ÚS

Michal Bartoň a Martin Smolek aspirují na to stát se ústavními soudci – senátní výbor pro lidská práva je nyní oba jednomyslně podpořil. Definitivně o kandidátech prezidenta Petra Pavla rozhodne plénum horní komory 16. října. Vedle toho, že vede katedru ústavního práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, má Bartoň zkušenosti přímo od Ústavního soudu, kde působí zatím jako asistent. Smolek má pro změnu praxi z resortu zahraničí, zastupoval také Česko u Soudního dvora Evropské unie. Pavel už ve funkci personálně obnovil Ústavní soud z více než dvou třetin – v jeho funkčním období by tyto dvě nominace měly být poslední.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Švehlovy střední školy polytechnické v Prostějově, která před deseti lety na hodinu propustila dva učitele. Podle nadřízených pili v pracovní době alkohol a odmítli dechovou zkoušku. Soudy v minulosti označily okamžité zrušení pracovního poměru za nepřiměřeně přísné a neplatné. Podle ÚS je však verdikt obecných soudů odtržený od reality a přehlíží podstatné okolnosti.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti náctiletých sourozenců, kteří chtěli od státu náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým opatrovnickým řízením. Civilní soudy odmítly žalobu projednat, protože sourozenci pro svůj postup neměli souhlas opatrovnického soudu. Justice však porušila právo sourozenců na soudní ochranu, nyní musí znovu rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2.

Unie státních zástupců (USZ) usiluje o doplacení loňských platů žalobců. Tři její členové kvůli tomu podali žaloby, a to v souvislosti s loňským nálezem Ústavního soudu (ÚS), na jehož základě získali nárok na doplacení platů soudci. Její prezident Tomáš Foldyna sdělil, že státní zástupci dorovnání neobdrželi. Zákon přitom stanoví, že jejich platová základna činí devadesát procent platové základny stanovené pro soudce.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi, Krajského soudu v Brně ani Nejvyššího soudu. ÚS rozhodl stručným usnesením, stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, informovala jeho mluvčí Kamila Abbasi.

Krajský soud v Ostravě znovu uložil za šíření toxikomanie šéfredaktorovi magazínu Legalizace Robertu Veverkovi i časopisu peněžité tresty. Veverkovi ho ale ze sto tisíc korun zmírnil na osmdesát tisíc korun a časopisu ze 150 tisíc na 130 tisíc korun. Soud se případem musel opětovně zabývat poté, co Veverkově stížnosti vyhověl Ústavní soud (ÚS). Středeční rozsudek je opět pravomocný, lze proti němu podat znovu jen dovolání k Nejvyššímu soudu.

Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxy se úroveň politické a právní kultury neustále zhoršuje. Političtí aktéři o sobě mluví jako o lhářích či zločincích. Podobnými výroky chtějí v rámci politické soutěže oslovit co největší část společnosti, otázkou ale je, co bude potom, uvažoval Baxa v Otázkách Václava Moravce. Ostré výroky vůči konkrétním projevům pravomocí demokratických institucí jsou podle něj velmi nebezpečné a mohou se „škaredě vrátit“.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Koalice Stačilo! nedosáhla přepočtu všech hlasů v loňských krajských volbách v Libereckém kraji. Získala 4,99 procenta hlasů, v zastupitelstvu tedy není. Na základě úspěšné první ústavní stížnosti liberecký soud na přelomu roku přepočítal hlasy v pěti okrscích, zjistil několik pochybení, ani to však koalici nepomohlo. Druhou stížnost nyní Ústavní soud (ÚS) odmítl a usnesení zpřístupnil ve své databázi.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.

David Uhlíř po deseti letech skončil na Ústavním soudu. Jeho posledním případem bylo zrušení části novely o střetu zájmů. „Nebylo to zdaleka jednomyslné rozhodnutí, ale bylo velmi důležité a silné,“ míní. Na postu jej nahradí Dita Řepková. „Mám ze změn složení Ústavního soudu radost,“ uvedl Uhlíř v Událostech, komentářích.

Ústavní soud (ÚS) opět umožnil předsedovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média, komentoval předseda pirátských poslanců Jakub Michálek verdikt ústavních soudců. Zrušení úpravy novely o střetu zájmů, za níž Michálek stál, podle něj není dobrou zprávou pro demokracii. Změnu zákona o střetu zájmů chce v parlamentu prosadit znovu. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová nález přivítala.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti muže z Mostu, jenž chtěl získat do takzvané preadopční péče jedenáctiletou dceru své partnerky. Její biologický otec, který s rodinou nežije, s tím souhlasil, proti se však postavila justice. Doporučila počkat, zda se ještě vztah s biologickým otcem nezlepší. Nyní musí znovu rozhodnout Okresní soud v Mostě. Preadopční péče je předstupněm osvojení.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.

Za pochybení autorizovaného inspektora, které nedokázal napravit stavební úřad, nese odpovědnost stát. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Vyhověl tak stížnosti dvou lidí z Brna, kteří žádali od státu odškodnění v souvislosti se stavbou hobbymarketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích. O jejich nároku, neúspěšně uplatněném vůči ministerstvu pro místní rozvoj, musí znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1.

Zvolený prezident Petr Pavel jednal s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Tento týden se setká také s ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Už v úterý jej čeká lékařská prohlídka, výsledky by měly být známy do březnové inaugurace. O víkendu Pavel požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy.

Ústavní soud (ÚS) dal naději na odškodnění pacientovi s melanomem, jenž si původně od kožního lékaře vyslechl mylnou diagnózu nezhoubného útvaru. Léčbu podstoupil později, o to pak byla náročnější a invazivnější. Od lékaře žádal odškodnění 563 105 korun, u soudů ale neuspěl. A to zejména kvůli tomu, že ordinace vedla jen strohou dokumentaci. Ve zprávě byla v podstatě jediná věta.

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku znovu překročil desetitisícovou hranici. V úterý testy odhalily 10 883 nakažených, to je zhruba o 3100 méně než minulý týden. Snížil se také počet hospitalizovaných, v nemocnicích bylo v úterý 8402 lidí s covidem. Chronicky nemocní se mohou od středy začít hlásit k očkování proti covidu-19 přednostně díky kódům od ambulantních specialistů. Přidělovat je mohou například kardiologové, onkologové, diabetologové nebo plicní lékaři.