Johana Šulcová

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nedospělým pachatelům nejzávažnějších činů hrozilo více než současných maximálních deset let za mřížemi. Za vraždu by pak podle něho měly být děti trestně odpovědné už od třinácti let. Teď je věková hranice o dva roky vyšší. Podle části opozice i některých odborníků by ale stát měl spíš řešit příčiny dětské kriminality.

Podstatná část Čechů stále věří různým mýtům o pití alkoholu. V rozporu s jasným pohledem Světové zdravotnické organizace si půlka z nich třeba mylně myslí, že pití malého množství je zdraví prospěšné. Čtvrtina je přesvědčená, že zlepšuje kvalitu spánku, a pětina, že občasné pití v těhotenství neohrožuje matku ani dítě. Sedmina lidí dokonce ani nevěří v existenci závislosti na alkoholu. Dopady užívání alkoholu na společnost a hlavně její zdraví přitom narůstají – jen VZP loni na léčbu v souvislosti s nadměrným pitím vydala přes miliardu korun. Vědci se ptali více než tisíce lidí, kteří uvedli, že v posledním roce a půl alkohol pili. Jedním z hlavních sdělení jejich studie je, že nějakému mýtu o alkoholu věří skoro každý. Dáno je to i tím, že je pevnou a tradiční součástí kultury.

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.

Lidi v tuzemsku tloustnou – a nejen lékaři si kladou otázku, jak to zvrátit. Například v pražském IKEMu půl roku sledovali stovku pacientů, kteří hubli za pomoci čím dál populárnějších antiobezitik. Klinika uvádí, že každý shodil nejméně devět kilogramů. Moderní léky na obezitu má podle lékařů předepsáno až 80 tisíc Čechů. Léčbu, která vyjde měsíčně zhruba na tři až deset tisíc korun, si pacienti platí sami. Podle náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena (za Motoristy) by se to ale mohlo v budoucnu změnit. Aktuálně vzniká pracovní skupina – ta by měla určit, kterým pacientům by mohla medikamenty hradit pojišťovna.

Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.

Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.

Namísto cesty do lékárny by si lidé mohli nechat léky na předpis doručit domů nebo do výdejního boxu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce zásilkový výdej zavést nejpozději od ledna 2028. Část farmaceutů ale upozorňuje na možné dopady na bezpečnost pacientů, zejména kvůli kontrole kontraindikací, i na riziko, že změna oslabí dostupnost lékáren v regionech.

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.

Státní zemědělský intervenční fond už měsíc nevyplácí dotace firmám z holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně plánoval, že koncern do tohoto dne – 8. ledna – převede do svěřenského fondu, to se ale nestalo. Opoziční lídři jeho řešení střetu zájmů zpochybňují.

Kvůli nedokončenému projektu může Česko přijít o desítky milionů korun z Evropské unie. Takzvaný elektronický spis, který stát chystá už osmnáct let, totiž není podle nového ministra spravedlnosti připravený a není ani jasné, že ho resort stihne dokončit v termínu, tedy do letošního podzimu.

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.

Zajišťování lékařských pohotovostí v tuzemsku přejde od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona u urgentních příjmů v 96 nemocnicích a na dalších třiatřiceti z původních 49 míst. Pohotovosti pro děti budou tam, kde funguje lůžkové pediatrické oddělení. Zubní pohotovosti se budou v některých krajích střídat. Seznam pohotovostí i s ordinační dobou zveřejní zdravotní pojišťovny na svých webech nejpozději do 1. ledna.

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

S onemocněním ledvin žije v Česku až milion lidí, polovina o něm ale neví. Bolet totiž začne až v pokročilé fázi, když orgán začne selhávat. Každý rok tak musí začít docházet na dialýzu, která přirozenou funkci ledvin pomáhá nahradit, zhruba tisíc pacientů, kteří žádné potíže do té doby nepociťovali. Buď si krev čistí doma sami, nebo léčbu podstupují v nemocnici. Většina nemocných stále volí druhou možnost. I když nejlepším řešením je transplantace ledvin, každý ji podstoupit nemůže. Dialýzu proto vědci neustále vylepšují. Pravidelně tuto proceduru potřebuje v Česku zhruba šest tisíc lidí.

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé už mají téměř hotové seznamy kandidátů na budoucí ministry. V úterý by jména měla potvrdit koaliční rada, poté je předseda ANO Andrej Babiš, pověřený sestavením vlády, předá prezidentu Petru Pavlovi. Zda a kdy zároveň veřejně vysvětlí řešení svého střetu zájmů, však zůstává nejasné. Téma bude ve čtvrtek také předmětem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, podle představitelů ANO na ní ale odpověď od lídra hnutí nezazní.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Česká televize oslovila strany a hnutí s nejvyšší šancí na zisk poslaneckých mandátů (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé) ohledně tématu bezpečnosti. Většina ze subjektů by zasáhla do současného systému výsluh. Stačilo! je chce vyšší. ANO a Motoristé míní, že by si noví členové bezpečnostních sil měli sami vybrat, jestli tyto peníze pobírat až po odchodu od sboru, nebo je dostávat k platu. K úpravám pro nové příslušníky se kloní i SPOLU, Starostové a Piráti. SPD by systém nyní neměnila. Sloučení policistů, hasičů, celníků a vězeňské služby pod jeden resort nicméně většina stran odmítá s tím, že jejich práce se značně liší. Piráti se naopak domnívají, že by tím stát ušetřil.

Všechny strany a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, se shodují na tom, že by se v Česku neměly rušit žádné nemocnice. Podporují ale přeměnu málo využívaných akutních lůžek na lůžka následné a dlouhodobé péče. K omezení menších zařízení kvůli větší efektivitě přistoupili třeba v Německu. Různé názory mají politické subjekty na případné zavedení takzvaných nadstandardů. Možnost připlatit si za lepší péči podporují Starostové, Piráti a Motoristé – i podle nich by ale pacientům vždy musela zůstat také plně hrazená varianta.