Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.
„Minulá vláda, pan (bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil) Válek, navyšoval výdaje a neměl na to příjmy. Takže vysáli rezervy státních pojišťoven a peníze tam chybí,“ uvedl předseda vlády.
Podle Válka (TOP 09) má stát nejprve tlačit pojišťovny do toho, aby se chovaly efektivně, staraly se o své pojištěnce a zajistily jim péči. „To jsem čtyři roky dělal. A pak se bavme o tom, jestli navyšovat platby,“ podotkl.
Letos by hospodaření pojišťoven mělo skončit patnáct miliard korun v minusu. V dalších letech by pak podle ministerstva některým hrozilo, že nebudou schopné hradit třeba nemocnicím nebo ambulancím za péči včas.
Zatímco v roce 2020 měly pojišťovny na všech účtech přes 64 miliard, loni to bylo o dvacet miliard méně. Disproporci v příjmech a výdajích způsobuje více faktorů, včetně zmíněného stárnutí populace nebo stále dražší a modernější léčby. Průměrná roční platba na jednoho pojištěnce přesahuje padesát tisíc korun.
Peníze by nestačily, říká Vojtěch
Částka za státní pojištěnce každý rok automaticky roste podle vývoje ekonomiky. Příští rok se měla zvýšit o tři miliardy. Podle současného šéfa resortu zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by to ale na pokrytí nákladů za péči o pacienty nestačilo. Vládě proto předloží návrh na mimořádnou valorizaci, a to o 24 miliard korun.
Pojišťovny mimořádnou valorizací podmínily uzavření dohody o úhradách za péči v příštím roce. Přistoupilo na ně jedenáct z patnácti skupin poskytovatelů. Mezi nimi i praktičtí lékaři. A taky zástupci domácích zdravotních služeb, kterým ale vadí nová pozice takzvané terénní sestry, na kterou by příští rok měli dostávat peníze praktici.
„Spočítali jsme potřebu, která je daná, třeba i nárůsty, které jsou skoro nekontrolovatelné, protože populace stárne, takže není to tak, že bychom jenom systém zasypávali penězi,“ vysvětlil Vojtěch.
Tuzemské zdravotnictví potřebuje podle šéfa opoziční ODS Martina Kupky vážnější systémové změny. „A zároveň v situaci, kdy je úplně zřejmé, že navýšení plateb se také promítne do většího zadlužení České republiky, je to nezodpovědný krok,“ míní Kupka.
Kabinet návrh hájí i tím, že Fialova vláda nutila pojišťovny hospodařit se schodky. Výdaje na péči neustále rostou. Příští rok podle odhadů dosáhnou téměř dvojnásobku v porovnání s náklady před osmi lety.
„Čtyři roky nazpět byly deficitní úhradové vyhlášky a klesly rezervy zdravotních pojišťoven. To znamená, některé by se ocitly skutečně v kritické situaci,“ domnívá se místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jan Síla (SPD).
Místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová, která je členkou sněmovního zdravotnického výboru, v této souvislosti řekla, že od covidu se zdvojnásobil počet peněz, které jdou do zdravotnictví, aniž by se zlepšila efektivita systému. „Zjednodušeně se dá říct, že zdravotnictví pojme jakékoliv peníze, které do něho nasypeme, a opravdu pouhé navyšování peněz není řešením,“ míní.
Vláda už letos schválila přesun osmi miliard od VZP k ostatním pojišťovnám. Bez nich by podle Vojtěcha hrozilo, že nebudou na konci roku za péči platit včas. Šéf resortu taky plánuje třeba zrušit některá méně využívaná lůžka nebo je vyměnit za místa pro starší pacienty. Lidí nad 85 let bude v roce 2040 skoro půl milionu, tedy dvakrát více než teď.
