TÉMA

Trestní právo

Čaputová podepsala trestní novelu. Pošle ji ale na ústavní soud a požádá o pozastavení účinnosti
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas–SD, opozice ho naopak uvítala.
16. 2. 2024Aktualizováno16. 2. 2024, 12:36|ČTK, ČT24
Změny v trestním právu vracejí Slovensko ze středověku do moderní Evropy, řekl ministr Susko
Podle slovenského ministra spravedlnosti Borise Suska vracejí změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil tamější parlament, Slovensko ze středověku do moderní Evropy. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.
9. 2. 2024Aktualizováno9. 2. 2024, 20:12|ČTK
Slovenský parlament odhlasoval sporné změny v justici. Elitní speciální prokuratura skončí
Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.
8. 2. 2024Aktualizováno8. 2. 2024, 22:16|ČTK, ČT24
„Vylezte, zbabělci.“ Před slovenským parlamentem se sešel protest proti změnám v trestním právu
Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.
7. 2. 2024Aktualizováno7. 2. 2024, 22:27|ČTK
Slováci v desítkách měst demonstrovali proti Ficovým změnám v justici. Rodiče Kuciaka sklidili aplaus
Ve třicítce slovenských měst se ve čtvrtek v podvečer znovu konaly protivládní demonstrace. Protestující odmítají chystané změny v trestním právu, které kritizovaly i evropské instituce včetně Evropského parlamentu. V Bratislavě, kde protesty začaly už na začátku prosince, lidé znovu zaplnili velké náměstí v centru města. Potlesku se dostalo rodičům zavražděného novináře Jána Kuciaka, kteří se protestu účastnili.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024, 20:21|ČTK, ČT24
Hrozí, že stát rezignuje na ochranu občanů, varovala Čaputová. V řadě slovenských měst se protestovalo
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v parlamentním projevu ostře kritizovala současnou vládní koalici za její pokusy o změny v justici včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP). Navrhované změny v trestním právu umožní ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality, varovala zákonodárce Čaputová. Argumenty vlády na jednání sněmovny o změnách ve zrychleném řízení podle ní neobstojí. Podle premiéra Roberta Fica Čaputová nevystoupila v parlamentu jako hlava státu, ale jako mluvčí opozice. V řadě slovenských měst se navečer konaly další protivládní protesty.
18. 1. 2024Aktualizováno18. 1. 2024, 22:09|Tamara Kejlová, ČTK
Čaputová chce vetovat vládní návrh zrušení speciální prokuratury a změny trestních kodexů
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude vetovat vládní návrh změny trestních kodexů. Na tiskové konferenci řekla, že nevylučuje ani podnět k Ústavnímu soudu, pokud by ji poslanci přehlasovali. Nelíbí se jí, že návrh počítá se zrušením elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP) a se snížením trestů kromě jiného za korupci. Vláda ho navíc schválila v urychleném řízení bez odborné diskuse. premiér Robert Fico uvedl, že udělá všechno pro to, aby zásadní změny v trestním systému byly schválené do konce letošního roku.
8. 12. 2023|Magdaléna Kohoutová
Debata o roli soudců za komunismu je cenná, ale přichází pozdě, míní Baxa
Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy také zmínil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců.
10. 8. 2023|
Senátní výbor jednomyslně podpořil Šámala na ústavního soudce
Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.
14. 1. 2020Aktualizováno14. 1. 2020, 15:19|
Reportéři ČT
Lhůty na promlčení vražd jsou příliš krátké, tvrdí vyšetřovatelé. Desítky pachatelů zůstávají na svobodě
V Česku loni klesl počet vražd, desítky jich ale zůstávají nedořešených. Může za to nejen nedostatek důkazů, ale také kratší promlčecí lhůty, které se většinou pohybují pod evropským průměrem. Promlčení vraždy v Česku obvykle trvá patnáct až dvacet let, horní hranice ale dosahují pouze výjimečné případy. V Německu tato lhůta trvá třicet let a například švédský nebo americký právní systém ji neumožňuje vůbec. Tématu se věnovali Reportéři ČT.
30. 4. 2019|sab
Rumunsko přebírá evropské předsednictví, zatímco se prezident a vláda přou o právní stát
Když před deseti lety přebíralo Česko od Francie předsednictví EU, mnozí na něj hleděli s obavami. V době finanční krize či jednání o lisabonské smlouvě se nezdálo, že země s euroskeptickým prezidentem a slabou vládou svůj úkol zvládne. Objevovaly se dokonce spekulace, že by si Francie, tehdy v čele s agilním prezidentem Nicolasem Sarkozym, předsednictví na úkor Česka prodloužila. V podobné pozici je teď Rumunsko, o jehož schopnostech pochybuje nejen předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale i rumunský prezident Klaus Iohannis. Co se v nové předsednické zemi děje?
10. 1. 2019|