Sněmovna schválila cenové stropy i odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny

Nahrávám video

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Pro novelu energetického zákona hlasovalo osmdesát přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců.

Vláda chce díky novému odvodu v příštím roce vybrat do rozpočtu až osmdesát miliard korun. Ještě před dvěma týdny přitom kabinet mluvil jen o patnácti miliardách. 

Jasná většina koaličních poslanců nový odvod pro výrobce elektřiny schvália i s vědomím, že od nich stát zároveň vybere nižší částku na dani z mimořádných zisků. „Zvýšíme ty odvody, tak logicky bude nižší mimořádný zisk, a tím pádem bude nižší ta mimořádná daň,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Opozice návrh kritizovala

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat. Podobně se vyjadřovali i poslanci SPD. „Uběhlo 14 dní a je všechno jinak, že to nebude tolik peněz z windfall taxu, ale tady z téhle energetické speciální daně – takže ty příjmy… já nevím čemu se dá věřit,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit devadesát procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk.

Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa. 

„Je to vyřešení toho nedořčeného poté, co se zavedly stropy na ceny energie. To bohužel nefunguje tak, že stát řekne, že bude nějaká maximální cena a ona ve skutečnosti taková bude. Někdo musí zaplatit ten rozdíl mezi cenou, kterou zaplatí domácnost a tou skutečnou cenou na trhu. Tím pádem hledáme, jakým způsobem ten rozdíl zaplatit,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ekonom Petr Bartoň. V souvislosti s tím, kolik se na energetické dani vybere, uvedl, že není validní argumentovat proti vládě, že to nedokáže spočítat. 

„Všechno bude záviset na tom, kolik bude skutečná cena na tom trhu a tím pádem kolik vůbec je potřeba vybrat na to takzvané zadotování rozdílu mezi zastropovanou cenou a tou cenou skutečnou,“ podotkl s tím, že všechno určí až cena na trhu, kterou dnes není nikdo schopný predikovat.

Zmínil však, že oba způsoby výběru peněz – nadměrné zisky nebo rozdíl na ceně – jsou spojené nádoby. „Čím více vybere na jedné, tím méně bude vláda schopna vybrat na druhé straně. Čím více vybere na ceně, tedy z těch energetických společností vyvede více peněz, tím jim zbydou menší nadměrné zisky a tím pádem se vybere méně na té dani,“ dodal Bartoň.

Nahrávám video

Horní hranice cen energií i pro velké firmy

Sněmovna odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím nesouhlasil. Poukazoval na to, že evropské nařízení, ze kterého návrh zákona vychází, umožňuje využít vybrané peníze pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.

Dolní komora v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. „Je to opět program, kdy budeme muset napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a budeme ho muset notifikovat u Evropské komise,“ dodal Síkela s tím, že se již připravuje pozměňovací návrh. 

Zmínil, že zastropování pro velké firmy by mělo být stejné jako pro domácnosti. „Budeme se snažit, aby to zastropovaní bylo takové, jak to máme nastaveno pro domácnosti a pro malé a střední firmy pro to rozhodné období roku 2023, tedy od 1. 1.,“ uvedl.

Nahrávám video

V souvislosti s výdaji ve státním rozpočtu zmínil, že v rámci propočtů došlo k určitému posunu. „Tak, jak nám to předběžně vychází a musíme si uvědomit jednu věc, že to celé jsou pouze kvalifikované odhady, které se budou odvíjet od cen energií na trhu, ale v tuto chvíli je to spočítáno tak, že by nám mohly zbýt peníze i na zastropování pro velké firmy,“ uvedl Síkela. Celkové náklady na zastropování zatím odhadovat nechtěl. „Musíme to celé znovu propočítat, jsou tam omezující podmínky ze strany Evropské komise,“ podotkl. 

Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) však toto nařízení mělo být schváleno už dávno. „Vůbec se to nemuselo dělat dnes v tomhle komplikovaném zákonu, komplikované novele,“ uvedl. 

Stav legislativní nouze

Sněmovna dopoledne rozhodla o projednávání novely ve stavu legislativní nouze, to umožňuje schválit zákon i během jednoho dne včetně případných pozměňovacích návrhů. Opoziční ANO však k tomu mělo námitky. „Nevidím důvody pro projednání ve stavu legislativní nouze,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

„Jaká škoda vznikne státu, když proběhne řádný legislativní proces, když ten zákon budeme mít o měsíc později?“ ptal se předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO). Síkela  ale upozornil na to, že pokud by odvody z nadměrného příjmu nezačaly platit už od prosince, přišel by stát každý měsíc o miliardy. „Jedna věc je jasná. Podle evropského nařízení musíme aplikovat odvody od výrobců. A pokud nebudeme schopni ty odvody aplikovat již v prosinci, přijde stát odhadem přibližně o sedm miliard korun za každý měsíc,“ uvedl Síkela.

Další schválené normy

Poslanci kývli na novelu, podle níž mají posudkovým lékařům pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci – nelékaři. Změna reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.

„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.

Sněmovna také schválila předlohu o Antarktidě, která mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti na tomto kontinentu. Zpřesnění povinností vůči Antarktidě vyplývají z mezinárodních závazků Česka.

„V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 6 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.