Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.
Pro novelu energetického zákona hlasovalo osmdesát přítomných koaličních poslanců. Klub opozičního hnutí ANO se při závěrečném hlasování většinově zdržel stejně jako klub SPD. V sále bylo podle hlasovací sjetiny přítomno 146 poslanců.
Vláda chce díky novému odvodu v příštím roce vybrat do rozpočtu až osmdesát miliard korun. Ještě před dvěma týdny přitom kabinet mluvil jen o patnácti miliardách.
Jasná většina koaličních poslanců nový odvod pro výrobce elektřiny schvália i s vědomím, že od nich stát zároveň vybere nižší částku na dani z mimořádných zisků. „Zvýšíme ty odvody, tak logicky bude nižší mimořádný zisk, a tím pádem bude nižší ta mimořádná daň,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Opozice návrh kritizovala
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před závěrečným hlasováním uvedla, že její klub má podle ní pochybnosti, zda zákon není protiústavní. Není podle ní jasné, kolik peněz se nakonec vybere, ani kdo je bude vybírat. Podobně se vyjadřovali i poslanci SPD. „Uběhlo 14 dní a je všechno jinak, že to nebude tolik peněz z windfall taxu, ale tady z téhle energetické speciální daně – takže ty příjmy… já nevím čemu se dá věřit,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Odvod se bude podle ministerstva průmyslu vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince. Bude tvořit devadesát procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk.
Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa.
„Je to vyřešení toho nedořčeného poté, co se zavedly stropy na ceny energie. To bohužel nefunguje tak, že stát řekne, že bude nějaká maximální cena a ona ve skutečnosti taková bude. Někdo musí zaplatit ten rozdíl mezi cenou, kterou zaplatí domácnost a tou skutečnou cenou na trhu. Tím pádem hledáme, jakým způsobem ten rozdíl zaplatit,“ uvedl v pořadu Události, komentáře ekonom Petr Bartoň. V souvislosti s tím, kolik se na energetické dani vybere, uvedl, že není validní argumentovat proti vládě, že to nedokáže spočítat.
„Všechno bude záviset na tom, kolik bude skutečná cena na tom trhu a tím pádem kolik vůbec je potřeba vybrat na to takzvané zadotování rozdílu mezi zastropovanou cenou a tou cenou skutečnou,“ podotkl s tím, že všechno určí až cena na trhu, kterou dnes není nikdo schopný predikovat.
Zmínil však, že oba způsoby výběru peněz – nadměrné zisky nebo rozdíl na ceně – jsou spojené nádoby. „Čím více vybere na jedné, tím méně bude vláda schopna vybrat na druhé straně. Čím více vybere na ceně, tedy z těch energetických společností vyvede více peněz, tím jim zbydou menší nadměrné zisky a tím pádem se vybere méně na té dani,“ dodal Bartoň.
Horní hranice cen energií i pro velké firmy
Sněmovna odmítla návrh skupiny poslanců ANO, aby část výnosů z odvodů směřovala také obcím, městům a krajům v souladu s rozpočtovým určením daní. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím nesouhlasil. Poukazoval na to, že evropské nařízení, ze kterého návrh zákona vychází, umožňuje využít vybrané peníze pouze na podporu konečných odběratelů elektřiny.
Dolní komora v novele schválila pozměňovací návrh Ivana Adamce (ODS), který by vládě umožnil zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. „Je to opět program, kdy budeme muset napsat, za jakých podmínek se bude čerpat a budeme ho muset notifikovat u Evropské komise,“ dodal Síkela s tím, že se již připravuje pozměňovací návrh.
Zmínil, že zastropování pro velké firmy by mělo být stejné jako pro domácnosti. „Budeme se snažit, aby to zastropovaní bylo takové, jak to máme nastaveno pro domácnosti a pro malé a střední firmy pro to rozhodné období roku 2023, tedy od 1. 1.,“ uvedl.
V souvislosti s výdaji ve státním rozpočtu zmínil, že v rámci propočtů došlo k určitému posunu. „Tak, jak nám to předběžně vychází a musíme si uvědomit jednu věc, že to celé jsou pouze kvalifikované odhady, které se budou odvíjet od cen energií na trhu, ale v tuto chvíli je to spočítáno tak, že by nám mohly zbýt peníze i na zastropování pro velké firmy,“ uvedl Síkela. Celkové náklady na zastropování zatím odhadovat nechtěl. „Musíme to celé znovu propočítat, jsou tam omezující podmínky ze strany Evropské komise,“ podotkl.
Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) však toto nařízení mělo být schváleno už dávno. „Vůbec se to nemuselo dělat dnes v tomhle komplikovaném zákonu, komplikované novele,“ uvedl.
Stav legislativní nouze
Sněmovna dopoledne rozhodla o projednávání novely ve stavu legislativní nouze, to umožňuje schválit zákon i během jednoho dne včetně případných pozměňovacích návrhů. Opoziční ANO však k tomu mělo námitky. „Nevidím důvody pro projednání ve stavu legislativní nouze,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.
„Jaká škoda vznikne státu, když proběhne řádný legislativní proces, když ten zákon budeme mít o měsíc později?“ ptal se předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO). Síkela ale upozornil na to, že pokud by odvody z nadměrného příjmu nezačaly platit už od prosince, přišel by stát každý měsíc o miliardy. „Jedna věc je jasná. Podle evropského nařízení musíme aplikovat odvody od výrobců. A pokud nebudeme schopni ty odvody aplikovat již v prosinci, přijde stát odhadem přibližně o sedm miliard korun za každý měsíc,“ uvedl Síkela.
Další schválené normy
Poslanci kývli na novelu, podle níž mají posudkovým lékařům pomáhat s přípravou podkladů nebo návrhů posudků vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci – nelékaři. Změna reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů. Lékařská posudková služba hodnotí zdravotní stav lidí kvůli přidělení a výši invalidních důchodů nebo příspěvků na péči.
„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Odhadují, že ve správě sociálního zabezpečení by mohlo pracovat 160 těchto nelékařů.
Sněmovna také schválila předlohu o Antarktidě, která mimo jiné upravuje povolování a podmínky pro vstup a pro činnosti na tomto kontinentu. Zpřesnění povinností vůči Antarktidě vyplývají z mezinárodních závazků Česka.
„V současné době vedle sebe existuje dvojí režim ohlášení a povolení. Navrhovanou právní úpravou dojde k vytvoření jednoho povolení obdobně, jako tomu je v jiných smluvních státech s konzultativním statusem, například ve Švédsku nebo Nizozemsku,“ stojí v důvodové zprávě.
