Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
„Výhrady, které i já mám vůči tomuto trestnému činu, tak jak je formulován, vychází především ze stanoviska Nejvyššího soudu. A koneckonců ani Ústavní soud je nevyvrátil,“ komentoval rozhodnutí ÚS ponechat neoprávněnou činnost pro cizí moc jako součást trestního zákoníku Tejc. Jemu a dalším vládním představitelům vadí, že je prý formulace příliš vágní a umožňuje selektivní trestání.
„Ústavní soud na to dnes (ve středu) navázal, když sice zákon nezrušil, protože by byl protiústavní, ale sám řekl, že ty nejasnosti musí vyřešit soudy, musí je vyřešit aplikační praxe,“ popsal.
To však Tejc odmítá. „Aplikační praxe soudu vypadá tak, že někdo bude souzen a pak soud řekne: ‚No, ono to tentokrát ještě trestné není a příště to třeba trestné bude.‘ A bude tady obrovská právní nejistota,“ shrnul s tím, že trestní právo má být zcela konkrétní a jasné.
Ministr přiznal, že zatím nepracoval na způsobech, jak zmiňovaný trestný čin odstranit, nebyla to prý jeho priorita. Programové prohlášení je však dle něj závazné, tudíž se tím zabývat musí. Doplnil, že poslal ve středu po zveřejnění rozhodnutí Ústavního soudu dopis nejvyšší státní zástupkyni, předsedovi Nejvyššího soudu a ministrovi vnitra, aby vyslali své zástupce do pracovní skupiny, kde se bude řešit, jak má podoba opatření vypadat.
Formulace tohoto činu by se tak podle něj měla buď změnit, anebo má být zcela zrušen a obrany vůči špionáži má být dosaženo jinak – například úpravou jiného paragrafu týkajícího se vyzvědačství.
Kroužková připomněla slova exministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že i dle informací bezpečnostních složek je paragraf o neoprávněné činnosti nezbytný pro to, aby tuzemsko dokázalo postihovat takové chování, které je přímou hrozbou pro bezpečnost země a bylo dosud nepostižitelné. Tejc v reakci přiznal, že o věci se zpravodajskými službami zatím nejednal. „Až to od nich uslyším, tak to budu brát vážně. Já Víta Rakušana v této věci vážně neberu,“ vzkázal.
Otázka zákonnosti návrhu rozpočtu
Moderátorka pořadu se ministra ptala také na vládní návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 310 miliard korun, o kterém ve středu začala jednat Poslanecká sněmovna. Podle Národní rozpočtové rady totiž s takto vysokým schodkem rozpočet porušuje zákon.
„Kdyby nebylo našich úspor, tak tento rozpočet by byl přibližně 350 miliard ve schodku, nikoli 310,“ hájil Tejc současnou koalici. Také zmínil, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na základě jiných právních analýz říká, že koalice návrhem zákon neporušila a že to, kdo má pravdu, „ukáže čas“.
Kroužková podotkla, že Národní rozpočtová rada poukázala na to, že právě podle zákona je ona orgánem odpovědným hodnotit, jestli a jak jsou fiskální pravidla plněna a jak mají být aplikována. „Kdyby Národní rozpočtová rada v minulých letech dostatečně poukazovala na to, co se děje na ministerstvu financí, tak bych je bral více vážně, než je beru dnes,“ reagoval Tejc. Dodal, že nemá vyhraněný názor na to, zda by rada měla být zrušena.
„Jsem toho názoru, že v tuto chvíli nemáme jinou možnost a neměli jsme jinou možnost, jak rozpočet opravit. To, co je důležité, je, že ten rozpočet je reálný a nevymýšlí si – na rozdíl od toho rozpočtu předchozího,“ prohlásil ministr spravedlnosti. Dodal také, že podle něj minulá vláda chystala tento rozpočet záměrně, protože už věděla, že nebude vládnout. „Napsala tam úplně vylhané příjmy a výdaje,“ tvrdí Tejc.
