V Česku loni klesl počet vražd, desítky jich ale zůstávají nedořešených. Může za to nejen nedostatek důkazů, ale také kratší promlčecí lhůty, které se většinou pohybují pod evropským průměrem. Promlčení vraždy v Česku obvykle trvá patnáct až dvacet let, horní hranice ale dosahují pouze výjimečné případy. V Německu tato lhůta trvá třicet let a například švédský nebo americký právní systém ji neumožňuje vůbec. Tématu se věnovali Reportéři ČT.
Lhůty na promlčení vražd jsou příliš krátké, tvrdí vyšetřovatelé. Desítky pachatelů zůstávají na svobodě
Reportéři ČT: Zločin a trest (zdroj: ČT24)
Podle vedoucího Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Jelínka je institut promlčení v Česku zdůvodňován třemi hlavními argumenty.
Registrované skutky v ČR po krajích (celková kriminalita v roce 2018)
„Zaprvé uplynutím času, kdy klesá potřeba trestněprávní reakce. Na čin a jeho pachatele se zapomíná, společnost nepociťuje potřebu jej potrestat po takové době. Druhým argumentem je předpoklad, že se viník napravil. A třetím jsou důvody procesní. To znamená, že uplynutím dvaceti let se ztrácí a oslabují důkazy. Svědci si nic nepamatují, nebo neexistují. A nejsou to jenom důkazy, které by sloužily k usvědčení obviněného, ale i důkazy, které by umožnily jeho zproštění. Po dvaceti letech důkazy prostě nejsou,“ uzavřel Jelínek.
S tím ale nesouhlasí řada kriminalistů, kteří poukazují na neustále se vylepšující forenzní techniku, jež nyní poskytuje propracovanější a větší množství důkazů než kdykoli v minulosti. Odmítají i hypotézu o nápravě viníka, který podle právníků nemá být hrozbou pro společnost, pokud v uplynulých dvaceti letech nespáchal další závažný čin.
„Z mého pohledu je tato argumentace slabá, protože následky jsou i tak trvalé,“ uvedl Václav Kybic, který při své práci policejního vyšetřovatele dohlížel na případy několika vražd. Některé oběti dokonce patřily i do okruhu jeho bezprostředních známých.
Forenzní psycholog: Pachatel se očistí jenom trestem
S Kybicem souhlasí i Karel Netík z Asociace forenzních psychologů, podle něhož vražda zůstává nepromlčitelná i pro samotného pachatele. „On to jednou spáchal, a to už neodčiní. To znamená, že je stále pachatelem vraždy, ať už byl potrestán nebo ne. Měli bychom mu poskytnout možnost, aby se očistil, což znamená ho potrestat,“ uvedl Netík.
Pozůstalí obětí připouštějí, že jejich traumata někdy trvají i proto, že vrah nebyl nikdy dopaden. Někteří se přitom pravidelně vídají s hlavními podezřelými, jejichž jména často znají z vyšetřovacích zpráv a kteří žijí v jejich nejbližším okolí. „Když si uvědomíte, že vraha možná potkáváte denně, je to hrozné,“ vyjádřil se jeden z pozůstalých po oběti vraždy Miloš Duchek.
Kriminalisté dále pátrají i po promlčení případu
Podle kriminalistů není neobvyklé, že vyšetřovatelé dále pokračují v pátrání i po promlčení případu.
Množství vražd na sto tisíc obyvatel
„Většinou to bývá na základě toho, že se objeví nové skutečnosti, jako tomu bylo například v případě vraždy z Barrandova z roku 1984. Tam se kriminalistům podařilo spárovat otisky prstů muže, který se tehdy v daném bytě nacházel. Kriminalisté za mužem zajeli a on se jim k vraždě i po tak dlouhé době přiznal. Uvedl, že měl výčitky a celých třicet let se bál, že bude dopaden,“ popsal Jan Daněk z Oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie hl. města Prahy.
Podle Daňka tak spadl pomyslný kámen ze srdce dotyčnému hned dvakrát. „Nejprve proto, že se mohl přiznat a někomu se s vraždou svěřit. A podruhé, když zjistil, že vražda je promlčená a pozemský soud už ho nikdy nepotrestá,“ uzavřel Daněk.
Ministerstvo spravedlnosti ale zatím o změně lhůty promlčitelnosti neuvažuje. Podle mluvčího Vladimíra Řepky jsou nastavené hranice u vražd v tuto chvíli dostačující. Jako jediné nepromlčitelné zločiny v Česku tedy zůstávají genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které definuje mezinárodní právo.