Sněmovna schválila cenové stropy i odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny

8 minut
Události: Sněmovna
Zdroj: ČT24

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Pro novelu energetického zákona hlasovalo osmdesát přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců.

Vláda chce díky novému odvodu v příštím roce vybrat do rozpočtu až osmdesát miliard korun. Ještě před dvěma týdny přitom kabinet mluvil jen o patnácti miliardách. 

Jasná většina koaličních poslanců nový odvod pro výrobce elektřiny schvália i s vědomím, že od nich stát zároveň vybere nižší částku na dani z mimořádných zisků. „Zvýšíme ty odvody, tak logicky bude nižší mimořádný zisk, a tím pádem bude nižší ta mimořádná daň,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Opozice návrh kritizovala

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat. Podobně se vyjadřovali i poslanci SPD. „Uběhlo 14 dní a je všechno jinak, že to nebude tolik peněz z windfall taxu, ale tady z téhle energetické speciální daně – takže ty příjmy… já nevím čemu se dá věřit,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit devadesát procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk.

Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa. 

„Je to vyřešení toho nedořčeného poté, co se zavedly stropy na ceny energie. To bohužel nefunguje tak, že stát řekne, že bude nějaká maximální cena a ona ve skutečnosti taková bude. Někdo musí zaplatit ten rozdíl mezi cenou, kterou zaplatí domácnost a tou skutečnou cenou na trhu. Tím pádem hledáme, jakým způsobem ten rozdíl zaplatit,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ekonom Petr Bartoň. V souvislosti s tím, kolik se na energetické dani vybere, uvedl, že není validní argumentovat proti vládě, že to nedokáže spočítat. 

„Všechno bude záviset na tom, kolik bude skutečná cena na tom trhu a tím pádem kolik vůbec je potřeba vybrat na to takzvané zadotování rozdílu mezi zastropovanou cenou a tou cenou skutečnou,“ podotkl s tím, že všechno určí až cena na trhu, kterou dnes není nikdo schopný predikovat.

Zmínil však, že oba způsoby výběru peněz – nadměrné zisky nebo rozdíl na ceně – jsou spojené nádoby. „Čím více vybere na jedné, tím méně bude vláda schopna vybrat na druhé straně. Čím více vybere na ceně, tedy z těch energetických společností vyvede více peněz, tím jim zbydou menší nadměrné zisky a tím pádem se vybere méně na té dani,“ dodal Bartoň.

7 minut
Události, komentáře: Obavy z energetické a ekonomické krize
Zdroj: ČT24

Horní hranice cen energií i pro velké firmy

Sněmovna odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím nesouhlasil. Poukazoval na to, že evropské nařízení, ze kterého návrh zákona vychází, umožňuje využít vybrané peníze pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.

Dolní komora v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. „Je to opět program, kdy budeme muset napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a budeme ho muset notifikovat u Evropské komise,“ dodal Síkela s tím, že se již připravuje pozměňovací návrh. 

Zmínil, že zastropování pro velké firmy by mělo být stejné jako pro domácnosti. „Budeme se snažit, aby to zastropovaní bylo takové, jak to máme nastaveno pro domácnosti a pro malé a střední firmy pro to rozhodné období roku 2023, tedy od 1. 1.,“ uvedl.

6 minut
Ministr Síkela k opatřením pro zmírnění dopadů cen energií
Zdroj: ČT24

V souvislosti s výdaji ve státním rozpočtu zmínil, že v rámci propočtů došlo k určitému posunu. „Tak, jak nám to předběžně vychází a musíme si uvědomit jednu věc, že to celé jsou pouze kvalifikované odhady, které se budou odvíjet od cen energií na trhu, ale v tuto chvíli je to spočítáno tak, že by nám mohly zbýt peníze i na zastropování pro velké firmy,“ uvedl Síkela. Celkové náklady na zastropování zatím odhadovat nechtěl. „Musíme to celé znovu propočítat, jsou tam omezující podmínky ze strany Evropské komise,“ podotkl. 

Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) však toto nařízení mělo být schváleno už dávno. „Vůbec se to nemuselo dělat dnes v tomhle komplikovaném zákonu, komplikované novele,“ uvedl. 

Stav legislativní nouze

Sněmovna dopoledne rozhodla o projednávání novely ve stavu legislativní nouze, to umožňuje schválit zákon i během jednoho dne včetně případných pozměňovacích návrhů. Opoziční ANO však k tomu mělo námitky. „Nevidím důvody pro projednání ve stavu legislativní nouze,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

„Jaká škoda vznikne státu, když proběhne řádný legislativní proces, když ten zákon budeme mít o měsíc později?“ ptal se předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO). Síkela  ale upozornil na to, že pokud by odvody z nadměrného příjmu nezačaly platit už od prosince, přišel by stát každý měsíc o miliardy. „Jedna věc je jasná. Podle evropského nařízení musíme aplikovat odvody od výrobců. A pokud nebudeme schopni ty odvody aplikovat již v prosinci, přijde stát odhadem přibližně o sedm miliard korun za každý měsíc,“ uvedl Síkela.

Další schválené normy

Poslanci kývli na novelu, podle níž mají posudkovým lékařům pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci – nelékaři. Změna reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.

„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.

Sněmovna také schválila předlohu o Antarktidě, která mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti na tomto kontinentu. Zpřesnění povinností vůči Antarktidě vyplývají z mezinárodních závazků Česka.

„V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
21:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 52 mminutami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 2 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
14:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
11:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
11:31Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 12 hhodinami
Načítání...