Johana Šulcová

V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady lékaři testují novou technologii, díky níž při ošetření zúžených cév nebo poruch srdečního rytmu nemusí pacienty ozařovat v takové míře jako dosud. Studii nyní vědci vyhodnocují. Pokud se metoda osvědčí, mohli by ji lékaři na dalších klinikách využívat během několika let – s menší radiační zátěží a kvalitnějšími obrazy.

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.

Kriminalisté s pomocí zásahové jednotky zadrželi čtyři lidi, které podezírají z krádeže peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v pražské Opatovské ulici o velikonočním víkendu. Pachatelé navíc bankomaty poškodili zřejmě s použitím výbušniny.

Spotřeba léků v Česku roste. Lékárníci ročně vydají přes 260 milionů balení. Ta, která projdou nebo je pacienti nevyužijí, se musí zlikvidovat ve spalovnách. Každoročně tam skončí zhruba tisíc tun. Přestože většina Čechů ví, že by měli léky vracet do lékáren, pětina je vyhazuje do běžného odpadu.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.

Specializovaní lékaři varují před neodborně provedenými estetickými zákroky, které podle nich dělají některá kosmetická nebo nehtová studia. Nejčastěji jde o výplně rtů nebo vyhlazení pleti pomocí injekcí botolutoxinu či kyseliny hyaluronové. Procedury prováděné nelékaři mohou podle České komory estetické medicíny (ČKEM) vést k vážným zdravotním komplikacím, které si mohou vyžádat lékařský zákrok nebo hospitalizaci. „Pokud mají například aplikovanou kyselinu hyalorunovou ve rtech, tak ji můžeme rozpustit enzymem, ale pokud ten materiál je odněkud z internetu, tak tam mohou být přísady, které prostě rozpustit nejdou,“ přiblížila zubní lékařka a předsedkyně ČKEM Kamila Zvolánková.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nedospělým pachatelům nejzávažnějších činů hrozilo více než současných maximálních deset let za mřížemi. Za vraždu by pak podle něho měly být děti trestně odpovědné už od třinácti let. Teď je věková hranice o dva roky vyšší. Podle části opozice i některých odborníků by ale stát měl spíš řešit příčiny dětské kriminality.

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.

Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.

Namísto cesty do lékárny by si lidé mohli nechat léky na předpis doručit domů nebo do výdejního boxu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce zásilkový výdej zavést nejpozději od ledna 2028. Část farmaceutů ale upozorňuje na možné dopady na bezpečnost pacientů, zejména kvůli kontrole kontraindikací, i na riziko, že změna oslabí dostupnost lékáren v regionech.

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.

Státní zemědělský intervenční fond už měsíc nevyplácí dotace firmám z holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně plánoval, že koncern do tohoto dne – 8. ledna – převede do svěřenského fondu, to se ale nestalo. Opoziční lídři jeho řešení střetu zájmů zpochybňují.

Kvůli nedokončenému projektu může Česko přijít o desítky milionů korun z Evropské unie. Takzvaný elektronický spis, který stát chystá už osmnáct let, totiž není podle nového ministra spravedlnosti připravený a není ani jasné, že ho resort stihne dokončit v termínu, tedy do letošního podzimu.

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.

Zajišťování lékařských pohotovostí v tuzemsku přejde od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona u urgentních příjmů v 96 nemocnicích a na dalších třiatřiceti z původních 49 míst. Pohotovosti pro děti budou tam, kde funguje lůžkové pediatrické oddělení. Zubní pohotovosti se budou v některých krajích střídat. Seznam pohotovostí i s ordinační dobou zveřejní zdravotní pojišťovny na svých webech nejpozději do 1. ledna.

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.