkách se ministři stále nedostali. Shoda je však na tom, že proplácet se bude přes zálohy na elektřinu. A ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Energetickým regulačním úřadem také prověří, jestli dodavatelé energií vyměřují svým zákazníkům zálohy poctivě. Pokud by lidem připadala nově vypočtená výše záloh přemrštěná, budou se moci obrátit právě na regulační úřad.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková pokračuje ve vymáhání odškodného za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. V dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, požaduje od státu 49 milionů korun. České televizi to potvrdil advokát exšéfky ERÚ Pavek Kohút i Obvodní soud pro Prahu 2, přes který dovolání podala. Na začátku dubna zamítl pražský městský soud odvolání Vitáskové i státu. Určil ale, že jí má ministerstvo spravedlnosti za způsobenou nemajetkovou újmu zaplatit 600 tisíc korun.

Od července začala platit nová pravidla zpřísňující podmínky podnikání s energiemi. Odborníci si od nich slibují účinnější boj s takzvanými energošmejdy. Celá agenda nově spadá pod Energetický regulační úřad (ERÚ). Každý, kdo má problém s prodejci energií, se tak bude nově obracet právě na tuto instituci. Až dosud to kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Už půl roku rovněž platí první část novely, díky které mohou zákazníci vypovědět bez sankcí smlouvu se zprostředkovatelem, poškození o této možnosti ale často netuší.

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.

Vláda schválila zákon, který zkracuje režim dodavatele poslední instance ze šesti měsíců na polovinu. Schválit ho musí parlament. V současnosti trvá režim DPI šest měsíců. Za tu dobu si musí zákazník, jehož předchozí dodavatel mu přestal dodávat energie, najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Po uplynutí půlroční lhůty se zákazník dostává do neoprávněného odběru a hrozí mu odpojení od energií.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), které se týkalo prominutí DPH u plynu a elektřiny za listopad a prosinec. Cílem přezkumu je zejména ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí, vysvětlil resort.

Strakonice koupí teplovod na sídlišti Šumavská. Město tak chce vyřešit vleklý spor o dodávky tepla, který vedla firma Energo, vlastník teplovodu, se strakonickou teplárnou. Teplovod a další zařízení i s pozemky koupí radnice zhruba za 15 milionů korun. Koupi schválilo všech 18 přítomných zastupitelů. Ředitel teplárny Pavel Hřídel, který ve středu končí ve funkci, označil koupi za rizikovou investici a cenu za příliš vysokou.

Odborář a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil, že se bude ucházet o podporu veřejnosti, aby mohl kandidovat na prezidenta. Se sběrem podpisů už začal, uvedl na Twitteru. Minulý týden Středulu odboráři na svém sjezdu potřetí na čtyři roky zvolili do čela ČMKOS. Předák poté řekl, že podmínkou pro jeho zapojení do prezidentské volby bylo obhájení postu šéfa této odborové centrály. Prezident Miloš Zeman odboráře požádal, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Česko je za určitých okolností ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku, o němž se v EU hovoří v souvislosti s novým balíkem protiruských sankcí. Patří také k velké většině unijních zemí, které i nadále nechtějí platit za ruský plyn v rublech, jak požaduje Moskva, řekl ministr průmyslu Jozef Síkela po mimořádném jednání s unijními kolegy. Přímé dodávky plynu od ruského Gazpromu zajišťují pro zákazníky ČEZ jen velmi nízký podíl. Přímý kontrakt mezi ruským energetickým gigantem a ČEZ proto letos skončí, oznámil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Bývalým odběratelům elektřiny od skupiny Bohemia Energy ve čtvrtek končí půlroční záchranný režim dodavatele poslední instance (DPI). Pokud si zákazníci nesjednali běžnou smlouvu, dostanou se do neoprávněného odběru a hrozí jim odpojení. Odběratelům plynu skončí režim DPI 17. dubna. Novou smlouvu stále nemají tisíce klientů.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.