Vládní koalice chce, aby vraždu nešlo promlčet, a pachatelům tak hrozil trest po celý život. V současné době je totiž policisté nemohou stíhat za zločiny starší třiceti let. Podobný návrh navíc vznikl i v Senátu. Autoři obou novel změnu odůvodňují hlavně čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami, zejména zajišťováním a porovnáváním DNA. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by se úprava mohla dotknout jednotek případů.
Kvalitnější kriminalistické metody lze ilustrovat přímo na konkrétním pracovním postupu policistů. Expertka v odvětví speciální biologie z Kriminalistického ústavu Policie ČR Alexandra Rejhová musí po získání důkazu, že je na svetru krev, ověřit, zda je lidská. K tomu potřebuje vzorek odebraný vatovou tyčinkou. Kus z ní poté vloží do lahvičky s ředícím roztokem – takzvaným pufrem.
Pokud se objeví dva proužky, jde o lidskou krev. Rejhová následně vzorek v mikrozkumavce předá na zkoumání kolegům z genetiky. V laboratoři odborníci nejdřív musí DNA izolovat a namnožit, aby ji mohli zkoumat. Metody i přístroje jsou čím dál přesnější a citlivější. Genetickou informaci lze získat třeba z místa, o které se pachatel jen otřel, nebo i z velmi starých nálezů. „Naše nejstarší vzorky, které jsme pozitivně zanalyzovali, jsou z devátého století,“ sdělil vedoucí odboru přírodovědných zkoumání z Kriminalistického ústavu Policie ČR Roman Hradil.
Získaný DNA profil pak lze porovnat s dalšími, které si policie uložila. A to nejen ta česká. „V databázi to (vzorek) čeká, až se třeba někde narazí na srovnávací vzorek toho člověka, protože policie ho nemusela mít vůbec v hledáčku. A může to být i po dvaceti letech, kdy napíšeme policii: ‚Máme tady vzorek z případu tehdy a tehdy,‘“ vysvětlil Hradil.
Právě kvalita současných kriminalistických postupů je jedním z hlavních argumentů, proč chtějí politici nepromlčitelnost vraždy zavést. „Pokud se někdo dopustí vraždy, zejména tedy vraždy plánované, tak se nemá zbavit strachu z odhalení a má nést následky třeba tím, že se to zjistí po 31 letech,“ zdůraznil ministr Tejc. „To, co nebylo možné technicky prokazovat třeba před patnácti dvaceti lety, tak v současné době již jde,“ dodala poslankyně a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká (za Motoristy).
Koalice pracuje se dvěma variantami
Vládní koalice pracuje se dvěma variantami – jedna počítá s nepromlčitelností vraždy podle takzvaného druhého a třetího odstavce, kde zákon hovoří o usmrcení dopředu naplánovaném nebo třeba více obětech. Druhá pak se zrušením časového omezení u všech vražd. Právě takový návrh vznikl v Senátu.
„Je to především také otázka možnosti vyšetřování činů v trestním stíhání a dořešení, jestli je to kvalifikovaný trestný čin, nebo je to úmyslná vražda nekvalifikovaná,“ sdělila místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL). „Jsou i země, kde není možné, aby vražda byla promlčena. Určitě je namístě takovou debatu vést,“ doplnil poslanec a místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák.
Novela podporovaná ministerstvem počítá s nepromlčitelností i v případech, že ke smrti oběti došlo kvůli terorismu nebo obecnému ohrožení – jako třeba u metanolové aféry.
Vražd bez známého pachatele policie eviduje několik ročně
Většinu vražd v tuzemsku ovšem policie objasní. Každý rok nicméně eviduje několik nových pomníčků, tedy vražd bez určeného pachatele. K nejznámějším skutkům došlo v divokých devadesátých letech. Například v roce 1996 v Úvalech u Prahy neznámí vrazi se samopaly trefili dvaadvacetkrát Antonína Bělu. Ten za socialismu jezdil se stánky po poutích a policisté jeho jméno znali třeba kvůli loupeži na poště.
„Násilná trestná činnost s těžkou újmou na zdraví, spekulace, vekslování, obchody s auty. To byl obrázek Antonína Běly. Zjistíte, že vám prochází dalšími dvěma případy vražd,“ popsal v dokumentu Polosvět světských z roku 2022 policista a ředitel Muzea policie ČR Radek Galaš.
V tomto konkrétním případě se spekulovalo o kontroverzním podnikateli Františku Mrázkovi i o ruskojazyčné mafii, které Běla konkuroval. Obvinění si vyslechli Ján Kaco a bývalý Bělův bodyguard Pavel Šrytr. Pro nedostatek důkazů je ale soud osvobodil. Právě zmíněného Mrázka pak neznámý útočník zastřelil v roce 2006. Vrahem byl profesionální střelec. Policie však přes mimořádné úsilí nenašla vraha ani objednatele.
Dalším známým případem je úmrtí Dity Hrabánkové, kterou její matka naposledy viděla 27. května 1992. O dva týdny později tělo jedenadvacetileté ženy našla v parku v Průhonicích zásahová jednotka, která měla v okolí cvičení. Nalezeno ale bylo jen torzo. Hrudní a břišní dutina byly otevřené a chyběly v nich vnitřní orgány.
O vnitřnosti přišla i servírka Kamila Fajtová, kterou vrah zabil 12. prosince 1991 v lesíku v Ostravě-Porubě. Lidé v okolních panelácích slyšeli volání o pomoc. V případě Fajtové měla policie podezřelého, když se však kriminalisté chystali případ v roce 1998 znovu otevřít, zemřel. Souvislost mezi oběma vraždami se každopádně nikdy neprokázala.
