Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.
Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak stoupne i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se taky prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Daň má platit po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji ani obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrhu, aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí ČR. V Poslanecké sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s ním nesouhlasil.
Místo Síkely vystoupil ministr Stanjura
Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu.
Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a s výběrem by mu měla pomáhat Finanční správa.
Novela ve schválené podobě také vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před senátory řekl, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. „Nikoho z výrobců elektrické energie neženeme zákonným opatřením do ztráty,“ konstatoval Stanjura. V Senátu zastoupil ministra průmyslu Jozefa Síkelu (nestr. za STAN), který ve čtvrtek předsedá jednání evropských ministrů pro energetiku. Stanjura současně řekl, že jde o mimořádné příjmy, které vláda použije výhradně na mimořádné výdaje spojené se zastropováním cen.
Pro zákon hlasovalo 55 ze 62 senátorů
Nezařazená senátorka Daniela Kovářová řekla, že tento zákon, stejně jako zákon zavádějící daň z neočekávaných zisků, považuje za špatný a nebude pro něj hlasovat. Varovala před dopady regulace, která podle ní demotivuje dodavatele. Zákon podle ní povede k nedostatku a výpadkům. Její slova odmítl předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09). Její výstup označil za strašení. Odmítl, že by zákon byl diskriminační. „Toto bylo nadměrné strašení a nepochopení tohoto zákona,“ prohlásil. Pro zákon hlasovalo 55 ze 62 přítomných senátorů.
Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4 400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny.
Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5 800 Kč), z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5 100 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2 430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1 700 Kč), z minerálních olejů a rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5 600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4 100 Kč). V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.
Daň s dopadem na výrobce energií a banky
Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.
Takzvané zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na připravovanou daň z mimořádných zisků, kterou ve čtvrtek rovněž schválil Senát.
Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny. V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.
Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.
